Norský Barnevernet v kradení dětí neustále pokračuje!
Nedávno vyšel najevo další případ odebrání dětí v Norsku, který musí všem rodičům nahánět hrůzu. Barnevernet sebral na nějakou dobu dvě děti rodině z Haugesundu. Soud ale později rozhodl, že zcela neoprávněně. Mezitím jim však bylo sebráno i třetí dítě, a to pouhou hodinu potom, co se narodilo. Dvě nejstarší děti už byly vráceny, ale to třetí se dosud navrátit nepodařilo, přestože navrácení třetího dítěte požaduje i nejvyšší soud.
Případ šokoval i zkušenou advokátku Arnhild Skretting, která zastupuje pár u soudu. Prohlásila, že jako právnička byla šokovaná z toho, jak Barnevernet jedná s tímto párem. Ještě nikdy nic takového nezažila. Tak by se dala ve stručnosti shrnout celá kauza. Jeden odstavec však pro dostatečně zevrubný popis tohoto děsivého příběhu zdaleka nestačí. Budu se proto celé kauze věnovat mnohem podrobněji.
Rodina obětí předsudků
V první řadě bych rád zmínil, že se jednalo o rodinu původem z Afriky, odkud přišli oba rodiče jako uprchlíci. Oba z nich byli dle slov právníků i soudu velmi dobře integrovaní do norské společnosti, která je přijala. Matka ještě v Norsku studovala, aby si zlepšila kvalifikaci a oba byli aktivní ve své křesťanské kongregaci. První dítě se narodilo v roce 2010, druhé o dva roky později.
Při různých příležitostech se ale oba rodiče cítili být podezříváni ze strany norské sociálky a museli od ní čelit řadě předsudků kvůli svému africkému původu. Na jaře roku 2013 začaly rodičům první opravdu velké problémy. Na základě zprávy o znepokojení ze školky byly děti umístěny do pěstounského domova. Nezkušený asistent totiž „zjistil“, že holčička si prý hrála s panenkou „sexualizovaným způsobem“ a rodiče byli obvinění ze zneužívání. Otec byl zadržen, ale po pár dnech ho pustili zpět na svobodu a děti mohly po dvou měsících zpět domů. Podezření se totiž ukázala jako neopodstatněná.
Ta nejhorší část příběhu ale začala o dva roky později. V prosinci roku 2015 se totiž objevilo podezření z domácího násilí na dětech. Děti byly okamžitě odebrány Barnevernetem. Oba rodiče byli opět vyšetřováni, ale se stejným výsledkem – podezření se opět ukázala jako nepodložená. V té době však byla matka v pokročilé fázi těhotenství a 1. ledna 2016 se rodičům narodilo další dítě – chlapeček. Ten byl hodinu po porodu odebrán a umístěn do pěstounské péče.
Barnevernet je v Norsku více než soud
Rodiče se zcela pochopitelně obrátili na soud a žádali o navrácení dětí. Soud jim dal v březnu roku 2017 za pravdu a první dvě děti tak byly rodičům vráceny. Nebyly důkazy o tom, že by existovaly okolnosti, které by měly vést k umístění dětí do péče. Soud se navíc vyjádřil velmi kriticky mj. i vůči samotnému jednání Barnevernetu. Z rozsudku se také dozvíme, že podle soudu je "kritickým místem této záležitosti, že Barnevernet zde prokázal důvody a nebral v úvahu základní požadavky pro řádné projednání případu.“
Rodičům tedy dal soud za pravdu, nicméně happy end se nekoná. Alespoň prozatím ne. Jak už jsem psal na začátku, dvě starší děti byly sice rodičům navráceny, ale nejmladší chlapeček dosud zůstává v pěstounské péči. A to i přesto, že rozsudek nižší instance potvrdil v září loňského roku i norský nejvyšší soud.
Bohužel se ukázalo jako naivní myslet si, že se Barnevernet podřídí pravomocnému rozhodnutí soudu, jak to bývá obvyklé v právním státě. Dítě jednoduše nevrátili. Svým přístupem se tak norská sociálka vysmála soudu do očí. Asi se budete ptát, proč vlastně nebylo dítě vráceno? Protože si prý už zvyklo na pěstouny a co je pro dítě nejlepší, ví nejlépe krajská rada (Fylkesnemnda), která schválí drtivou většinu toho, co Barnevernet navrhne. A tak rodiče dali celý soudní spis médiím. I ta potvrzují, že rodiče říkají pravdu. Zbavili mlčenlivosti i barnevernet, ten se však přesto odmítá k případu vyjadřovat.
