Výzva je zajímavá, ale chybí mi tam čas. Pokud to nebude v 5 ráno, tak o tom budu uvažovat 

Pane poslanče, pokud budete na zmíněné demonstraci, tak prosím šiřte osvětu: Norové si ve své zemi rozhodli, jak se chtějí chovat k dětem. Zákonem je tam ustanoveno, že dítě nikdo nesmí bít (ani jen tak plácnout) ani ponižovat. Vyzvěte tedy spíš lidi, kteří se rozhodli žít v Norsku, ať respektují tamní zákony. Ten, kdo jednou v Norsku ve školce popožene své dítě plácnutím na  zadek, ať se pak nediví, že je obviněn z násilí. Takový je tam zákon. Možná je to důležité také někde říci nahlas.

Jak to řekl Strossmayer? Krááááva nebeská!

Tohle je státní péče vedená k dokonalosti.   Za pár let to bude běžné i u nás, pokud stát bude rozšiřovat své pole působnosti současným tempem.

...Do pojmu zakázaného "násilí na dětech" je v Norsku zahrnuto i psychické týrání a ponižování. Když to hodně přeženu, tak to vlastně může třeba být i věta typu: ty káčo jedna pitomá, podívej se co děláš, seš úplně nemožná! Ale to asi přeháním. Prostě věci, které jsou v jedné kultuře tolerované a ani nikdo z okolí vás za ně neodsuzuje, tak v druhé kultuře jsou nepřijatelné a trestné. Často na to myslím, když čtu podobné články jako tento. Chápu, že rodiče se cítí napadeni norským státem, protože doma by je přece každý považoval za výborné rodiče a najednou je někdo soudní cestou označí za "násilníky". To ale neznamená, že musím schvalovat odebírání dětí, ale tak to bohužel určuje zákon v dané zemi a každý musí právo respektovat.

Chtěla jsem jen říct, že Barnevernet dělá i spoustu dobré práce, ikdyž to možná teď v Čechách nikdo nechce slyšet. Samozřejmě v každém systému může dojít k pochybení v jednotlivých případech. Ale tvrdit v českých mediích, že norský Barnevernet je zločinecká organizace, je podle mě stejná logická chyba, jako kdyby někdo v norských mediích napsal, že v Čechách je každý alkoholik.

Dočkáte se i tady. Současná vláda, která leze únii do zadku a na postu ministryně žena, která fandí pěstounství. Nepřál bych Vám aby to semlelo i Vaši rodinu. A peníze, které se v tom točí jsou mocná čarodějka.

To jsou smutné příběhy a je dobře, pokud se setkají s bezprávím, tak vyjadřují nesouhlas.

A protože jsme už všichni slyšeli dost hrůz o Barnevernet, tak ještě dodám pár dat. Podle Norského statistického úřadu http://www.ssb.no bylo touto sociální službou v roce 2013 odebráno z rodin 9078 dětí. Dodám jen další čísla, že v 44 072 případech Barnevernet podnikl podpůrná opatření v rodinách. To neznamená, že vždy k nim někdo vtrhnul domů a začal pomáhat, ale že to číslo zahrnuje i ty případy, kdy se rodiny, samoživitelé obracejí na Barnevernet a ten jim pomáhá (třeba poskytuje odlehčovací službu, třeba i tak, že dítě chodí 1x týdně na odpoledne k nějaké jiné rodině na návštěvu a maminka, která je s dítětem sama si může zařídit jiné věci) . To číslo odebraných dětí je neuvěřitelně vysoké, ale dle statistiky bylo 2933 dětí z celkového počtu odebraných dětí ve věku 15-22 let. A v této věkové skupině už mají možnost spolurozhodovat ve svém případu. To k číslům.

