Ach jo.

1) Presumpce neviny je institut trestního práva. Žaloby proti diskriminaci trestní věci nejsou.

2) Tvrzení, že přenesení důkazního břemene by narušilo šanci na spravedlivý proces, také pravdivé NENÍ (viz nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 37/04 odst. 67-78, který se zabýval ustanovením §133a osř v jeho předchozím znění. Pokud chcete argumentaci k přenášení důkazního břemene založenou na obecnějších úvahách, potom viz nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 14/17).

Jan Burda mne před 20 lety osahával.

Tak a jste vinný a navíc vy musíte prokázat že se tak nestalo.

Pane Burdo, vaše argumenty v bodech 1,2 nijak nevyvrací ten prostý fakt, že přenesení důkazního břemene na žalovaného v takové věci, jako je nařčení z diskriminace, což je velmi vágní a relativní pojem, není prasárna. Já budu přijímat obsluhu benderu na zaučení a přihlásí se mi žena, rom, invalida, padesátiletý, těhotná, kriminálník, vyléčený feťák a 35 letý bílý muž s maturitou. Jak v následné žalobě obhájím, že jsem vybral právě toho posledního? A proč bych se měl obhajovat v sedmi případech? Je to moje svobodné rozhodnutí!

Že je něco prasárna, je politické přesvědčení a ne fakt. Vyvracet to nijak nelze, maximálně se o tom můžeme hádat.

Nikoliv. Zjevné šejdířství vůči slabšímu je vždy prasárna, to je prostý fakt. Viz praktiky šmejdů.

1) A kam podle vás patří žaloby proti diskriminaci? Není problém v tom, že to je import z americké právní kultury, kde naše členění na trestní a civilní právo vůbec neexistuje?

2) Důkazní břemeno bylo ve sporech o diskriminaci na straně žalované strany už předtím, ne? Aspoň v případech diskriminace na pracovišti.

Ten první případ, co citujete, se stal před přijetím anitidiskirmačního zákona a není to stejné s tím, co zde popisuje bloger, a v tom druhém z r. 2018 je asi důležité, že jde o porušení povinnosti nemocnice, nález také argumentuje zásadou "soukromého práva" (viz předchozí námitka k 1).

1) Ne do trestního práva. Antidiskriminační právo (a tedy ani žaloby) nejsou importem z americké právní kultury; pokud odněkud, tak spíše z unijního práva. V USA (a common law obecně) členění na civilní a trestní právo existuje.

2) Ano, bylo. Proto už existuje judikatura, která říká, že to z ústavněprávního hlediska problematické není. První případ je úplně to stejné, pouze s tou výjimkou, že v té době bylo dané ustanovení hůře formulováno. V druhém nálezu je napsáno, proč v některých věcech obrácené důkazní břemeno je. Problém totiž je, že se všichni zdejší hurábojovníci odmítají jakýmkoliv způsobem vypořádat s námitkou, že pokud by břemeno v diskriminačních věcech obráceno nebylo, je pro žalobce z povahy věci prakticky vyloučeno jej unést.