Dominance biologických mužů i v ženských sportech aneb definitivní vítězství patriarchátu
Dnešní doba nabízí skutečně neomezené možnosti, o kterých se mnoha lidem ještě před pár lety ani nesnilo. Platí to i o oblasti sportu, kde biologičtí muži už dokázali navzdory některým omezením opanovat i ženské kategorie. Svědčí o tom i nedávné vítězství transženy (tj. ženy původně narozené jako muž) jménem Austin Killipsová, která dokázala vyhrát ženskou část cyklistických závodů Northampton International Cyclocross.
Podobných úspěchů je více
Nejedná se zdaleka o jediný sportovní úspěch tohoto druhu: Pozoruhodnými výkony se může pochlubit třeba americká plavkyně Lia Catherine Thomasová, která byla dříve muž jménem Will. Ještě jako muž závodil tento člověk v roce 2019 v kategorii mužů. Už jako žena se proslavila hlavně jako reprezentantka pensylvánské univerzity.
Na listopadových závodech roku 2021 mezi její alma mater a univerzitou Princeton totiž dokázala překonat školní rekordy na 100 m, 200 m a 500 m volným způsobem. V celostátním srovnání by jí to dokonce stačilo na druhý, resp. třetí nejlepší čas v ženské kategorii!
V roce 2018 dokázala kanadská profesorka filozofie na College of Charleston a také cyklistka Rachel McKinnon (nyní Veronica Ivy) narozená jako muž, zvítězit v cyklistickém závodě na světovém šampionátu trekových kol kategorii 35 až 44 let v Los Angeles. O rok později vyhrála také mistrovství světa v dráhové cyklistice.
Velký rozruch vyvolal i případ, kdy na mistrovství středních škol v americkém státě Connecticut v roce 2017 obsadily první dvě místa transgender sprinterky Terry Millerová a Andraya Yearwoodová a úspěšné byly i v dalších soutěžích.
A pak bych zde ještě zmínil případ, který vzbudil asi největší kontroverze ze všech. Fallon Foxová, která se věnuje smíšeným bojovým umění a narodila se jako muž, porazila 13. září 2014 v zápase trvajícím jen něco málo přes dvě minuty svoji soupeřku Tamiku Brentsovou. Poražená soupeřka v zápase utrpěla otřes mozku a zlomeninu očnice v lebce.
Konec ženského sportu?
Navzdory poslednímu zmíněnému případu by někteří mohli říct, že pro ženský sport jsou úspěchy transžen vlastně skvělou zprávou: Dávají naději, že ženské sporty budou mít šanci se výkonnostně alespoň přiblížit těm mužským. Jinými slovy, konečně se odbourá také nerovnost výsledků. Měli bychom být více progresivní a uznat, že připuštěním biologických mužů do všech ženských sportů se ženy konečně vyrovnají mužům …
Anebo také ne. Co ta „cisgenderová“ většina sportovkyň, které se jako ženy už narodily? Mužské úspěchy v ženských disciplínách můžeme vnímat i jako další vítězství patriarchátu, protože biologičtí muži tím dostali šanci ovládnout i ženský sport. Sportovní disciplíny byly rozdělené do různých kategorií (mj. podle biologického pohlaví) proto, aby zde měly šanci zvítězit např. ženy, které by jinak byly ve srovnání s muži silně znevýhodněné.
„Cis“ ženy tak mohou mít velký problém. Jak správně připomíná sportovní lékař Jiří Dostál, rozdíly mezi oběma pohlavími jsou patrné zejména v silových a rychlostních sportech. Konkrétně říká, že „síla u biologických mužů je vyšší o 30-40 %, rychlost o 10-15 % a síla úderu je vyšší dokonce o 160 %.“
Zjištění brazilského výzkumu
Výsledky jednoho brazilského výzkumu navíc naznačují, že rozdíly mohou zčásti přetrvávat i po přeoperování. Odborníci v brazilském Sao Paulu nedávno posuzovali dopad dlouhodobé estrogenové terapie a předchozí působení testosteronu v pubertě na fyzický výkon. Podle zjištění brazilských vědců kapacita srdce a plic a síla transgenderových žen převyšuje kapacitu a sílu jejich cisgenderových vrstevnic i po letech hormonální terapie.
