Babišova vláda trestuhodně zanedbala přípravu na české předsednictví EU

Prezident Miloš Zeman svolal nově zvolenou sněmovnu až na nejzazší možný termín. Při podpisu dokumentu o svolání sněmovny měl od něho zaznít výrok „Zeit gewonnen, alles gewonnnen“ (Čas získaný, získané všechno).

Ponechme stranou, že se nejedná o přísloví, jak nám tvrdil pan prezident, nýbrž citát z německého překladu Machiavelliho nejslavnějšího díla Vladař.

Co ale důležité je, že protahování svolání sněmovny a s tím spojeného vzniku nové vlády rozhodně není žádnou výhrou pro Česko. Naopak z mnoha důvodů potřebujeme mít co nejdříve novou stabilní vládu, která získá od sněmovny důvěru a bude schopná normálně fungovat.

Předsednictví je pro Česko příležitostí

Výzev má před sebou Česko hodně. Rád bych zmínil jednu, o níž se u nás zatím příliš nemluví a zůstává ve stínu třaskavějších témat jako covid, inflace či růst cen plynu, nicméně zanedlouho získá na aktuálnosti. Je jí předsednictví v Radě EU, které Českou republiku čeká ve druhé polovině příštího roku. Jedná se o opravdu výjimečnou příležitost, jak se prezentovat před celou Evropou, prosazovat vlastní agendu a přicházet s novými návrhy. Předsednická země totiž určuje v těchto šesti měsících priority Rady EU.

Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost odpadly předsednickým zemím záležitosti spojené s Evropskou radou. Nic to ale nemění na skutečnosti, že úspěšné předsednictví vyžaduje přípravu dlouho dopředu. Času na přípravu nám už mnoho nezbývá.

Navíc je třeba mít na pamětí, že předsednictví probíhá v koordinaci se dvěma dalšími zeměmi, které se vystřídají během 18 měsíců, aby byla zajištěna větší kontinuita. V našem případě se jedná o Francii, od níž přebereme pomyslnou štafetu a Švédsko, které má předsednictví hned po nás.

Pro Česko a jeho vládu bude předsednictví v Radě EU zároveň znamenat, že převezme zodpovědnost za chod Rady. Předsedající země, resp. jejich představitelé zodpovídají za plánování a řízení zasedání Rady a jejích přípravných orgánů. Mají také na starost řídit většinu zasedání Rady (s výjimkou Rady pro zahraniční věci) a přípravných orgánů Rady, jako jsou stálé výbory např. Výbor stálých zástupců (COREPER), pracovní skupiny či výbory řešící velmi specifická témata. Úkolem předsedajících zemí je také organizovat formální i neformální zasedání v Bruselu i v předsednické zemi. Česko tak bude hostit důležité akce v rámci EU.

Dalším velkým úkolem předsednické země je obecně zastupování Rady při styku s dalšími evropskými institucemi, zejména s Komisí a Evropským parlamentem. Znamená to i spolupráci s předsedou Evropské rady a vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Předsednická země má především usilovat o dosažení shody v legislativních návrzích prostřednictvím trialogů, neformálních jednání či zasedání dohodovacího výboru.

Babišova vláda naprosto zaspala

Za připomenutí stojí, že Česko dostane jako jedna z nových členských zemí takovou příležitost teprve podruhé. Poprvé nám role předsednické země připadla v první polovině roku 2009 a toto předsednictví bylo bohužel velmi nešťastně poznamenáno pádem vlády přímo v jeho průběhu. Zanedlouho budeme mít příležitost si pošramocenou pověst konečně napravit.