Kdy Norové pochopí, že jim Barnevernet kazí pověst
Velmi přesně shrnul současnou situaci norský politik Viddar Kleppe. O Barnevernetu se vyjádřil jako o státu ve státě, který překračuje pravidla, že děti smí být umístěny do pěstounských rodin jen v případě hrubého zanedbání. Vedle toho navíc užívá právníky placené z peněz daňových poplatníků, aby zabránil prohrám u soudu.
„Barnevernet má malou důvěryhodnost. Jediný způsob, jak vše vrátit zpět je odlišný přístup zaměstnanců v systému a porozumění tomu, že dětem se nejlépe daří se svými biologickými rodiči. Děti smí být odebrány rodičům násilím pouze v případě hrubého zanedbání, vážného zneužívání drog či sexuálního zneužívání. Bohužel se tak dnes neděje a vrcholem je, že sociálka nepřijme rozhodnutí soudu a bere to jako věc své prestiže. Je to nedůstojné“, prohlásil.
Jestli ještě někdo pochyboval, že se Barnevernet chová jako stát ve státě, tak případ nešťastných rodičů, jimž ani po soudním rozsudku nevrátili dítě, je důkaz hovořící za vše. Jednání norské sociálky je zcela nepochybně flagrantním porušením všech právních jistot. Ptám se proto, jak dlouho ještě bude Norsko a Barnevernet ignorovat soudy a dělat si co chce?
Přeji hezký den a veselou mysl!
Tomáš Zdechovský
Reforma migrace musí vypadat úplně jinak
Nelegální a nekontrolovaná migrace představuje jeden z hlavních problémů, které nyní Evropa řeší. Už dlouhou dobu se budují ploty na vnější hranici, protože se 'zjistilo', že je děravá.
Tomáš Zdechovský
Německé levicové neziskovky pomáhají Rusku
Problematika šíření (nejen) ruské propagandy a dezinformací se už několik let řeší ze všech možných a myslitelných úhlů.
Tomáš Zdechovský
Učitelka šířila ruskou propagandu ve škole a skončila u soudu. Teď chce být ředitelkou!
Pro bezproblémové soužití mezi lidmi a vůbec fungování celé společnosti je nezbytná vzájemná důvěra. Záměrné šíření nepravdivých informací jde proti tomu a vyvolává v lidech pocit, že už nemůžou věřit nikomu.
Tomáš Zdechovský
Má Lukašenko jaderné zbraně, které svět neviděl?
Rusko rozmístilo na území Běloruska taktické jaderné zbraně a běloruskému prezidentovi Aleksandru Lukašenkovi vlivem toho očividně narostlo sebevědomí. Chlubí se a skoro až vyhrožuje celému světu, že má atomovky.
Tomáš Zdechovský
Opravdu jsou elektromobily tak skvělou alternativou?
Z neznámého důvodů stále převládá u mnohých přesvědčení, že vozidla se spalovacím motorem budou v dohledné době nevyhnutelně nahrazená elektromobily. Pochybnosti jsou ale rozhodně na místě.
Tomáš Zdechovský
Za požár v Českém Švýcarsku by měli jít do vězení úplně všichni
Nedávné dopadení pachatele požáru lesa v Českém Švýcarsku oživilo diskusi o dopadech klimatických změn. Fakt, že se debata stočila tímto směrem, by nás neměla překvapovat. Požár byl považovaný za jeden z projevů změn klimatu.
Tomáš Zdechovský
Schválení normy Euro 7 by pro Evropu znamenalo katastrofu
Norma známá jako Euro 7, kterou prosazuje Evropská komise, má od 1. července roku 2025 zpřísnit požadavky na emise u nově vyráběných osobních automobilů.
Tomáš Zdechovský
Obchody, kde platit budou muset jen bohatí? Vítejte v anarchistickém ráji
Kanada rozhodně nepatří k oblastem, jejíž dění by v našich končinách vyvolávalo nějakou větší pozornost, což je možná trochu škoda. Zasloužený ohlas nedávno vzbudila torontská antikapitalistická kavárna The Anarchist.
