Moc se mi líbí, že pan poslanec nazývá věci pravými jmény a nebojí se o psychopatkách napsat, že jsou to psychopatky 

Nejen soudy, ale i úřednice OSPOD, soudní znalci i mnohé neziskovky nadržují ženám. A chraň Bůh, aby si v tom bezpráví nepálila prsty i církev (charita).

OSPOD mohu potvrdit - jejich doporučovaná neutrální poloha dětem škodí a ženám opravdu často straní.

Se znalci a neziskovkami takovou zkušenost nemám - všem, které jsme potkali, šlo skutečně o děti a nebáli se jít i proti názoru OSPOD.

Konečně politik, který mluví jako BŮH 

Vše je pravda  Konečně nějaký politik mluví pravdu o diskriminaci otců a porušování práv dětí 

Za mne karma, i když bych nepodepsal úplně všechno :) Pokud zjednoduším už beztak v článku zjednodušené, tak je prostě viditelné, že soudy obecně zatím vycházejí z principu, že pro dítě je prvořadá matka ... bez ohledu na věk dítěte a na jiné okolnosti...a faktem je, že i když existují nálezy Ústavního soudu, že by to mělo fungovat jinak, tak léta zaběhnutá praxe se nezmění ze dne na den...skoro bych si tipnul, že se tak stane až při další generaci soudců :)

Soudy zcela zásadně vycházejí z nikde nezakotvené téze, že špatná matka je lepší než dobrý otec.

myslím, že vše by mělo být konáno především v zájmu dítěte. 

A dítě má především právo na oba rodiče. 

1)tedy by porozvodové uspořádání mělo vypadat tak, že dítě je na jednom místě a rodiče ať se přizpůsobí. Tedy žádné stěhování na druhý konec republiky či světa. Dítě musí zůstat v dosahu obou rodičů a ve stálé škole a se svými kamarády. Rozhodne-li se některý z rodičů odstěhovat a znesnadnit tak sobě dítě vídat, jde o jeho volbu, ale ne, že přestěhováním znesnadní druhému rodiči dítě vídat,. 

2)pokud některý z rodičů hrubě poruší soudní rozhodnutí, bude dítě navádět protio druhému rodiči, pomlouvat ho, očerňovat či špinit jeho čest, automaticky ztrácí na dítě nárok. Totéž platí, bude-li se někdo vyhýbat styku s dítětem... 

3)jelikož by dátě žilo ve střídavé péči (viz. bod1), ztratily by alimenty na důležitosti, neboť dítě by pobývalo v dosahu obou rodičů a mohlo by žít střídavě u každého z nich...

zkrátka, pokud přivedu na svět děti, stávám se automaticky jejich ochráncem i vychovatelem, ale rovněž vazalem. Už Malý princ věděl, že přiváže-li k sobě baobab, musí se o něho starat a musí mu sloužit. Baobab se stává jeho součástí a nelze ho zradit a opustit!...

Bod 2 je neproveditelný. Dítě vnímá jinak než my dospělí a tam, kde si občas myslíme, že dítě chráníme, se naopak dopouštíme hrůz, jaké dítě sice zvládne a přežije, ale v dospělosti vnímá jako velmi těžká traumata, se kterými není schopen žít...... Dělám už roky terapie a vím, o čem mluvím.... Zase jsou to jen haldy dospělých, co za každou cenu rozhodují o dětech - ale kdo se JICH k sakru ptá, co je pro ně lepší nebo nejlepší?

Ja mam kolem sebe naopak spoustu zen, ktere by velmi staly o to, delit se po rozvodu o peci, ale nemaji s kym. Sama jsem po rozchodu pristoupila na stridavku, odesla z bytu kde jsem nechala vsechno, nechela nikdy ani korunu, nasli jsme byt ve stejne ctvrti, a stejne to nefunguje dobre. Stridavka probihala jakz takz nez si tatinek nasel novou praci a oznamil, ze odted to proste uz nepujde a bude si dceru brat jen na par dni, podle svych sluzeb. Takze ji treba mesic v kuse nevidel a my se museli furt terminove prizpusobovat. Taky si nasel pritelkyni, ktera dceru nesnasela, takze si na ni nasel cas jen velmi okrajove. Dcera, zvykla na pravidelny rezim, mi doma plakala, ze se ji po tatinkovi styska. Kdyz mu chci neco rict, zase place, at ho nehubuju, protoze on ji to vzdycky dramaticky vylici jako krivdu. Kdyz je u nej, kouka sama na telku, on si neco kuti na pocitaci. Na prazdniny ji vezme na tri dny, zbytek prenecha svoji mame. Neni to zlej clovek, ma ji rad, ale ty zodpovednosti je na nej proste prilis. Ve finale neni schopnej ji ani poradne zkontrolovat tasku do skoly, porad za nej neco resim a hlidam, takze mi jenom pribyly starosti a povinnosti. Kdybych mela tu sanci znovu, uz bych stridavku asi neprijala.

Nejde to vždycky...

Opatrovnictví? Jste si jist, že se nepletete?

Já nevím, o jakém soudu mluvíte, ale když jsem u soudu byla já, koukala na mě soudkyně přes prsty, osočovala a dokonce mě napadala slovními útoky.... matka nematka... zase jednostranný pohled.. .ach jo....

Ali, já se musím autora zastat, ačkoliv Ti opravdu rozumím. Článek je zjedodušený, ale ono to prostě nejde brát "případ po případu" a obecně to fakt spíš funguje tak, jak jsi to ty nepoznala.

Já zas měla u soudu pocit, že kdyby soudkyně mohla, prohodí nás oknem oba. 

Minulý týden jsem seděla u kafe s otcem, který 30 měsíců od rozchodu po odvolací soud, úspěšně zvládal střídavou péči. Znám rodiče osobně oba, otec je takový normální, slušně postavený chlap, maminka je na tom o kus hůře. Krajský soud v zásadě nečekaně změnil rozhodnutí okresu (přes všechna vyjádření, posudky a důkazy) a svěřil děti do péče matky. Nestanovil styk. Otec od té doby (někdy cca v březnu) viděl děti jednou o prázdninách. Děti jsou relativně malé a já fakt nevěděla, co mu říct - dýchal by za ně.

Každé špatné rozhodování je jako živelná katastrofa. A těch otců takto "zkušených" je prostě víc než matek.

Tak já dceru v péči mám, ex nás opustila a když si po měsíci vzpomněla, že by chtěla dceru do péče, tak již jsem byl dobře připraven a vzdali to.... ale zas nejsem hajzlík co by ji bránil vídat dceru, má ji ob víkend a půlku prázdnin. Dítě potřebuje oba dva rodiče....

Opravdu? Pokud je příběh pravdivý, zajímali by mě podrobnosti

Jak smutně jednostranný názor...

Dobrý den, uveďte proč?