Opravdu jsou české dětské domovy plné nešťastných dětí?
Dětské domovy, už mnoho let nejsou továrnou na výrobu deprivovaných dětí tak, jak to většina lidí zná z dokumentů doktora Matějíčka, který se české ústavní praxi věnoval v 50. a 60. letech minulého století. Díky zákonu č. 109/2002 Sb.o ústavní výchově a následným vyhláškám, v ČR existují už jen dětská centra rodinného typu, kdy je povoleno tvořit skupiny dětí po maximálně 8 dětech, kdy na každé 4 děti připadá jeden vychovatel, což je praxe, kterou např. dětský domov v Kašperských horách provozuje už od 19. století, tedy více než 100 let před tím, než se vůbec začalo mluvit o tom, že by všechna dětská centra měly být jen rodinného typu. Nedá se tak říci, že reforma je něco úplně nového, naopak tu probíhá dlouhodobě.
Dětská centra (dále už jen DC) pravidelně navštěvuji už několik let, jsem v častém kontaktu s jejich řediteli, pěstouny, se sociálními pracovníky, psychology, lékaři i samotnými dětmi. Vždy budu obhajovat na prvním místě biologickou rodinu a práci s ní, ale s mými zkušenostmi mě jednoduše nikdy neuslyšíte černobíle kritizovat dětské domovy a žádat jejich okamžité zrušení, protože trvám na tom, že ne každé dítě k pěstounům chce a já místo frází o nutnosti milující náruče pro každé dítě, respektuji skutečný názor dětí a nehodlám poroučet větru a dešti a jít proti jejich vůli.
Z praxe totiž vím, že ty děti se pak stejně jen do DC vrátí, nebo je tam vrátí pro nezvladatelnost nová rodina. Představa, že po absolvovaném školení se každý pěstoun může starat o jakékoliv dítě, je totiž lichá podobně, jako počítat s tím, že každá kočka vychová štěňata, ačkoliv třeba u čivavy se to už povedlo.
Možná je to pro mnohé překvapující, ale skutečně je nad očekávání časté, že jsou děti, které DC preferují, ať už proto, že nechtějí být nikomu vděčné za nějakou „záchranu“ (o kterou nestojí, chtějí klid) nebo prostě chtějí neutrální prostředí – což se nezřídka děje třeba u dětí narkomanů a v dalších případech, kdy odebrání bylo více než důvodné. Přes všechno totiž mají děti své biologické rodiče rády a nové rodiče nechtějí. Jak ve svých článcích opakuji poměrně často, krev není voda.
Čtyři skupiny dětí, které dávají přednost neutrálnímu prostředí
Dále Vám nabízím podrobnější popis 4 skupin dětí, které dávají přednost pobytu v podle médií asi stále hororových ústavech, ačkoliv já to po osobních návštěvách těchto zařízení vidím jinak. Věřím, že se nad smýšlením těchto dětí dokážete zamyslet, vcítit se do jejich situace a pochopíte, že tato problematika je všechno, jen ne černobílá.
1) sourozenecké skupiny tří a více dětí, které chtějí být spolu a nechtějí se trousit po x rodinách a třeba se už nikdy společně nevidět, protože všechny najednou si je těžko někdo vezme. Spolu bojovaly "doma", spolu chtějí bojovat dál. Stát jim vzal rodiče, jejich postele, kamarády, tak si chtějí zůstat aspoň sobě navzájem.
Samozřejmě jsou i případy, kdy je naopak mezi sourozenci obrovská rivalita a rozdělit se chtějí, obecně ale existuje už i v ČR nemálo výzkumů o důležitosti sourozenecké vazby, které vlastně ani nepotřebujeme číst, stačí si vzpomenout na různé příběhy znovu shledaných rodin / sourozenců po 2. světové válce apod. ?
2) děti starší 10 let, kterým už je milejší volnější režim, kolektiv a kamarádi, nechtějí ze všeho vytrhnout a mít dohled a z jejich pohledu až přehnanou péči v rodině (jak bylo výše, nechtějí být někomu vděční, chtějí neutrální prostředí). Situace se pak zhoršuje u dětí, které byly už z rodiny odebrány starší třeba proto, že je rodič/ samoživitel vážně nemocný a nemůže se momentálně starat, či přímo osiřely. Takové děti si většinou na nějaké úplně nové „cizí“ rodiče zvykají obtížně. Specifickou skupinou dětí v DC jsou pak puberťáci, kteří žili u pěstounů, ale pak se to prostě pokazilo a vyloženě samy se rozhodli do DC jít – viz příběh těhotné Radky.
3) děti, které vystřídaly už několik rodin, protože se těžko hledali pěstouni, kteří by zvládli jejich specifické potřeby nebo absolvovali pobyt v několika ročních přechodných pěstounských péčích za sebou, kdy se dále nenašel dlouhodobý pěstoun, kterých je chronický nedostatek (oproti žadatelům o adopce i lépe placeným pěstounům na přechodnou dobu). Takové děti také upřednostní stabilitu DC, než být dál baťůřkách a mít "deset maminek". ?