Tomáš Zdechovský
Sankce proti Rusku se nesmí obcházet
Sankce proti Rusku fungují a dopad na ruskou ekonomiku je naprosto nezpochybnitelný. V roce 2022 klesl HDP Ruska o 2,1 %. Navíc a nepříznivé jsou i prognózy pro letošní rok, nejhorší scénář předpovídá pokles ruského HDP o 2,5 %.
Tomáš Zdechovský
Ví vůbec Německo, co vlastně chce?
Není náhoda, že Česko bývá často nazýváno 17. spolkovou zemí Německa. Ekonomické propojení s naším západním sousedem je skutečně silné, svědčí o tom ostatně i tvrdá data.
Tomáš Zdechovský
Proč už se nikdo nehlásí k zastropování potravin?
Pamatujete si ještě, jak jsme před rokem od některých lidí, především Andreje Babiše, slýchali, že by se vedle cen energií měly zastropovat i ceny základních potravin a ukazovali nám Maďarsko jako vzor hodný následování?
Tomáš Zdechovský
Proč se obranný průmysl v Evropě stále potýká s překážkami?
Evropa se neobejde bez účinné vlastní obrany a nikdo rozumný už nemůže pochybovat o tom, že k jejímu zajištění potřebujeme i dostatečně robustní obranný průmysl.
Tomáš Zdechovský
Přestane prezident Macron jít na ruku Číně?
Francouzský prezident Emmanuel Macron má obrovskou smůlu v tom, že prakticky veškeré jeho snahy stavět se do role lídra silné a sjednocené Evropy obvykle vyznívají silně křečovitě, rozpačitě a někdy až groteskně.
Tomáš Zdechovský
Západní sankce drtí ruskou ekonomiku
EU plánuje po Velikonocích schválit v pořadí už jedenáctý balíček sankcí. Málo se však připomíná, jak fungují ty dosavadní. Někoho možná překvapí, že Rusko už v některých oblastech sankce pociťuje poměrně citelně.
Tomáš Zdechovský
Ruská účast na OH by byla výsměchem všem ukrajinským obětem Putinovy barbarské invaze
Konec války na Ukrajině je zatím v nedohlednu a vinou útoků ruské armády denně stále umírají nevinní civilisté včetně dětí.
Tomáš Zdechovský
USA nás věčně zachraňovat nebudou. Evropa se musí naučit řešit své problémy sama
Probíhající konflikt na Ukrajině nám ukazuje, jak obrovskou roli může hrát i to, co se děje tisíce kilometrů od míst válečného dění. Ukrajina je schopná vzdorovat ruské přesile i díky pomoci jiných zemí.
Tomáš Zdechovský
Jak Rusko využívalo zelené organizace k prosazování svých zájmů
Stále ještě zůstává v čerstvé paměti kauza Katargate, která se nedávno řešila v Evropském parlamentu v souvislosti s úplatky politiků a zaměstnanců Evropského parlamentu ze strany Kataru.
Tomáš Zdechovský
Miloš Zeman: Muž, po kterém nic nezůstalo
Poslední dny se nesly ve znamení velkého předělu na naší politické scéně. Po dlouhých deseti letech končí éra prezidenta Miloše Zemana.
Tomáš Zdechovský
Opozice si přeje krach penzijního systému a ztracenou generaci lidí bez důchodu
V poslední době můžeme slyšet z různých stran spoustu kritiky a „hejtů“, jak prý současná vláda chce právě schválenou nižší valorizací ožebračovat a okrádat naše důchodce.
Tomáš Zdechovský
Proč se stále přehlíží čínská hrozba?
Minulý týden v pátek uplynul rok od chvíle, kdy se celá Evropa mohla přesvědčit, že ruská hrozba není nic vzdáleného a abstraktního, ale naopak má velmi konkrétní a hmatatelnou podobu a její důsledky pociťujeme i u nás v Česku.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 678
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4414x
Od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu a člen předsednictva KDU-ČSL, členem prestižního Výboru pro zahraniční věci (AFET) a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL), předseda parlamentní delegace pro státy Střední Asie.
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Agentura Commservis.com
- Poeta
- Mindball
- Intimní doteky
- Odpusť mým rtům...
- Školení a vzdělávání manažerů
- Trénink mozku