Důležité je ale zároveň dodat, že byla nižší než u cisgenderových mužů. Ve výzkumu byla hodnocená kapacita srdce a plic a síla u 15 transgenderových žen, 13 cisgenderových mužů a 14 cisgenderových žen. Z výzkumu také vyplynulo, že celkový tělesný tuk byl u trans žen nižší a hmotnost kosterního svalstva naopak vyšší než u cis žen.
Všem dobrovolníkům účastnícím se výzkumu bylo kolem třiceti pěti let a měli podobnou úroveň fyzické aktivity. Transsexuální ženy užívaly hormonální terapii v průměru 14 let, kterou zahájily v průměru v 17 letech. Jednalo se sice o malý vzorek lidí, kteří navíc nebyli vrcholovými sportovci, ale výzkum může být užitečný v tom, že alespoň naznačuje celkovou tendenci, že transženy mají oproti těm „cis“ stále nezanedbatelnou výhodu.
Vyšší účast transžen (biologických mužů) může představovat začátek konce ženského sportu, kde „cisgenderové“ ženy mohou mít naopak výrazně sníženou šanci uspět ve své vlastní kategorii. Říkám si, zda právě teď třeba nenastala vhodná chvíle, aby všechny bojovnice (i bojovníci) za práva žen pozvedly svůj hlas a začaly se více ozývat.
Přeji hezký den a veselou mysl!
Tomáš Zdechovský
Reforma migrace musí vypadat úplně jinak
Nelegální a nekontrolovaná migrace představuje jeden z hlavních problémů, které nyní Evropa řeší. Už dlouhou dobu se budují ploty na vnější hranici, protože se 'zjistilo', že je děravá.
Tomáš Zdechovský
Německé levicové neziskovky pomáhají Rusku
Problematika šíření (nejen) ruské propagandy a dezinformací se už několik let řeší ze všech možných a myslitelných úhlů.
Tomáš Zdechovský
Učitelka šířila ruskou propagandu ve škole a skončila u soudu. Teď chce být ředitelkou!
Pro bezproblémové soužití mezi lidmi a vůbec fungování celé společnosti je nezbytná vzájemná důvěra. Záměrné šíření nepravdivých informací jde proti tomu a vyvolává v lidech pocit, že už nemůžou věřit nikomu.
Tomáš Zdechovský
Má Lukašenko jaderné zbraně, které svět neviděl?
Rusko rozmístilo na území Běloruska taktické jaderné zbraně a běloruskému prezidentovi Aleksandru Lukašenkovi vlivem toho očividně narostlo sebevědomí. Chlubí se a skoro až vyhrožuje celému světu, že má atomovky.
Tomáš Zdechovský
Opravdu jsou elektromobily tak skvělou alternativou?
Z neznámého důvodů stále převládá u mnohých přesvědčení, že vozidla se spalovacím motorem budou v dohledné době nevyhnutelně nahrazená elektromobily. Pochybnosti jsou ale rozhodně na místě.
Tomáš Zdechovský
Za požár v Českém Švýcarsku by měli jít do vězení úplně všichni
Nedávné dopadení pachatele požáru lesa v Českém Švýcarsku oživilo diskusi o dopadech klimatických změn. Fakt, že se debata stočila tímto směrem, by nás neměla překvapovat. Požár byl považovaný za jeden z projevů změn klimatu.
Tomáš Zdechovský
Schválení normy Euro 7 by pro Evropu znamenalo katastrofu
Norma známá jako Euro 7, kterou prosazuje Evropská komise, má od 1. července roku 2025 zpřísnit požadavky na emise u nově vyráběných osobních automobilů.
Tomáš Zdechovský
Obchody, kde platit budou muset jen bohatí? Vítejte v anarchistickém ráji
Kanada rozhodně nepatří k oblastem, jejíž dění by v našich končinách vyvolávalo nějakou větší pozornost, což je možná trochu škoda. Zasloužený ohlas nedávno vzbudila torontská antikapitalistická kavárna The Anarchist.
