Ve Velké Británii začíná islám válcovat křesťanství
Evropské státy ležící na západ od nás se s těmito dvěma trendy vyrovnávají už řadu let, o čemž svědčí i několik let starý případ severoanglického města Clitheroe, kde se tamní bývalý metodistický kostel změnil v mešitu.
O velmi vypjatém boji o budovu bývalého kostela mezi zastánci a odpůrci mešity, jsme se mohli dočíst už před deseti lety. Není divu, že pro Česko velmi kuriózní kauza tehdy neunikla ani pozornosti našich médií. Uplynutím několika let událost v tomto malém anglickém městě neztratila na aktuálnosti. Naopak zůstává jedním z mnoha příkladů dvou trendů, které jsem zmínil na začátku, a které se nyní projevují s ještě mnohem větší intenzitou než v roce 2007.
Bitva o kostel v Clitheroe
Celá kauza v Clitheroe měla následující průběh. Tamní 300 členná muslimská komunita hledala tehdy už více než 30 let místo pro vlastní svatostánek. Po neúspěšné snaze získat pozemek pro stavbu mešity proto projevila zájem o budovu bývalého metodistického kostela. O celý objekt se strhla tvrdá bitva, která skončila těsným výsledkem hlasování v místním zastupitelstvu.
V této souvislosti je třeba dodat, že metodistický kostel tehdy už dlouho nesloužil svému účelu, protože zdejší kongregace se už zhruba před více než půl stoletím rozpadla. Opuštěný kostel s názvem "Hora Sion" se v 60. letech minulého století změnil v továrnu, kde se vyráběly šátky, exportované potom na Blízký východ.
V boji o získání budovy kostela s cílem přeměnit ho na mešitu sehrál klíčovou roli 31letý syn pákistánských imigrantů Širaz Aršad. Zdejší lidé byli hrdí na to, že představují jakousi poslední baštu vůči šířícímu se islámu v jiných anglických městech s muslimskou populací. V místním tisku se navíc objevovaly varovné články s odstrašujícími příklady nedalekých anglických průmyslových center Blackurn a Preston, kde už muslimské menšiny dosáhly svého. K nedůvěře vůči záměrům islámské komunity přispíval také strach místních obyvatel kvůli četným zprávám o infiltraci mešit radikálními a teroristickými skupinami.
Odpůrci mešity ale nepočítali s vytrvalostí zmíněného Aršada, který pracoval jako projektový manažer v britských aeroliniích. Jeho otec sem přišel pracovat do cementáren a zemřel v roce 2000. A právě po něm „zdědil“ syn dlouholetou snahu o zřízení mešity pro místní muslimskou komunitu.
Aršad se dříve neúspěšně pokoušel koupit pro mešitu pozemek. Jenomže místní zastupitelstvo to neustále odmítalo s tím, že by do jejich městečka přišlo ještě víc muslimů. Syn pákistánských přistěhovalců ale nakonec zvítězil. Pomohlo mu neustálé přesvědčování ostatních, že je umírněným muslimem, který může pozitivně ovlivňovat dění ve svém okolí.
Snažil se především o spolupráci mezi jinými náboženskými komunitami a vytvořil např. mezináboženskou skautskou skupinu „Beaver Scouts“ (bobří skauti) slavící různé náboženské svátky, včetně židovského či taoistického nového roku. Založil také Medina Educational Center, mezináboženskou skupinu pro dospělé a přesvědčil i městskou radu, aby vedla její klíčový výbor. V neposlední řadě zorganizoval i sérii přednášek o globálním konfliktu, která přilákala významné akademiky.
Rozhodující večer, 21. prosince 2006, proběhlo hlasování zastupitelů. Prostory úřadu naplnilo 150 lidí a policie byla v pohotovosti. Rozhodnuto bylo sedmi hlasy ku pěti ve prospěch muslimské komunity. Za zmínku také stojí, že Aršadovu žádost podpořil dokonce i metodista Geofrey Jackson, který předsedá sociálně orientované organizaci Trinity Partnership.
Co můžeme čekat, když jsou kostely prázdné?
Jak už jsem zmiňoval, události z Clitherhoe představují jen pomyslnou špičku ledovce a jsou jedním z mnoha příkladů, kdy původně křesťanský svatostánek přestal sloužit původnímu účelu či jej dokonce začali využívat muslimové. Můžeme tento trend považovat za překvapivý? Já myslím, že rozhodně ne.
