To nemůžete myslet vážně, že máme u nás velmi dobrý systém paliativní péče!!!!

Únava životem je, když velmi starý člověk, který celý život těžce pracoval, plnil svoje povinnosti, se dožije vysokého věku. Už to má těžké, není sice nevyléčitelně nemocný, ale už má velké bolesti, většina přátel je po smrti, špatně tráví, špatně spí, špatně chodí, připadá si k ničemu a ví, že zbytek života už bude jen čekat, až umře.

Omlouvám se, ale neznám nikoho starého, kdo čeká, že umře. Rád chodím do Domovů pro seniory a tolik svělých a optimistických lidí jsem ve svém okolí nikdy neviděl. Záleží na nás, zda člověka necháme osamoceného. Pokud ne, tak opravdu žádným životem unavený není.

V "hrátkách" s eutanazií je jeden velmi nebezpečný fenomén, a to je TREND. Vysvětlím na příkladu z jiné (byť související) oblasti:

U nás je velmi mnoho pohřbů BEZ veřejného obřadu. Dříve to bylo naprosto výjimečné. U prvních pohřbů, které se udály bez obřadu, vyjadřovala zajisté formulace "na přání zesnulého" častěji spíše postoj pozůstalých než nebožtíka, protože pro starší generaci byl přece pohřeb bez obřadu něčím nemyslitelným.

Z různých důvodů však začal počet pohřbů bez jakéhokoliv obřadu narůstat, pohřeb bez obřadu se stal trendem a POD VLIVEM TOHOTO TRENDU JSOU LIDÉ VYSTAVENI SPOLEČENSKÉMU TLAKU. Takže dnes už je velmi často věta "na přání zesnulého" pravdivá. Dědoušek nebo babička jsou přesvědčeni, že je jejich POVINNOSTÍ přát si pohřeb bez obřadu. (Takový pohřeb přece stojí spoustu peněz, ať si je mladí užijí jinak, vždyť přece i spolužák Franta a sousedka od vedle žádný pohřeb neměli, proč zrovna s nim by se měly dělat nějaké ceremonie...)

K témuž efektu dojde i v případě aktivní eutanazie. Staří a nemocní dojdou k přesvědčení, že JE JEJICH MORÁLNÍ POVINNOSTÍ O EUTANAZII POŽÁDAT. Člověk osamocený ve svém stáří a nemoci je velmi snadno manipulovatelný. Stačí "vhodně naznačit", stačí, aby zdravotní personál dal takovému seniorovi najevo, že už je opravdu čas...

A oni to někteří lékaři a zdravotníci umí i dnes, byť třeba zatím v jiné oblasti. Jedna naše rodinná známá přišla jednou domů z lékařského vyšetření s tím, že je těhotná a půjde na potrat. S tím rozhodnutím přišla z nemocnice, a teprve doma v rodinném prostředí jí došlo, že se vlastně do tohoto rozhodnutí nechala vmanipulovat lékařem a sestrou, kteří to považovali za tak samozřejmé řešení, že ji samotnou v té chvíli a v tom prostředí ani nenapadlo uvažovat jinak, než oni. (Dítě se narodilo - jako čtvrté ze sourozenců, rodiče ho bez problémů uživili i vychovali a dnes je z něho šikovný mladý muž.)

Naprosto s Vámi souhlasím pane Krůpo

Tomáši, souhlasím s Vámi. A vím, že ta touha po euthanasii je uměle vyvolaná jako ostatně hodně věcí v dnešním životě. V roce 1998 jsem byl u lůžka pana biskupa z Winnipegu, kde jsem společně s páterem Svobodou prožíval jeho poslední hodiny.

S tímto pane páterem https://www.cirkev.cz/archiv/100125-v-kanade-zemrel-p-jiri-maria-svoboda

Důstojný otec měl agresivní rakovinu plic, ale ani přes bolesti neváhal dávat lidem naději pro život.

Několik dní jsem panu biskupovi sloužil, vozil jsem mu čaj v bylinek. Čtyři hodiny před smrti si mě zavolal a řekl God Bless you and your family. Zemřel v naprostém klidu, smířen se životem a Bohem. A o svůj život bojoval, ale ani na okamžik nezaváhal, že konec života není na jeho rozhodnutí.

A jsem šťasten, že jsem mohl prožít několik let s lidmi, pro které je život více než smrt, kterou propagují mnozí diskutéři. Protože sebevražda je smrt nejen v tomto, ale i dalším životě, ale v ten oni ostatně stejně nevěří.

K těm nadšencům na právo na odchod ze světa dle svého bych řekl jen jednu věc. Život jste si nedali a nemáte ani právo si jej brát. Ani netušíte, čemu chcete otevřít dveře. V Nizozemsku už mnozí poznali a to zvláště po případech, kdy byli usmrceni lidé, kteří nechtěli zemřít, ale lékařům se zdálo, že chtějí.