Jednoduché to ale opravdu nebude, protože za dosluhující vlády Andreje Babiše se pro zdárnou přípravu předsednictví udělalo zatím pramálo. Nyní už končící premiér se ani příliš netajil tím, že nechce tuto věc do voleb řešit za situace, kdy nevěděl, zda bude předsednictví „jeho.“ Předsednictví Rady EU se mu zjevně nehodilo do krámu i z toho důvodu, že předpokládal, že mu nepřinese žádné plusové body a snažil se jeho význam bagatelizovat. Ostatně  výrok Andreje Babiše o tom, že předsednictví je jenom „drahá žvanírna s chlebíčky“ svědčí o jeho postoji více než výmluvně.

Chybí peníze …

S takovým přístupem není divu, že se rozpočet na přípravy těžce podfinancoval. Zatímco výdaje státního rozpočtu narostly do závratných výšin, na předsednictví se zatím šetřilo. Rozdíl ve srovnání s našim prvním předsednictvím je vskutku nebetyčný. V roce 2009 šlo na předsednictví zhruba 3,7 miliard korun, oproti tomu současné předsednictví má po navýšení o 200 milionů rozpočet zhruba 1,4 miliardy Kč.

Vláda letos v srpnu velmi pozdě uznala, že původní částka byla naprosto nedostatečná. Bohužel ani navýšení na tom mnoho nezměnilo. Pro srovnání, podobnou částku (50,7 mil €) vynaložilo dvakrát menší Slovensko v roce 2016. Malé Lucembursko dokonce vydalo na předsednictví v přepočtu zhruba dvě miliardy korun.

… i lidé

Plánovaný nízký rozpočet přináší i problémy s personálním zabezpečením předsednictví. Původní návrh rozpočtu počítal s tím, že by se český diplomatický sbor v Bruselu po dobu předsednictví rozšířil o pouhých 58 zaměstnanců oproti současné stovce. To je výrazně méně, než kolik lidí obvykle potřebovaly jiné předsednické státy, které byly menší než Česko. V případě Rakouska a Estonska se počet ze stovky zvýšil na přibližně 250.

Podobně jako Rakousko či Estonsko na tom bylo Slovensko, které své zastoupení v unijních institucích kvůli předsednictví dočasně taktéž navýšilo dvaapůlkrát – z původních 87 lidí na 220.  Slovenská zkušenost ukazuje, že se jedná o investici do lidí, která se rozhodně vyplatí. Diplomaté u našich východních sousedů vnímají jako obrovské plus, že se rozhodli na mnohé pozice přijmout mladé lidi.

Po skončení předsednictví se většina z nich okamžitě uchytila mimo jiné i v Bruselu při unijních institucích, hlavně v Evropské komisi, a Slovensko si tím posílilo svůj vliv. Nemůže být sporu o tom, že zkušenosti těchto lidí získané během předsednictví mají pro Slovensko obrovskou cenu.  I mnohé další státy měly nepochybně podobnou zkušenost.

V sázce je prestiž Česka

Česko je nyní pozadu a má co dohánět. Babišova vláda význam předsednictví dlouhodobě bagatelizovala. Navíc rezignovala na nastolení důležitých témat a priorit. Nové vládě tedy přibude kvůli organizaci předsednictví poměrně dost práce navíc. V relativně krátké době navíc bude muset zachraňovat to, co současný dosluhující kabinet Andreje Babiše naprosto trestuhodným způsobem zanedbal. Další protahování vzniku nové vlády by bylo krajně nezodpovědné vůči Česku a jeho vnímání ve světě.

Po dobu šesti měsíců bude Česko celé Evropě více na očích a v sázce není nic jiného než samotná pověst naší země. Předsednictví může být pro každou členskou zemi velkou příležitostí a zároveň si jím může udělat velikou ostudu, pokud se na něj dobře nepřipraví. Rychlost sestavení nové vlády je tedy vzhledem k blížícímu se předsednictví ČR v Radě EU naprosto klíčová. Přípravy zatím bohužel pokulhávají a nemůžeme si dovolit, aby naše předsednictví skončilo fiaskem. Stačí, že jsme v EU dostávali na frak kvůli střetu zájmů premiéra Babiše.

Přeji hezký den a veselou mysl!