Souhlasím s poslední větou článku "...rozum do hrsti". Dodal bych jen zdravý rozum, toho je nám všem třeba. A spojit úsilí pro dobrou věc.

S tim nelze nesouhlasit. Ted jeste co jste tim myslel :)

Tak jsem ten dokument shlédla. Krom toho co níže píše paní Blahová mne zaujala hned v počátku jedna informace, kterou si zřejmě nepřipouštíte - Norové jsou jedním z nejspokojenějších národů se svým životem i státem.

I když se vám z vašeho hlediska může zdát jejich jednání příliš socialistické, jim to vyhovuje. tak proč chcete něco měnit lidem, kteří jsou spokojení?

A pokud nejsou, není nic jednoduššího než se odstěhovat (a ovšem vzdát se výhod sociálního státu).

Napsala jste to i za mě, díky!

Na zmíněný dokument jsem se včera dívala a potvrdila si, jak jsou si skandinávské země ve vztahu k dětem podobné. Mají jinou historii, prošly jiným vývojem než my, a my mnohému nerozumíme, o to ostřejší soudy vynášíme.

Moji přátelé emigrovali do Švédska v 80. letech, a hned v prvním dopisu zmínili, jak je odlišný přístup k dětem ve Švédsku a u nás. Ani ve Švédsku neexistují tělesné tresty, Švédově na své děti nekřičí a nefackují je na ulici, jak to často vídáme u nás. Pokud by k něčemu takovému došlo, lidé by byli schopní k takovému člověku zavolat lékařskou pomoc; nikdo by jim nevymluvil, že takový člověk nemá vážné zdravotní problémy, když se něčeho tak odsouzeníhodného dopustil. Skandinávci mají své děti rádi,o tom není žádných pochyb.

Vám, pane Zdechovský, přijde zcestné, že norské dítě na oslavu svých narozenin zve celou třídu, a tak to funguje ve Švédsku i v Dánsku. Tamní děti se tak odmalička učí nikým nepohrdat, nedopustit, aby se někdo cítil sám a odstrčený. Mně je to sympatické.

V Dánsku nám připravili školní představení rockové opery na biblické téma, v podání 12 až 14letých puberťáků. Bylo úžasné pozorovat, jak si při sólových vystoupeních děti navzájem přály úspěch, jak držely palce těm méně šikovným. Tam nebyly hvězdy a křoví, všechny děti se dočkaly zaslouženého úspěchu. A to tam byli nejen malí Dánové, ale i Tamilové, Vietnamci a další národnosti. Tak se totiž buduje soudržná společnost, v níž se lidé navzájem respektují.

Zapomněl jste na jednu podstatnou věc. Z dokumentu vyplynulo, že se v Česku nejčastěji odebírají děti rodičům kvůli špatné sociální situaci, např. když rodina nemá byt. V Norsku by tato rodina byt dostala. Děti tam odebírají nejčastěji proto, že rodiče nezvládají svoji rodičovskou roli. Barnevernet určitě mnohokrát pochybil, ale jste si jistý, že naše OSPOD se žádných chyb nikdy nedopustil?

Jinak si myslím, že Vaše angažmá v kauze Michalákových nebylo ničím jiným, než touhou se zviditelnit.

Vy byste byla dobrou zaměstnankyní té nemravné instituce.

Šílený etatismus, který se před ničím nezastaví a pošlape jakékoliv morální principy při sledování svých cílů. Tento jev se bude neustále stupňovat.

Studie o tom, kolik dětí skončí v dospělosti s psychickými problémy, asi v Norsku zpracovávána nebude.

Určitě ne.

To je cena za klidný, pohodlný a bezpečný život. Norský občan se nemusí starat, stará se stát. Norský občan se (zatím, ale to je jiná pohádka) nemusí bát - jenom státu.

A většina nechce ten zatuchlý, ale teplý pelíšek větrat. A když se o to někdo potrefený pokusí, zjistí, že ostatní tu propocenou duchnu ještě přilehnou. Ono podívat se pravdě do očí je často strašlivý pohled, tak je lepší uhnout očima a věřit, že to byla jen fata morgana.

Jen je mi líto cizinců, kteří přilákáni tím, co se jevilo jako naděje na příjemný, pohodlný a bezpečný nový domov, trpce doplatili na neznalost skutečnosti a místních nepsaných a nevyřčených pravidel. Neměli jak se o nich a o následcích jejich porušování dozvědět, když ani Norové obludnost situace nepřiznávají.

Mnoho lidí se o nich už dozvědělo díky medializaci případu Evy Michalákové a dalších.

pan Ruščák zde na blogu uveřejňoval seriál o životě v Norsku (Skandinávii), bylo to velmi poučné...tam bych opravdu žít nechtěl, de fakto dirigistická, protekcionistická, až totalitní společnost která si poslušné občany uplácí vysokou životní úrovní

Je to jak ze špatného filmu...bohužel.

Možná o způsob jednání ČSSD v kauze Michalákových přispěl k jejich volebnímu výsledku.

O tom nemám sebemenší pochybnost. Myslím, že pan Zaorálek a paní Marksová mají na tom obrovskou "zásluhu".