Víte proč vznikly hospice? Aby se lidem ulehčil jejich odchod ze světa, aby odešli důstojně. Přečtěte si něco od paní Svatošové a poznáte, že i smrt může být důstojná, ale sebevražda důstojná není. Ale pokud je Vám ta myšlenka sebevraždy blízká, tak to udělejte hned. Svět se bez Vás obejde a Vám bude líp

Katolíci, největší ďáblovi spojenci, si osobují právo rozhodovat někomu o životě a užívají vskutku ďábelské metody... viz slizácká formulka "Život jste si nedali, nemáte právo... ", odpudivá církev s odpudivou minulostí se stále dere do popředí, tihle satanáši zprznili křesťanství tak, jak se to nikomu jinému nepovedlo.

Pane Zdechovsky, s vasim jmenem byste mel eutanazii spis podporovat

Nerad vstupuji jiným do diskuse, ale vaše poznámka, pane Pohanko, je mimořádně nevkusná.

Takže dokud mě něco samo neskolí, můžu jedině skočit pod vlak, jo?

A proč byste skákal pod vlak?

Když má každý "právo na život" , ještě to neznamená, že má každý povinnost žít. Každý má svobodu nežít, když o to nestojí. To je vrcholná lidská svoboda, zvíře si ji dovolit nemůže.

Ukončit život je nevratný krok. Máme se nejlépe v historii. Spíše bychom měli hledat důvod pro život.

Děkuji za článek, sdílím Váš postoj. Pročetl jsem si dosavadní diskusi a zjišťuji to, co už je dávno jasné. Lidé jsou pro euthanasii z důvodu obav z bolesti na konci života, strachu z dlouhého umírání apod.

Bohužel ani jednomu z diskutujících zatím nedošlo, že nejde o nějaké násilí společnosti, nedovolující euthanasii. Je to obava ze zneužití tohoto institutu. V jmenovaném Nizozemí chybí u zhruba 1% zamřelých euthanasií jednoznačná žádost /explicit request). Přeloženo do češtiny - u každého stého jedince nevíme, proč o ni pořádal, nejsou k dispozici žádné písemné indicie.

Takže fenomén zneužití z toho čouhá jako sláma z bot. Opravdu chceme do našeho právního bordelu pustit tuto nesmírně citlivou věc? Nebojí se občané, že za pár let bude o jejich bytí či nebytí rozhodovat jakási komise? Že možná budou muset obhajovat svou existenci, protože se jim ještě nebude chtít zemřít, ale budou staří a budou potřebovat nákladnou péči (a někdo jim vysvětlí, že jsou vlastně sobci). Že fantazíruji? V Belgii chtějí zákon, aby u člověka v bezvědomí měl právo "zaskočit" za jeho osobní rozhodnutí lékař. A to ji mají schválenou cca 17 let.

Ten kluzký svah, kteří někteří zpochybňují, je tady patrný jako málo co.

Nemyslím si, že zastánci eutanazie by si vůbec neuvědomovali rizika jejího zavedení do zákona, jak se domníváte. Spíše bych řekl, že stejně jako u všech ostatních životních rizik se zkrátka buď rozhodneme pro (a přijmeme výhody a nevýhody, které to nese), nebo proti (opět s výhodami a nevýhodami). Není to o moc jiné jako jízda v autě - není to bezpečná věc, ale má to své výhody.

Ve Vašem postoji poněkud nekorektně směšujete problém eutanazie s hypotézou její zcela deformované verze: eutanazie je primárně otázka důstojného ukončení života za podmínek, kdy je pacient vystaven nesnesitelnému utrpení a není mu již pomoci (zjednodušeně formulováno). To je zákon a opatření, který příznivci žádají. Vy jste tuto myšlenku ale přeformuloval slovy "budou muset obhajovat existenci, protože se jim ještě nebude chtít zemřít...". Jenomže toto myšlenka eutanazie není, žádné obhajování existence před smrtí, o tom není řeč a není pravda, že toto zastánci eutanazie požadují. Odlišujte prosím jasně vize, které kdo požaduje, aby nevznikl dojem, že lidé žádají o zavedení Vaši vize eutanazie. Pokud mám mluvit za sebe - ano, jsem pro eutanazii. Jsem pro možnost svobodně zemřít, pokud bych měl být vystaven už jen nesmyslnému stupňujícímu se utrpení. Tato možnost nouzového úniku mi stojí i za malé riziko, že by mou situaci někdo z nějakého důvodu chtěl zneužít a rozhodl se mě v těžkém zdravotním stavu usmrtit dříve, než bych chtěl. Myslím se, že je to značně nepravděpodobné a možnost dobrovolné smrti za to riziko stojí, stejně jako jízda autem za riziko, že ji jednoho dne možná nepřežiju.

Jinak, pokud se jedná o argument "kluzkého svahu", očekával bych od Vás poněkud racionalnější argumentaci na podporu než argument typu "v Nizozemsku je problém s eutanazií, což obecně dokazuje platnost metafyzického zákona "kluzký svah". Kdybychom třeba jen na základě případu Nizozemí chtěli prokázat obecnou platnost této zákonitosti, pak bychom byli už mimo jiné navždy zbaveni jakékoli svobodné volby.

Možná jdu proti všem paragrafům, ale v konečném důsledku bych chtěl mít právo o svém životě v jeho závěru rozhodovat jen já sám a taky to tak až se čas nachýlí učiním...

A myslíte si, že kdybyste to právo neměl a žil jste tady do konce svých dní, když Váš život skončí, tak byste na tom byl nějak hůře?