Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Medializace skandálů Barnevernetu zabrala. Norsko otáčí

18. 04. 2017 9:06:48
Medializace případů Barnevernetu i v samotném Norsku začíná pomalu přinášet své ovoce. Vývoj za poslední zhruba jeden rok může dávat do budoucna naději i Evě Michalákové. Situace už se nyní nedá srovnávat s tou na konci roku 2014.

Posun je obrovský. I v samotném Norsku se nyní veřejně propírají pochybení místní sociálky. Už jsem psal dříve o tom, jak byla Natashe a Erikovi vrácena zpět dvojčata, která jim byla předtím odebrána na základě velmi pochybného posudku. Nejednalo se zdaleka o ojedinělý případ.

Začínají se postupně ozývat i další lidé a ze všeho nejdůležitější je, že o případech informují hlavní média v hlavních vysílacích časech. Dříve bylo mlčení a mlžení kolem norské sociálky obhajováno ochranou a nejlepším zájmem dítěte. Případů a skutečností svědčících proti norskému systému je už ale tolik, že problémy spojené s Barnevernetem není možné dále ignorovat. Zveřejňováním čím dál více případů se i celkově zvyšuje odvaha rodičů ozvat se a promluvit o svých problémech s Barnevernetem před médii. Ta už se také nebojí informovat, protože příběhy jsou až natolik jednoznačné a „omyly“ barnevernetu natolik průkazné, že se argumentu „známe verzi jen jedné strany“ mohou hned všichni začít smát.

Norská média přináší neustále nové případy

Z nedávno zveřejněných případů bych zde rád zmínil např. případ Tonje Jakobsen, která utekla z Norska do Švédska, kde porodila své dítě. K útěku jí dohnal strach z Barnevernetu, který měl na základě lživého posudku v úmyslu vzít dítě matce hned po porodu a dát ho cizím pěstounům. Tonje měla být dle zmíněného posudku mentálně postižená a neschopná se o své dítě postarat. Švédská sociálka ji ale popsala jako dobrou a bezproblémovou matku. Díky advokátce se Tonje podařilo dosvědčit další děsivé praktiky Barnevernetu a příběh měl šťastný konec. Dítě jí bylo ponecháno.

Norská televizní stanice TV2 pak v souvislosti s touto kauzou na konci března odvysílala další reportáže o lidech, kteří přišli o své děti kvůli chybným či dokonce lživým posudkům. Většina rodičů však neměla takové štěstí jako Tonje, protože z Norska neodešli a o děti tak přišli.

Z dostupných údajů vyplývá, že je v Norsku každý rok odebráno na 200 dětí rodičům s poruchami učení či lehkou mentální retardací. Také kvůli nesprávné diagnóze matky jako mentálně retardované. Jak ukazuje případ rodičů zmíněné Natashy nebo Tonje, dělo se tak i za situace, kdy posudek uváděl nepřesné informace a matka byla prokazatelně schopná se o dítě dobře starat.

Problémy spojené s Barnevernetem ale přesahují hranice Norska a nelze se proto divit, že je severská země začíná pociťovat i zvenčí. Za posledních 1,5 roku skončilo osm případů odebírání dětí u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Tak vysoký počet kauz, které řeší tento soud, je pro Norsko obrovským varováním a zároveň znamením, že je opravdu něco v nepořádku.

Osobně jsem moc rád, že se otázka Barnevernetu dostala také na půdu EU. O tématu se hovořilo z iniciativy mé kolegyně, polské europoslankyně Julie Pitery, v Oslo na únorovém meziparlamentním setkání delegace europoslanců s Norskem.

Norský obrat o 180°

Norsko, resp. jeho politická reprezentace, v kauze Barnevernet dlouho mlžila a strkala hlavu do písku. Věřím, že tomu je už nyní konec. Do veřejné diskuse se v březnu loňského roku zapojila i odborná veřejnost. Více než 200 norských odborníků, kteří se profesně zabývají péčí o děti (např. lékaři, psychologové či advokáti) už podepsalo tzv. petici, která byla oficiálně předána norské vládě a její signatáři v ní vyjádřili své znepokojení nad současnou situací.

Reagovat pochopitelně musela i norská politická scéna. V norském celostátním mediu Dagbladet vyšel loni 17. října zásadní článek. Samotná norská ministryně pro děti Solveig Horne připustila, že Norsko porušuje lidská práva v oblasti péče o děti. Podle ní je nutné udělat vše proto, aby děti šly do původních rodin, bude-li to možné. I podle jejích vlastních slov nedává k dosažení tohoto vytyčeného cíle dobré předpoklady mnohdy uplatňovaná praxe, kdy rodiče mohou vídat dítě pouze dvakrát až šestkrát do roka po dobu několika hodin. A to vše ještě pod přísným dohledem několika pracovnic barnevernetu mimo domácí prostředí, kdy nesmí dítě z vlastní iniciativy ani obejmout a mluvit o společné minulosti.

Jejím výrokům předcházela zpráva Komise pro zákony o péči o děti zveřejněná 29. září loňského roku. Ve zprávě se požaduje, aby se ve všech možných případech vracely děti zpět s tím, že rodičům má být nabídnuta pomoc. Také se v ní tvrdí, že je současná legislativa upravující setkávání problematická pro zajištění rodinného života v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech. A v neposlední řadě je zde zmíněno i to, že právo dítěte na kontakt se netýká pouze rodičů, ale také sourozenců a prarodičů.