4) děti, které jsou v DC jen na přechodnou dobu a rodiče či příbuzní (teta, babička apod.) je pravidelně navštěvují, berou si je třeba na víkend, ale nejsou schopni se přímo postarat doma - třeba kvůli časově náročné práci nebo aktuálním zdravotním problémům. Pěstounská péče pak není vhodná nejen kvůli vazbě na rodinu, ale třeba i kvůli tomu, že by příbuzní neměli možnost za dětmi jezdit nějakou delší vzdálenost, protože ačkoliv se nyní preferuje umisťování dětí k pěstounům ze stejného kraje (podaří se ale málokdy), dostat se třeba z jihočeských Strakonic do Dačic, je autobusem cesta na 4 hodiny s několika přestupy. ?
Pro různé „hnidopichy“ dodám, že pokud to jde, využívá se pro tyto situace zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (tzv. ZDVOP, nejznámější jsou Klokánky, organizací je ale více), kdy se děti pro pěstounskou péči nenabízí vůbec a všichni si jsou vědomi přechodnosti řešení, je zde ale 6 měsíční limit na využití, kdy některé děti pak stejně končí v DC. Taková je prostě realita, ač je zde nemálo lidí, kteří Vám to nebudou ochotní přiznat. Ústavy z těchto důvodů mají třeba i v Norsku a různé další podobné instituce existují ve všech evropských státech, ačkoliv je třeba nazývají „pěstounskými domy“.
Proč tyto informace nenajdete v českých médiích?
Uvedl jsem zde mnoho faktů, u kterých vím, že pro mnohé budou velmi překvapující, protože opět jdu proti tomu, co se říká všude v médiích. Proti těmto manipulacím jsem už mnohokrát vystoupil a třeba jsme i se stovkou různých odborníků z oblasti práce s dětmi zaslali MPSV otevřený dopis, na který nám bývalá paní ministryně Němcová z ANO 2011ani nikdy neodpověděla.
Významnou roli tu totiž hrají různé doprovodné neziskové organizace a norské fondy, které popisují situaci v České republice tak, aby odpovídala jejich vnímání a zadání pro financování. Svou roli pak hrají i LGBTQ+ aktivisté, kteří se snaží vystupovat jako zachránci, ačkoliv možnost brát si děti z DC už mají a využívají ji úplně minimálně (více v tomto článku). Moc bych si proto přál, aby se v ČR objevila debata o tom, jaké děti v dětských centrech vlastně máme a nepoužívaly se už dávno neexistující mýty a nepravdy. Třeba k tomu tento článek přispěje.
Přeji hezký den a veselou mysl!
Pozn. autora: Tento článek nemá za cíl nikterak vystupovat proti pěstounské či jiné náhradní rodinné péči, pěstounů si naopak hluboce vážím. Cílem článku je zkusit vysvětlit složitost celé problematiky široké veřejnosti bez předsudků a preference jedné či druhé péče.
Tomáš Zdechovský
Reforma migrace musí vypadat úplně jinak
Nelegální a nekontrolovaná migrace představuje jeden z hlavních problémů, které nyní Evropa řeší. Už dlouhou dobu se budují ploty na vnější hranici, protože se 'zjistilo', že je děravá.
Tomáš Zdechovský
Německé levicové neziskovky pomáhají Rusku
Problematika šíření (nejen) ruské propagandy a dezinformací se už několik let řeší ze všech možných a myslitelných úhlů.
Tomáš Zdechovský
Učitelka šířila ruskou propagandu ve škole a skončila u soudu. Teď chce být ředitelkou!
Pro bezproblémové soužití mezi lidmi a vůbec fungování celé společnosti je nezbytná vzájemná důvěra. Záměrné šíření nepravdivých informací jde proti tomu a vyvolává v lidech pocit, že už nemůžou věřit nikomu.
Tomáš Zdechovský
Má Lukašenko jaderné zbraně, které svět neviděl?
Rusko rozmístilo na území Běloruska taktické jaderné zbraně a běloruskému prezidentovi Aleksandru Lukašenkovi vlivem toho očividně narostlo sebevědomí. Chlubí se a skoro až vyhrožuje celému světu, že má atomovky.
Tomáš Zdechovský
Opravdu jsou elektromobily tak skvělou alternativou?
Z neznámého důvodů stále převládá u mnohých přesvědčení, že vozidla se spalovacím motorem budou v dohledné době nevyhnutelně nahrazená elektromobily. Pochybnosti jsou ale rozhodně na místě.
Tomáš Zdechovský
Za požár v Českém Švýcarsku by měli jít do vězení úplně všichni
Nedávné dopadení pachatele požáru lesa v Českém Švýcarsku oživilo diskusi o dopadech klimatických změn. Fakt, že se debata stočila tímto směrem, by nás neměla překvapovat. Požár byl považovaný za jeden z projevů změn klimatu.