Do kostela chodí ve Velké Británii podle údajů Faith Survey zhruba 5 % lidí. Je to o mnoho méně, než předchozích desetiletích. Nejsou sice přesné údaje o počtu muslimů přítomných každý pátek v mešitě, je ale zřejmé, že příslušníci ostatních náboženství (včetně muslimů) jsou v Británii ve víře podstatně zapálenější a aktivnější než křesťané. Přestože muslimů jsou v celé britské populaci tři miliony, což je zhruba jen něco málo více než 5 % z celé populace, při zachování stávajícího trendu je pravděpodobné, ba téměř jisté, že páteční účast v mešitách jednou převýší účast na bohoslužbách všech britských křesťanských denominací.
V roce 1961 bylo na území Anglie a Walesu sedm mešit. Nárůst v následujících dekádách byl opravdu ohromující. Na přelomu tisíciletí (v roce 2001) jich už bylo 614. A podle dva roky starých údajů se celkový počet mešit odhaduje na 1750. I se započtením Skotska a Severního Irska by se číslo příliš nelišilo, protože v obou historických zemích Spojeného království je počet muslimů ve srovnání s Anglií zanedbatelný.
A podobně impozantní byl zcela pochopitelně i nárůst počtu muslimů, protože bez toho by k nárůstu počtu mešit nemohlo nikdy dojít. V roce 1961 bylo v Británii 50 tisíc muslimů, o padesát let později 1,6 milionů a nyní jsou jich více než tři miliony. V Česku zapomněli zastánci „czexitu“ a odpůrci imigrace vzít v úvahu, že Velká Británie, kterou tolik obdivují za brexit a která má svou vlastní migrační politiku, je více mešit a muslimů, než by si u nás mnozí dokázali představit.
S trochou nadsázky proto můžeme tvrdit, že stejnou rychlostí, jakou se v Británii i většině Evropy vyprazdňují kostely, roste počet mešit. Nemůžeme se pak divit tomu, že nejen ve Velké Británii, ale i jinde v Evropě můžeme narážet na podobné případy jako v Clitheroe.
Když budou prázdné kostely, může se klidně stát, že z nich budou mešity. Ne ani tak proto, že by si to vynutili sami muslimové svým společenským vlivem či politickým nátlakem, ale prostě proto, že pro bývalé kostely nebude jiné a lepší využití.
Přeji hezký den a veselou mysl!
Tomáš Zdechovský
Reforma migrace musí vypadat úplně jinak
Nelegální a nekontrolovaná migrace představuje jeden z hlavních problémů, které nyní Evropa řeší. Už dlouhou dobu se budují ploty na vnější hranici, protože se 'zjistilo', že je děravá.
Tomáš Zdechovský
Německé levicové neziskovky pomáhají Rusku
Problematika šíření (nejen) ruské propagandy a dezinformací se už několik let řeší ze všech možných a myslitelných úhlů.
Tomáš Zdechovský
Učitelka šířila ruskou propagandu ve škole a skončila u soudu. Teď chce být ředitelkou!
Pro bezproblémové soužití mezi lidmi a vůbec fungování celé společnosti je nezbytná vzájemná důvěra. Záměrné šíření nepravdivých informací jde proti tomu a vyvolává v lidech pocit, že už nemůžou věřit nikomu.
Tomáš Zdechovský
Má Lukašenko jaderné zbraně, které svět neviděl?
Rusko rozmístilo na území Běloruska taktické jaderné zbraně a běloruskému prezidentovi Aleksandru Lukašenkovi vlivem toho očividně narostlo sebevědomí. Chlubí se a skoro až vyhrožuje celému světu, že má atomovky.
Tomáš Zdechovský
Opravdu jsou elektromobily tak skvělou alternativou?
Z neznámého důvodů stále převládá u mnohých přesvědčení, že vozidla se spalovacím motorem budou v dohledné době nevyhnutelně nahrazená elektromobily. Pochybnosti jsou ale rozhodně na místě.
Tomáš Zdechovský
Za požár v Českém Švýcarsku by měli jít do vězení úplně všichni
Nedávné dopadení pachatele požáru lesa v Českém Švýcarsku oživilo diskusi o dopadech klimatických změn. Fakt, že se debata stočila tímto směrem, by nás neměla překvapovat. Požár byl považovaný za jeden z projevů změn klimatu.
Tomáš Zdechovský
Schválení normy Euro 7 by pro Evropu znamenalo katastrofu
Norma známá jako Euro 7, kterou prosazuje Evropská komise, má od 1. července roku 2025 zpřísnit požadavky na emise u nově vyráběných osobních automobilů.