Paní ministryně proto zřejmě s velikým napětím očekává verdikty ze Štrasburku. Připouští, že bude nutné provést změny k tomu, aby praxe byla v souladu s Evropskou konvencí lidských práv. Také v nedávném článku z konce března mluvila zmíněná paní ministryně o reformě systému a potřebě lepšího formálního vzdělání a pravidelného vyhodnocování lokálních poboček Barnevernetu. Fakticky jde o další, byť nepřímé přiznání toho, že systém nefunguje tak, jak by měl.

To, co se stalo v Norsku, je zločin proti lidským právům

Na závěr je možné dodat následující: Jasně se potvrzuje to, na co kritici Barnevernetu a norského systému veřejně upozorňují dlouhodobě. Systém není v pořádku a k problému odebírání dětí na základě pochybných posudků a za podivných okolností prostě nelze jen nečinně přehlížet. Ukazuje se, že celé úsilí mělo opravdu smysl.

Začíná svítat naděje, že se věci konečně změní k lepšímu, protože i z oficiálních norských míst konečně zaznívá kritika dosavadních poměrů. Boj ale zatím zdaleka nekončí! Vyhráno bude teprve tehdy, až budou všechny neoprávněně odebrané děti vráceny zpět svým rodičům.

Přeji hezký den a veselou mysl!

Autor: Tomáš Zdechovský | úterý 18.4.2017 9:06 | karma článku: 42.12 | přečteno: 7182x

Další články blogera

Tomáš Zdechovský

Podle Štrasburského soudu si nemůže dítě u pěstounů „zvyknout“

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku učinil přelomové rozhodnutí, které do budoucna velmi zahýbe s praxí svěřování dětí pěstounům. V případě Caldararu vs. Itálie potvrdil správnost navrácení dítěte po 7 letech u pěstounů.

21.7.2017 v 9:35 | Karma článku: 39.21 | Přečteno: 4927 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Oslovení „dámy a pánové“ je opravdu diskriminační!

Je až k pláči, kolik diskriminace se děje ve světě a ani si to vůbec neuvědomujeme. Stačí nebýt dámou ani pánem. V londýnském metru se kvůli tomu rozhodli, že lidé nebudou v hlášeních oslovováni „ladies and gentleman.“

17.7.2017 v 8:53 | Karma článku: 46.94 | Přečteno: 12334 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Nesmyslný mýtus o „mýtu ekonomických migrantů“

Před několika dny mě opravdu vytočila zpráva o tom, že ekonomičtí migranti jsou podle studie britské univerzity v Middlesexu citované na serveru iDnes mýtem. Kolem 80 % dotázaných lidí prý utíká před válkou či pronásledováním.

14.7.2017 v 17:00 | Karma článku: 45.98 | Přečteno: 14163 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Kritizovat koalici lidovců se starosty je hodně mimo mísu

Kdybych byl manažerem společnosti, která se rozhodne sloučit s jinou společností a po prvním výzkumu, který nedopadne dobře, vzal zpátečku, asi by se na mě všichni dívali jako na blázna. Podobně by se teď mnozí dívali na KDU-ČSL..

6.7.2017 v 8:55 | Karma článku: 14.28 | Přečteno: 781 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jindřich Chmelař

Vidím Česko veliké, aneb k čemu je dobré míti vizi.

Na jaře 2016 jsem se účastnil dvou setkání, které pořádal Úřad vlády. Bylo tam asi 100 účastníků z různých oblastí a šlo o vytvoření strategického dokumentu, podle nějž by se měl řídit rozvoj naší země a společnosti do roku 2030.

26.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 30 | Diskuse

Tomáš Gayer

A pak že je politika nudná...!

Cílem tohoto miniblogu je ukázat, že není vůbec pravda, že politika je nudná a pro občana otravná záležitost. No posuďte sami....

25.7.2017 v 21:27 | Karma článku: 13.23 | Přečteno: 274 | Diskuse

Alena Kulhavá

Spaní v lese: Krásné nebo nebezpečné a proč? Co s tím?

Dříve jsem spávala v lese s přítelem, s dětmi na táboře, se studenty...mým snem bylo kráčet krajinou sama a uléhat do lůna přírody jako její "dcera" a tak jsem před pár dny na několik dní na vandr vyrazila. Co jsem ale zažila?

25.7.2017 v 19:02 | Karma článku: 26.34 | Přečteno: 1351 | Diskuse

Jan Ziegler

Drsná obžaloba mizerného ruského školství

Student Masarykovy univerzity v Brně Vojtěch Boháč popsal na webových stránkách své Alma Mater stáž na ruské univerzitě. Učitelé berou mizerné platy, nechodí učit a kvalita výuky byla strašná.

25.7.2017 v 18:48 | Karma článku: 21.22 | Přečteno: 944 | Diskuse

Jitka Zámečníková

Doručovací služby (Česká pošta, PPL atd.) – 50x a stále dokola

Každý s nimi máme zkušenost a troufám si říct, že s nimi máme stejnou zkušenost – jedna velká katastrofa. A dnes Česká pošta zase skutečně excelovala!

25.7.2017 v 18:31 | Karma článku: 25.61 | Přečteno: 1006 | Diskuse
Počet článků 347 Celková karma 31.37 Průměrná čtenost 3509

Tomáš Zdechovský (1979) - optimista i snílek, kterému nikdy nebylo lhostejno dění kolem sebe. Rád mění vize v realitu a realitu ve vizi. Miluje filmy Forrest Gump, Up in the air, Vrtěti psem a Thank you for smoking, Iluzionista, skupiny The Cranberries, Kryštof, Jelen a U2 a lidi, kteří umí říci své názory. Nezná slova: "To nejde" a "to se nikdy nenaučím".

Od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu za KDU-ČSL (EPP), vice-koordinator Evropske lidove strany ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu, člen výboru pro Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Rozpočtovém výboru. 

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.