Novinářské mýty a nesmysly o Marianu Jurečkovi

Od mimořádného sjezdu KDU-ČSL neustále někde slyším, jak jsme „do půl roku“ ve vládě, protože předsedou se stal Marian Jurečka. Proč najednou taková negace? Oni jsou snad zrovna lidovci stranou pouze jednoho muže?

Od sobotního sjezdu neustále někde slyším, že se lidovci nechtějí domluvit s dalšími stranami, aby porazili Babiše a pomalu budeme lusknutím prstu dělat vše jen proto, abychom okamžitě byli zase ve vládě. Všechny tyto konspirace zakládají na přesvědčení, že lidovci byli vždy v každé vládě. Opravdu? Od roku 1992 včetně současné vlády vím hned o šesti z 15, kdy to tak nebylo! A pak na pár rozhodnutích Mariana Jurečky, které údajně měly nějakým způsobem pomoci holdingu pana premiéra.

Společně s Pavlem Bělobrádkem, Markem Výborným a dalšími odpovídáme zhruba toto:

a) Pokud máte jakékoliv podezření, že někde proběhlo cokoliv jakkoliv nezákonně, podejte prosím trestní oznámení. To je jediná cesta, jak to prošetřit. Všechna dosavadní trestní oznámení byla odložena jako neopodstatněná.

b) Pamatujete, co se psalo v roce 2010 po zvolení Pavla Bělobrádka předsedou? Např.: "Strana lidová vykročila vstříc svému zániku. Bělobrádek předsedou." Nebo KDU-ČSL má spasit nemocný řezník Bělobrádek. Mezi mé oblíbené patří i: Porážel svině na jatkách, teď má z bažin vyvést lidovce.

Pavel Bělobrádek přitom vedl stranu 8 let a dokázal ji dovést zpět do sněmovny. Opravdu ne každá novinářská predikce se vyplní. Něco se napsat musí a kritika se čte vždy líp, než „zvolili rozumně“.

c) Marian Jurečka byl první, kdo jako 1. místopředseda lidovců v roce 2017 jasně řekl, že do současné vlády nepůjdeme. Také naprosto jednoznačně veřejně prohlásil, že nebudeme ve vládě s Andrejem Babišem, který byl z vlády Bohuslavem Sobotkou vyhozen kvůli střetu zájmu a užívání svých novin k likvidaci politické konkurence.

d) Co Marian říká je, že se v prvé řadě budeme soustředit sami na sebe. KDU-ČSL má své místo v politickém spektru, v mnoha krajích může jít i samostatně. Obecně ale platí, že budeme hledat spolupráci s dalšími demokratickými stranami. Začneme už teď při krajských volbách. Ty jsou totiž hodně o konkrétních lidech, stranická příslušnost hraje druhotnou roli. Někde bude působit dobře synergie s ODS, jinde se STAN nebo s TOP09. Budeme jednat a uděláme co jen půjde proto, abychom se domluvili. Osobně v tom mám už praxi z evropských voleb a hodlám maximálně přiložit ruku k dílu!

e) V této souvislosti si dovolím ještě připomenout průzkum, který jasně potvrdil, že by velká koalice proti ANO neměla šanci. Ta zmíněná synergie by se jednoduše nedostavila. Jakákoliv koalice se musí spojovat za něco, nejen proti něčemu! Proto chceme vést s Milion chvilek pro demokracii dialog, ale nepůjdeme do koalice, která by veškerému úsilí uškodila.

f) Posledním bodem je otázka: Ona je snad zrovna KDU-ČSL stranou jen jednoho muže? Jak napsal Vilém Besser z Forum24, kterému to došlo nejrychleji: „Vše ale ztraceno nejspíš není. Lidovci totiž nefungují jako politická firma současného premiéra a neposlouchají na slovo svého šéfa.“

Tři cíle v další komunikaci KDU-ČSL

Hodně lidí se mě i ptá na nejbližší budoucnost v KDU-ČSL a jaká bude moje role. Definitivní rozhodnutí nepadlo, všechna jednání jsou ale konstruktivní, jsme plní energie a vše tak nasvědčuje tomu, že bych měl mít na starost komunikaci strany a volby. Dvě klíčové oblasti, kde mám straně nejvíc co nabídnout. Mé plány jsou zhruba následující.

1) Řešit výzvy, kterým čelí dnešní rodiny

V současné chvíli je KDU-ČSL skutečně silná v nabízení ekonomického programu rodinám, v zajištění daňových zvýhodnění pro pracující rodiče, v hledání cest ke spravedlivým důchodům. Jako otec čtyř dětí ale vím, že je mnohem víc výzev, kterým současné rodiny musí čelit. Je to různé zajištění služeb – hlídání, školek, kroužků, dopravy na ně, kvalitních základních či středních škol, dobrých jídelen na nich atd. Zapomínat bychom neměli ani na rodiny, které děti adoptují, na pěstouny, na ty starající se o nemohoucí příbuzné. Více reflektovat bychom měli i rozpady rodin, protože i to bohužel patří k životu.

2) Bezpečnost na prvním místě

Sobotní sjezd byl poměrně „zelený“. Jsem za to rád, padaly výborné a potřebné návrhy, které pomohou racionalizovat současnou debatu o změně klimatu. K lidovcům ochrana přírody a starost o venkov prostě patří. Osobně ale i tak vidím na prvním místě bezpečnost. To je totiž téma, které prolíná všechny oblasti života lidí. Nicméně víc než detaily nějaké národní protiteroristické a kybernetické strategie bude „babičku z Vysočiny“ zajímat řešení migrace, jestli bude moci vyjít večer na ulici, budou bezpečné silnice, neotráví se různou chemií v jídle, bude moci jít bezpečně na úřad, aniž by odcházela s pocitem „jedna líná zkorumpovaná banda“, která jí přinese jen problémy. Předběžně jsem si definoval deset oblastí, kde musíme více hlídat hledisko bezpečnosti. Přiblížím je v některém z dalších článků.

3) Boj proti šmejdům a podvodům

Dál jsem koordinátorem v kontrolním výboru EP, kde padni komu padni bojuji proti podvodům, ať se dějí v jakémkoliv členském státě. Není to žádné zaujetí, je to nekompromisní postoj, díky kterému jsem si získal respekt. Český premiér mi kvůli tomu říká „největší udavač v Bruselu“. V těchto chvílích mohu jen poděkovat za reklamu a odpovědět, že je dobře, že se aspoň někoho či něčeho bojí.

Přeji hezký den a veselou mysl!