Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Medializace skandálů Barnevernetu zabrala. Norsko otáčí

18. 04. 2017 9:06:48
Medializace případů Barnevernetu i v samotném Norsku začíná pomalu přinášet své ovoce. Vývoj za poslední zhruba jeden rok může dávat do budoucna naději i Evě Michalákové. Situace už se nyní nedá srovnávat s tou na konci roku 2014.

Posun je obrovský. I v samotném Norsku se nyní veřejně propírají pochybení místní sociálky. Už jsem psal dříve o tom, jak byla Natashe a Erikovi vrácena zpět dvojčata, která jim byla předtím odebrána na základě velmi pochybného posudku. Nejednalo se zdaleka o ojedinělý případ.

Začínají se postupně ozývat i další lidé a ze všeho nejdůležitější je, že o případech informují hlavní média v hlavních vysílacích časech. Dříve bylo mlčení a mlžení kolem norské sociálky obhajováno ochranou a nejlepším zájmem dítěte. Případů a skutečností svědčících proti norskému systému je už ale tolik, že problémy spojené s Barnevernetem není možné dále ignorovat. Zveřejňováním čím dál více případů se i celkově zvyšuje odvaha rodičů ozvat se a promluvit o svých problémech s Barnevernetem před médii. Ta už se také nebojí informovat, protože příběhy jsou až natolik jednoznačné a „omyly“ barnevernetu natolik průkazné, že se argumentu „známe verzi jen jedné strany“ mohou hned všichni začít smát.

Norská média přináší neustále nové případy

Z nedávno zveřejněných případů bych zde rád zmínil např. případ Tonje Jakobsen, která utekla z Norska do Švédska, kde porodila své dítě. K útěku jí dohnal strach z Barnevernetu, který měl na základě lživého posudku v úmyslu vzít dítě matce hned po porodu a dát ho cizím pěstounům. Tonje měla být dle zmíněného posudku mentálně postižená a neschopná se o své dítě postarat. Švédská sociálka ji ale popsala jako dobrou a bezproblémovou matku. Díky advokátce se Tonje podařilo dosvědčit další děsivé praktiky Barnevernetu a příběh měl šťastný konec. Dítě jí bylo ponecháno.

Norská televizní stanice TV2 pak v souvislosti s touto kauzou na konci března odvysílala další reportáže o lidech, kteří přišli o své děti kvůli chybným či dokonce lživým posudkům. Většina rodičů však neměla takové štěstí jako Tonje, protože z Norska neodešli a o děti tak přišli.

Z dostupných údajů vyplývá, že je v Norsku každý rok odebráno na 200 dětí rodičům s poruchami učení či lehkou mentální retardací. Také kvůli nesprávné diagnóze matky jako mentálně retardované. Jak ukazuje případ rodičů zmíněné Natashy nebo Tonje, dělo se tak i za situace, kdy posudek uváděl nepřesné informace a matka byla prokazatelně schopná se o dítě dobře starat.

Problémy spojené s Barnevernetem ale přesahují hranice Norska a nelze se proto divit, že je severská země začíná pociťovat i zvenčí. Za posledních 1,5 roku skončilo osm případů odebírání dětí u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Tak vysoký počet kauz, které řeší tento soud, je pro Norsko obrovským varováním a zároveň znamením, že je opravdu něco v nepořádku.

Osobně jsem moc rád, že se otázka Barnevernetu dostala také na půdu EU. O tématu se hovořilo z iniciativy mé kolegyně, polské europoslankyně Julie Pitery, v Oslo na únorovém meziparlamentním setkání delegace europoslanců s Norskem.

Norský obrat o 180°

Norsko, resp. jeho politická reprezentace, v kauze Barnevernet dlouho mlžila a strkala hlavu do písku. Věřím, že tomu je už nyní konec. Do veřejné diskuse se v březnu loňského roku zapojila i odborná veřejnost. Více než 200 norských odborníků, kteří se profesně zabývají péčí o děti (např. lékaři, psychologové či advokáti) už podepsalo tzv. petici, která byla oficiálně předána norské vládě a její signatáři v ní vyjádřili své znepokojení nad současnou situací.

Reagovat pochopitelně musela i norská politická scéna. V norském celostátním mediu Dagbladet vyšel loni 17. října zásadní článek. Samotná norská ministryně pro děti Solveig Horne připustila, že Norsko porušuje lidská práva v oblasti péče o děti. Podle ní je nutné udělat vše proto, aby děti šly do původních rodin, bude-li to možné. I podle jejích vlastních slov nedává k dosažení tohoto vytyčeného cíle dobré předpoklady mnohdy uplatňovaná praxe, kdy rodiče mohou vídat dítě pouze dvakrát až šestkrát do roka po dobu několika hodin. A to vše ještě pod přísným dohledem několika pracovnic barnevernetu mimo domácí prostředí, kdy nesmí dítě z vlastní iniciativy ani obejmout a mluvit o společné minulosti.

Jejím výrokům předcházela zpráva Komise pro zákony o péči o děti zveřejněná 29. září loňského roku. Ve zprávě se požaduje, aby se ve všech možných případech vracely děti zpět s tím, že rodičům má být nabídnuta pomoc. Také se v ní tvrdí, že je současná legislativa upravující setkávání problematická pro zajištění rodinného života v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech. A v neposlední řadě je zde zmíněno i to, že právo dítěte na kontakt se netýká pouze rodičů, ale také sourozenců a prarodičů.