Tomáš Zdechovský
Schválení normy Euro 7 by pro Evropu znamenalo katastrofu
Norma známá jako Euro 7, kterou prosazuje Evropská komise, má od 1. července roku 2025 zpřísnit požadavky na emise u nově vyráběných osobních automobilů.
Tomáš Zdechovský
Obchody, kde platit budou muset jen bohatí? Vítejte v anarchistickém ráji
Kanada rozhodně nepatří k oblastem, jejíž dění by v našich končinách vyvolávalo nějakou větší pozornost, což je možná trochu škoda. Zasloužený ohlas nedávno vzbudila torontská antikapitalistická kavárna The Anarchist.
Tomáš Zdechovský
Sankce proti Rusku se nesmí obcházet
Sankce proti Rusku fungují a dopad na ruskou ekonomiku je naprosto nezpochybnitelný. V roce 2022 klesl HDP Ruska o 2,1 %. Navíc a nepříznivé jsou i prognózy pro letošní rok, nejhorší scénář předpovídá pokles ruského HDP o 2,5 %.
Tomáš Zdechovský
Ví vůbec Německo, co vlastně chce?
Není náhoda, že Česko bývá často nazýváno 17. spolkovou zemí Německa. Ekonomické propojení s naším západním sousedem je skutečně silné, svědčí o tom ostatně i tvrdá data.
Tomáš Zdechovský
Proč už se nikdo nehlásí k zastropování potravin?
Pamatujete si ještě, jak jsme před rokem od některých lidí, především Andreje Babiše, slýchali, že by se vedle cen energií měly zastropovat i ceny základních potravin a ukazovali nám Maďarsko jako vzor hodný následování?
Tomáš Zdechovský
Proč se obranný průmysl v Evropě stále potýká s překážkami?
Evropa se neobejde bez účinné vlastní obrany a nikdo rozumný už nemůže pochybovat o tom, že k jejímu zajištění potřebujeme i dostatečně robustní obranný průmysl.
Tomáš Zdechovský
Přestane prezident Macron jít na ruku Číně?
Francouzský prezident Emmanuel Macron má obrovskou smůlu v tom, že prakticky veškeré jeho snahy stavět se do role lídra silné a sjednocené Evropy obvykle vyznívají silně křečovitě, rozpačitě a někdy až groteskně.
Tomáš Zdechovský
Západní sankce drtí ruskou ekonomiku
EU plánuje po Velikonocích schválit v pořadí už jedenáctý balíček sankcí. Málo se však připomíná, jak fungují ty dosavadní. Někoho možná překvapí, že Rusko už v některých oblastech sankce pociťuje poměrně citelně.
Tomáš Zdechovský
Ruská účast na OH by byla výsměchem všem ukrajinským obětem Putinovy barbarské invaze
Konec války na Ukrajině je zatím v nedohlednu a vinou útoků ruské armády denně stále umírají nevinní civilisté včetně dětí.
Tomáš Zdechovský
USA nás věčně zachraňovat nebudou. Evropa se musí naučit řešit své problémy sama
Probíhající konflikt na Ukrajině nám ukazuje, jak obrovskou roli může hrát i to, co se děje tisíce kilometrů od míst válečného dění. Ukrajina je schopná vzdorovat ruské přesile i díky pomoci jiných zemí.
Tomáš Zdechovský
Jak Rusko využívalo zelené organizace k prosazování svých zájmů
Stále ještě zůstává v čerstvé paměti kauza Katargate, která se nedávno řešila v Evropském parlamentu v souvislosti s úplatky politiků a zaměstnanců Evropského parlamentu ze strany Kataru.
Tomáš Zdechovský
Miloš Zeman: Muž, po kterém nic nezůstalo
Poslední dny se nesly ve znamení velkého předělu na naší politické scéně. Po dlouhých deseti letech končí éra prezidenta Miloše Zemana.
Tomáš Zdechovský
Opozice si přeje krach penzijního systému a ztracenou generaci lidí bez důchodu
V poslední době můžeme slyšet z různých stran spoustu kritiky a „hejtů“, jak prý současná vláda chce právě schválenou nižší valorizací ožebračovat a okrádat naše důchodce.
Tomáš Zdechovský
Proč se stále přehlíží čínská hrozba?
Minulý týden v pátek uplynul rok od chvíle, kdy se celá Evropa mohla přesvědčit, že ruská hrozba není nic vzdáleného a abstraktního, ale naopak má velmi konkrétní a hmatatelnou podobu a její důsledky pociťujeme i u nás v Česku.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 678
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4414x
Od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu a člen předsednictva KDU-ČSL, členem prestižního Výboru pro zahraniční věci (AFET) a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL), předseda parlamentní delegace pro státy Střední Asie.
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Agentura Commservis.com
- Poeta
- Mindball
- Intimní doteky
- Odpusť mým rtům...
- Školení a vzdělávání manažerů
- Trénink mozku