Tomáš Zdechovský
Obchody, kde platit budou muset jen bohatí? Vítejte v anarchistickém ráji
Kanada rozhodně nepatří k oblastem, jejíž dění by v našich končinách vyvolávalo nějakou větší pozornost, což je možná trochu škoda. Zasloužený ohlas nedávno vzbudila torontská antikapitalistická kavárna The Anarchist.
Tomáš Zdechovský
Sankce proti Rusku se nesmí obcházet
Sankce proti Rusku fungují a dopad na ruskou ekonomiku je naprosto nezpochybnitelný. V roce 2022 klesl HDP Ruska o 2,1 %. Navíc a nepříznivé jsou i prognózy pro letošní rok, nejhorší scénář předpovídá pokles ruského HDP o 2,5 %.
Tomáš Zdechovský
Ví vůbec Německo, co vlastně chce?
Není náhoda, že Česko bývá často nazýváno 17. spolkovou zemí Německa. Ekonomické propojení s naším západním sousedem je skutečně silné, svědčí o tom ostatně i tvrdá data.
Tomáš Zdechovský
Proč už se nikdo nehlásí k zastropování potravin?
Pamatujete si ještě, jak jsme před rokem od některých lidí, především Andreje Babiše, slýchali, že by se vedle cen energií měly zastropovat i ceny základních potravin a ukazovali nám Maďarsko jako vzor hodný následování?
Tomáš Zdechovský
Proč se obranný průmysl v Evropě stále potýká s překážkami?
Evropa se neobejde bez účinné vlastní obrany a nikdo rozumný už nemůže pochybovat o tom, že k jejímu zajištění potřebujeme i dostatečně robustní obranný průmysl.
Tomáš Zdechovský
Přestane prezident Macron jít na ruku Číně?
Francouzský prezident Emmanuel Macron má obrovskou smůlu v tom, že prakticky veškeré jeho snahy stavět se do role lídra silné a sjednocené Evropy obvykle vyznívají silně křečovitě, rozpačitě a někdy až groteskně.
Tomáš Zdechovský
Západní sankce drtí ruskou ekonomiku
EU plánuje po Velikonocích schválit v pořadí už jedenáctý balíček sankcí. Málo se však připomíná, jak fungují ty dosavadní. Někoho možná překvapí, že Rusko už v některých oblastech sankce pociťuje poměrně citelně.
Tomáš Zdechovský
Ruská účast na OH by byla výsměchem všem ukrajinským obětem Putinovy barbarské invaze
Konec války na Ukrajině je zatím v nedohlednu a vinou útoků ruské armády denně stále umírají nevinní civilisté včetně dětí.
Tomáš Zdechovský
USA nás věčně zachraňovat nebudou. Evropa se musí naučit řešit své problémy sama
Probíhající konflikt na Ukrajině nám ukazuje, jak obrovskou roli může hrát i to, co se děje tisíce kilometrů od míst válečného dění. Ukrajina je schopná vzdorovat ruské přesile i díky pomoci jiných zemí.
Tomáš Zdechovský
Jak Rusko využívalo zelené organizace k prosazování svých zájmů
Stále ještě zůstává v čerstvé paměti kauza Katargate, která se nedávno řešila v Evropském parlamentu v souvislosti s úplatky politiků a zaměstnanců Evropského parlamentu ze strany Kataru.
Tomáš Zdechovský
Miloš Zeman: Muž, po kterém nic nezůstalo
Poslední dny se nesly ve znamení velkého předělu na naší politické scéně. Po dlouhých deseti letech končí éra prezidenta Miloše Zemana.
Tomáš Zdechovský
Opozice si přeje krach penzijního systému a ztracenou generaci lidí bez důchodu
V poslední době můžeme slyšet z různých stran spoustu kritiky a „hejtů“, jak prý současná vláda chce právě schválenou nižší valorizací ožebračovat a okrádat naše důchodce.
Tomáš Zdechovský
Proč se stále přehlíží čínská hrozba?
Minulý týden v pátek uplynul rok od chvíle, kdy se celá Evropa mohla přesvědčit, že ruská hrozba není nic vzdáleného a abstraktního, ale naopak má velmi konkrétní a hmatatelnou podobu a její důsledky pociťujeme i u nás v Česku.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 678
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4414x
Od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu a člen předsednictva KDU-ČSL, členem prestižního Výboru pro zahraniční věci (AFET) a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL), předseda parlamentní delegace pro státy Střední Asie.
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Agentura Commservis.com
- Poeta
- Mindball
- Intimní doteky
- Odpusť mým rtům...
- Školení a vzdělávání manažerů
- Trénink mozku