Paní ministryně proto zřejmě s velikým napětím očekává verdikty ze Štrasburku. Připouští, že bude nutné provést změny k tomu, aby praxe byla v souladu s Evropskou konvencí lidských práv. Také v nedávném článku z konce března mluvila zmíněná paní ministryně o reformě systému a potřebě lepšího formálního vzdělání a pravidelného vyhodnocování lokálních poboček Barnevernetu. Fakticky jde o další, byť nepřímé přiznání toho, že systém nefunguje tak, jak by měl.

To, co se stalo v Norsku, je zločin proti lidským právům

Na závěr je možné dodat následující: Jasně se potvrzuje to, na co kritici Barnevernetu a norského systému veřejně upozorňují dlouhodobě. Systém není v pořádku a k problému odebírání dětí na základě pochybných posudků a za podivných okolností prostě nelze jen nečinně přehlížet. Ukazuje se, že celé úsilí mělo opravdu smysl.

Začíná svítat naděje, že se věci konečně změní k lepšímu, protože i z oficiálních norských míst konečně zaznívá kritika dosavadních poměrů. Boj ale zatím zdaleka nekončí! Vyhráno bude teprve tehdy, až budou všechny neoprávněně odebrané děti vráceny zpět svým rodičům.

Přeji hezký den a veselou mysl!

Autor: Tomáš Zdechovský | úterý 18.4.2017 9:06 | karma článku: 41.95 | přečteno: 6948x

Další články blogera

Tomáš Zdechovský

V pohádce Anděl Páně 2 je málo sexu, drog a násilí

Anděl Páně měl být plný drog, rozvrácených rodin a násilí na dětech. To jsou asi tak v kostce hlavní důvody, proč ho uvidíme na zlínském festivalu jen zcela mimo soutěž. Mezinárodní porota by ho prý nepochopila...

16.5.2017 v 12:28 | Karma článku: 40.16 | Přečteno: 4824 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Křivé obvinění ze sexuálního zneužívání je hnusný zločin!

V minulosti už jsem psal o tom, že křivé obvinění ze sexuálního zneužívání dětí je stejně hnusné, odporné a zavrženíhodné jako skutečné zneužívání. A proto je potřeba falešná nařčení ze zneužití tvrdě trestat jako v Plzni.

15.5.2017 v 16:47 | Karma článku: 32.73 | Přečteno: 1606 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Duševní atletika Michaely Marksové

Když nemám argumenty, začnu urážet. To je situace, kterou minulý týden předvedla Michaela Marksová Tominová směrem k poslankyni Jitce Chalánkové. Marksová je ráda, že Jitka Chalánková brzo skončí v politice, ale ...

5.5.2017 v 8:44 | Karma článku: 44.23 | Přečteno: 5303 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Všichni Romové jsou zloději?

O Romech u nás bohužel slýcháme především v souvislosti s nesčetnými problémy, ať už je to obrovská nezaměstnanost, drobná kriminalita, zanedbávání výchovy dětí či nízké vzdělání. Ani já nepopírám existenci problémů u Romů...

24.4.2017 v 8:49 | Karma článku: 32.87 | Přečteno: 6065 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Turner

Pohled na růžový tank přes tmavé brýle

...by měl změnit pouze růžovou na starorůžovou. To ovšem záleží na tom, jaké jsou to brýle, a jaké oči s jakou řídící jednotkou jsou za nimi.Také snaha spojovat vše se vším vede k tomu, že buď je vše špatné, nebo dobré. A ono není.

24.5.2017 v 20:26 | Karma článku: 4.38 | Přečteno: 113 | Diskuse

Adam Mikulášek

Kolik politiků a celebrit zemřelo v důsledku islámského terorizmu?

Když slyšíme to stálé pokrytecké – cítíme s vámi, nepoddáme se, budeme se za vás modlit, příp., na terorizmus si musíme zvykat, říkám si, jak si to ti mocní a slavní umí hezky „ošéfovat“.

24.5.2017 v 15:26 | Karma článku: 42.61 | Přečteno: 1889 | Diskuse

Marek Trizuljak

Jsem děsivej cimbál aneb trable s parkováním

Nedávno jsem ve městě navečer po marném kroužení nakonec zaparkoval u kontejnerů. Bláhově jsem si myslel, že odpad se odváží v dopoledních hodinách, a tedy stát tam večer nebude problém

24.5.2017 v 15:04 | Karma článku: 12.56 | Přečteno: 482 | Diskuse

František Mikeš

Trapné fráze

Od svého vzniku se svět vyvíjí v různých geografických a přírodníchpodmínkách. Ty daly vznik rozmanitým rostlinných a živočišných druhů, včetně člověka. Změny této "boží přirozenosti" přináší katastrofy přírodní i společenské.

24.5.2017 v 13:53 | Karma článku: 14.78 | Přečteno: 488 | Diskuse

Martin Pýcha

Ať ta koza chcípne, aneb proč se neumíme domluvit

Stará anekdota vypráví o Čechovi, jenž se modlí k Bohu: „Pane Bože, můj soused má kozu a ta mu hodně dojí“. Bůh ho přeruší a říká vlídně: „A ty, můj synu, bys jistě chtěl mít také takovou kozu, že?" A Čech odpoví: „Ne, Bože,...

24.5.2017 v 13:31 | Karma článku: 9.16 | Přečteno: 674 | Diskuse
Počet článků 339 Celková karma 36.01 Průměrná čtenost 3466

Tomáš Zdechovský (1979) - optimista i snílek, kterému nikdy nebylo lhostejno dění kolem sebe. Rád mění vize v realitu a realitu ve vizi. Miluje filmy Forrest Gump, Up in the air, Vrtěti psem a Thank you for smoking, Iluzionista, skupiny The Cranberries, Kryštof, Jelen a U2 a lidi, kteří umí říci své názory.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.