Dále k překladu a dvěma kulturním prostředím. Samozřejmě, že pro rodiče je to neuvěřitelný šok, jak popisujete a o tom nikdo nepochybuje. Nutno ještě jednou dodat, že v norské legislativě je nulová tolerance k tělesným trestům. To většinou lidé vědí nebo jim to někdo řekne. Pokud jim to někdo řekne norsky, tak to v doslovném překladu zní něco jako "násilí na dětech". Ale tímhle násilím na dětech je míněno i běžné plácnutí na zadek. Všichni známe situaci: maminka spěchá z práce do školky, aby stihla vyzvednout děti než zavřou. Za chvíli zavírají, venku sněží a je mráz a dítě, protože je unavené, tak si lehne na zem a začne kolem sebe kopat nohama, že se nechce oblékat. Maminka ho prostě ve stresu jen tak plácne přes zadek, aby situaci nějak dostala pod kontrolu. Pokud tohle ale uděláte v Norsku, tak jste se právě dopustil "násilí na dětech" dle norského zákona. Úplně pak chápu pocit bezpráví rodičů, když je pak někdo obviní z "násilí na dětech", ale vždyť oni přece děti nebijí (jen je někdy plácnou přes zadek).

Když už tady pan Kavka zmínil hlasování v EP ohledně imigračních kvót, tak bych autora poprosil o článek ohledně tohoto problému, kde by mohl objasnit důvody, proč hlasoval, jak hlasoval. Myslím, že by určitě zajímal stejnou spoustu lidí, jako případ z Norska. Ale toho se asi nedočkáme, z toho body nebudou

Johane, pan Kavka nemluví pravdu!

Nehlasoval jsem pro kvóty, ale proti kvótám. Hlasoval jsem proti paragrafům 8 (399) a 10 (s. 408), tedy proti povinným kvótám. Zde je možné si to ověřit:

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-%2f%2fEP%2f%2fNONSGML%2bPV%2b20150429%2bRES-RCV%2bDOC%2bPDF%2bV0%2f%2fCS&language=CS

B.   2. Hlasovalo se o rezoluci (=doporučení Komisi) o naléhavé pomoci států ve Středomoří, kde umírají denně lidé. Žádné ekonomické imigranty EU přijímat nebude a nic závazného z toho nevyplývá. O samotných kvótách stejně musí rozhodnout státy a tady nevidím rozhodně prostor pro shodu.

C.   3.  A není to ohledně emigrantů ani imigrantů, ale kvóty se vztahují na azylanty (to je obrovský rozdíl) – lidi, kteří utíkají před válkou nebo pronásledováním pro svou víru (v drtivé většině křesťanskou). A to byste měl vědět, že je již dávno přijímáme (nejvíce Ukrajina, Kuba a v posledních měsících Sýrie - křesťany).  

Nesmíte věřit všem nesmyslům, co kdo napíše. Ověřujte si fakta. :-)

S pozdravem Tomáš Zdechovský

Nechápu tu jednostrannost. Pokud se jakéhokoli zloděje zeptáte, jestli krade, tak vám poví, že nikoli.

A pokud se jakéhokoli rodiče zeptáte, jestli kdy bil dítě, tak si klekne na zem a bude přísahat, že nikoli. Že to vše je omyl.

Vím, že zjistit pravdu je vždy obtížné, až nemožné, ale nikdy nelze soudit na základě výpovědí a prohlášení pouze jedné strany.

Zaslechl jsem, že v souvislosti s nějakým plánovaným krokem paní Michaláková snad odtajní vše, co s jejím případem souvisí.

Pak je ale na místě ptát, proč to doteď tajila a proč bychom měli jejím jednostranným prohlášením věřit.

A pokud polští rodiče zvítězili, není to spíš důkazem o jakési "objektivitě" Barnevernetu? Nevím...

Tak si ty příběhy prostudujte. Setkejte se s těmi rodiči, setkejte se s těmi dětmi. Pokud to neuděláte, tak těžko budete někomu věřit.

Polští rodiče dokázali porazit Barnevernet a Tomáš Zdechovský Českou republiku, do které chce importovat imigranty a to za pomoci bruselských kvót. 

Přesně, také jsem si všiml, jak on v Bruselu hlasoval. Podle mě se pan Zdechovský na kauze Michaláková veze jen proto, aby získal politické body.