Tomáš Zdechovský
Sankce proti Rusku se nesmí obcházet
Sankce proti Rusku fungují a dopad na ruskou ekonomiku je naprosto nezpochybnitelný. V roce 2022 klesl HDP Ruska o 2,1 %. Navíc a nepříznivé jsou i prognózy pro letošní rok, nejhorší scénář předpovídá pokles ruského HDP o 2,5 %.
Tomáš Zdechovský
Ví vůbec Německo, co vlastně chce?
Není náhoda, že Česko bývá často nazýváno 17. spolkovou zemí Německa. Ekonomické propojení s naším západním sousedem je skutečně silné, svědčí o tom ostatně i tvrdá data.
Tomáš Zdechovský
Proč už se nikdo nehlásí k zastropování potravin?
Pamatujete si ještě, jak jsme před rokem od některých lidí, především Andreje Babiše, slýchali, že by se vedle cen energií měly zastropovat i ceny základních potravin a ukazovali nám Maďarsko jako vzor hodný následování?
Tomáš Zdechovský
Proč se obranný průmysl v Evropě stále potýká s překážkami?
Evropa se neobejde bez účinné vlastní obrany a nikdo rozumný už nemůže pochybovat o tom, že k jejímu zajištění potřebujeme i dostatečně robustní obranný průmysl.
Tomáš Zdechovský
Přestane prezident Macron jít na ruku Číně?
Francouzský prezident Emmanuel Macron má obrovskou smůlu v tom, že prakticky veškeré jeho snahy stavět se do role lídra silné a sjednocené Evropy obvykle vyznívají silně křečovitě, rozpačitě a někdy až groteskně.
Tomáš Zdechovský
Západní sankce drtí ruskou ekonomiku
EU plánuje po Velikonocích schválit v pořadí už jedenáctý balíček sankcí. Málo se však připomíná, jak fungují ty dosavadní. Někoho možná překvapí, že Rusko už v některých oblastech sankce pociťuje poměrně citelně.
Tomáš Zdechovský
Ruská účast na OH by byla výsměchem všem ukrajinským obětem Putinovy barbarské invaze
Konec války na Ukrajině je zatím v nedohlednu a vinou útoků ruské armády denně stále umírají nevinní civilisté včetně dětí.
Tomáš Zdechovský
USA nás věčně zachraňovat nebudou. Evropa se musí naučit řešit své problémy sama
Probíhající konflikt na Ukrajině nám ukazuje, jak obrovskou roli může hrát i to, co se děje tisíce kilometrů od míst válečného dění. Ukrajina je schopná vzdorovat ruské přesile i díky pomoci jiných zemí.
Tomáš Zdechovský
Jak Rusko využívalo zelené organizace k prosazování svých zájmů
Stále ještě zůstává v čerstvé paměti kauza Katargate, která se nedávno řešila v Evropském parlamentu v souvislosti s úplatky politiků a zaměstnanců Evropského parlamentu ze strany Kataru.
Tomáš Zdechovský
Miloš Zeman: Muž, po kterém nic nezůstalo
Poslední dny se nesly ve znamení velkého předělu na naší politické scéně. Po dlouhých deseti letech končí éra prezidenta Miloše Zemana.
Tomáš Zdechovský
Opozice si přeje krach penzijního systému a ztracenou generaci lidí bez důchodu
V poslední době můžeme slyšet z různých stran spoustu kritiky a „hejtů“, jak prý současná vláda chce právě schválenou nižší valorizací ožebračovat a okrádat naše důchodce.
Tomáš Zdechovský
Proč se stále přehlíží čínská hrozba?
Minulý týden v pátek uplynul rok od chvíle, kdy se celá Evropa mohla přesvědčit, že ruská hrozba není nic vzdáleného a abstraktního, ale naopak má velmi konkrétní a hmatatelnou podobu a její důsledky pociťujeme i u nás v Česku.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 678
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4414x
Od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu a člen předsednictva KDU-ČSL, členem prestižního Výboru pro zahraniční věci (AFET) a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL), předseda parlamentní delegace pro státy Střední Asie.
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Agentura Commservis.com
- Poeta
- Mindball
- Intimní doteky
- Odpusť mým rtům...
- Školení a vzdělávání manažerů
- Trénink mozku