Telefonáty Macrona s Putinem nikam nevedou. Proč mu pořád volá?

Znovuzvolený francouzský prezident Emmanuel Macron nám předvádí „mnichovský“ způsob uvažování založený na přesvědčení, že pomocí ústupků agresivní velmoci lze dosáhnout míru.

Na konci 30. let minulého století uplatňovali podobný přístup britský premiér Neville Chamberlain a jeho francouzský protějšek Édouard Daladier. Jak to nakonec dopadlo, všichni víme. Staronová francouzská hlava státu nám tak názorně ukazuje, jak by se sebevědomý lídr jedné z největších evropských zemí chovat neměl.

Přestože Evropa veřejně dává navenek najevo své sympatie k Ukrajině a i zmíněná Francie dodává Ukrajině zbraně, skutečné postoje představitelů některých zemí jsou mnohem komplikovanější.

Jak připomíná prestižní časopis Politico, zároveň panují mezi lídry všech tří největších států EU obavy, že to, co francouzský prezident nazval "ponížením" Ruska, by mohlo dát vznik celé řadě nových problémů. Emmanuel Macron tím naznačuje, že by bylo vhodné udělat Putinovi nějaké ústupky.   

Kompromis nepřichází v úvahu

Původně se mělo za to, že Ukrajina nemá šanci příliš dlouho vydržet a její porážka je nevyhnutelná. To se však ukázalo jako veliký omyl. Ukrajinci prokazují obrovské odhodlání a obdivuhodnou bojovou morálku. Brání se lépe, než se čekalo a vítězství Ukrajiny se stalo jedním z velmi reálných scénářů vyústění konfliktu.

Někteří se proto začali obávat, že by případné ukrajinské vítězství mohlo Rusko destabilizovat, což by ho učinilo ještě nepředvídatelnějším hráčem. Proto se politici v některých větších starých členských zemích EU tiše vyslovují pro takové řešení ukrajinského konfliktu, které by Putinovi "zachránilo tvář" třeba i za cenu toho, že by to Ukrajinu stálo nějaké území.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedávném rozhovoru pro italskou televizi RAI řekl, že francouzský prezident měl dokonce vyzývat Ukrajinu k ústupkům týkajícím se suverenity jejího území za účelem zachránit Putinovi tvář. 

Ukrajina své území nehodlá dát Putinovi

Reakce ukrajinského prezidenta samozřejmě nemohla být jiná, než rázné odmítnutí: „Nebudeme zachraňovat Putinovi tvář tím, že budeme platit svým územím,“ prohlásil ukrajinský prezident v reakci na Macronova slova.

 Francouzský prezident sice vše popřel. V každém případě však můžeme považovat za neméně znepokojující jiná Macronova slova, že „až se na evropskou půdu vrátí mír, budeme muset vybudovat novou bezpečnostní rovnováhu“.

Výrok můžeme chápat jako náznak toho, že Macron stále usiluje o dosažení kompromisu s Putinem. Vzhledem k tomu, že Rusko zde figuruje jako jasný agresor a nejeví žádnou ochotu stáhnout se z ukrajinského území, jakýkoli kompromis je v tuto chvíli absolutně nepředstavitelný.

Nepřijatelnost „nové bezpečnostní rovnováhy“

Jako další příklad ochoty ustoupit požadavkům Ruska může sloužit např. výrok šéfa italského populistického Hnutí pěti hvězd Giuseppe Conteho, podle něhož je sice důležité, aby Evropa "nesnížila ostražitost" vůči Putinovi, neměla by ale také ztrácet ze zřetele, že "Rusko tam je a zůstane tam."

Francouzský prezident Macron rovněž mluvil o tom, že po dosažení míru bude muset Evropa vybudovat "nové bezpečnostní rovnováhy." Vcelku pochopitelně vyvolávají podobná prohlášení v postkomunistických zemích střední a východní Evropy (samozřejmě včetně Česka) obavy, protože evokují takovou politiku, která počítá s ústupky Rusku v případě východoevropských států.

Snad najde Macron větší odvahu

To je samozřejmě nepřijatelné! Historická lekce, kterou nám dal rok 1938, je naprosto jasná: Ústupky jen povzbudí agresora k dalším požadavkům a výbojům. Emmanuel Macron by měl najít jiný způsob, jak zastavit Putina v jeho agresi. A totéž samozřejmě platí i o dalších evropských představitelích, kteří chtějí za každou cenu co nejdříve dosáhnout míru a normalizace vztahů s Ruskem.

Doufal jsem, že když bude mít Macron po volbách daleko volnější ruce, projeví větší odvahu postavit se čelem Putinovi. Bohužel se tak nestalo. Musí mu být jasné, že stejně nic nevyjedná. Místo toho pořád dokola Putinovi volá a vyvolává v něm pocit, že s ním západ chce jednat. Ne nechce. Není totiž o čem.

Přeji hezký den a veselou mysl!