Dokáže Evropa navracet ilegální ekonomické migranty?

24. 03. 2017 9:12:46
Dozvuky loňské migrační krize jsou patrné dodnes, nicméně letmý pohled na tištěná média či zpravodajské servery budí dojem, že situace se pomalu vrací do normálu. Ano, v celkových číslech příliv migrantů oproti loňsku poklesl.

Zcela nepochybně za to můžeme vděčit dohodě EU s Tureckem z loňského 18. března. Přestože dohoda v řadě bodů skřípe, díky ní se počet migrantů na hlavní trase skutečně snížil na minimum.

Jednalo se navíc o opravdu významný pokles. Zatímco ještě letos v únoru přišlo do Řecka 57 066 běženců, od dubna nepřesáhl měsíční počet nově příchozích 4 000. Měsíční počet příchozích ilegálních migrantů se tak snížil o více než 90 %. Dohodu s Tureckem můžeme považovat za velký diplomatický úspěch EU a také významný argument proti těm, kteří tvrdí, že EU s migrační krizí nic nedělá.

Mnohé problémy však přetrvávají a bylo by fatální chybou podcenit jejich závažnost. Bude nesmírně důležité přimět Turecko, aby hranici střežilo i nadále. Nynější situace ve Středomoří má navíc k růžovosti stále velmi daleko. Proč? Zablokováním řecké cesty byla vyřešená byla pouze část problému.

Zapomíná se na to, že migrační krize postihla vedle Řecka i Itálii. S tím rozdílem, že v Itálii se dodnes nepodařilo migrační vlnu zastavit a vlastně to ani reálně nejde. Se zvýšeným počtem migrantů převážně z Afriky se tak potýká dodnes. Nepřehledná a nestabilní politická situace zvláště v Libyi je živnou půdou pro pašeráctví. Důsledkem toho přes moře i nadále pronikají ve velkých počtech ilegální migranti. Příliv migrantů do Itálie tedy zdaleka neustává, ba naopak. V říjnu byl dokonce zaznamenán největší počet příchozích za celou dobu migrační krize, tj. 27 313 lidí.

V tomto případě tkví další problém v tom, že se z největší části nejedná o lidi prchající před válkou a bezprávím, nýbrž o ekonomické migranty.

Dokáže Evropa navracet ilegální migranty?

Prvním krokem k nápravě je samozřejmě prevence nelegální migrace a jejich příčin. EU už zde podnikla některé kroky. Pro potírání pašeráctví byla zřízena evropská pobřežní stráž a na konci října začala EU pomáhat s výcvikem libyjské pobřežní stráže. V obou případech se jedná o iniciativy EU, které mohou pomoci vyřešit příčiny.

Hlavní otázka, kterou bychom si měli klást, by ale měla znít, proč tolik lidí láká riskovat nebezpečnou cestu do Evropy, když jim během plavby přes Středozemní moře hrozí i smrt utopením? Přirozeně se nabízí vysvětlení, že Evropa láká lidi z chudých afrických zemí kvůli své lepší životní úrovni. Lidé jdou prostě za lepším a jak jsem se mohl sám přesvědčit v uprchlických táborech na Sicílii, mnozí mají bohužel od života v Evropě velmi nerealistické představy. To vše je určitě pravda, ale takové vysvětlení rozhodně nelze považovat za úplné.

Máme zde totiž ještě další problém, kterému bych se rád věnoval ve zbytku tohoto článku. Evropským státům se vůbec nedaří vracet odmítnuté žadatele o azyl zpět. Platí to pro EU jako celek a rozhodně nejde jen o státy, které jsou na hranici EU. Pokud budou lidé v zemích mimo EU vědět, že jim bude jejich jednání procházet, budou ve velkých počtech přicházet i nadále. A naopak, pokud vejde mezi lidmi dostatečně ve známost, že pokusy o ilegální překročení hranice nebudou lidem bez nároku na azyl tolerovány, počet ilegálních imigrantů poklesne na minimum.

V posledních letech počet navrácených osciloval většinou někde kolem 40 %, což ale není celkový počet ilegálních migrantů, ale jen počet těch, u nichž bylo nařízeno navrácení. Skutečné procento navrácených lidí, kteří se na území států EU zdržují nelegálně a nemají nárok na azyl, tak bude mnohem nižší.

Rok

2010

2011

2012

2013

2014

Počet nařízení o navrácení

540 080

491 310

483 650

430 230

470 080

Počet skutečně provedených navrácení (z toho do třetích zemí)

225 415 (198 910)

194 110

(167 150)

206 675
(178 500)

215 885 (170 415)

196 470 (194 055)

Podíl navrácených (bez ohledu na cílovou zem)

41,74 %

39,51 %

42,73 %

50,17 %

41,80 %

Navracení cizinců, kteří se buďto dostali na území EU nelegálně či byli odmítnuti v azylovém řízení, se v celé EU opravdu příliš nedaří. Tento problém se však těšil jen malé pozornosti, dokud se ilegální migrace držela v únosných mezích. Vše ale změnila nynější migrační krize. Tehdy začalo být jasné, že není možné dále strkat hlavu do písku a s problémem se musí něco dělat.

Účinná návratová politika je jednou z hlavních výzev dnešní EU. V dokumentu Towards an Effective Return Policy se správně píše, že navracení lidí, kteří nemají právo na azyl, je nejefektivnější způsob, jak zabránit a snížit nelegální imigraci. Navracení má odstrašující účinek, proto je naprosto nezbytné pro fungující migrační a azylový systém.

Španělská inspirace

Realizace navracení ale není tak jednoduchá. Navracení odmítnutých je nutné, byť zdaleka ne postačující řešení jakékoli větší migrační krize. V následujících odstavcích se přesvědčíme, že přístup založený výlučně na represích je za současných podmínek prakticky nerealizovatelný a k vyřešení problému s nelegální masovou migrací opravdu nestačí.

Kámen úrazu leží v přístupu jednotlivých třetích zemí vůči evropským státům. Třetí země nejsou příliš ochotné přijmout navracené lidi zpět. Proto logicky nezbývá nic jiného, než s africkými zeměmi intenzivně vyjednávat. Jednání s některými státy už začala. Nicméně jde o běh na dlouhou trať a výsledek nelze čekat hned, jak se někteří bláhově domnívají.

Jako velká inspirace může posloužit Španělsko, které čelilo mezi lety 2006 - 2008 masivnímu přílivu několika desítek tisíc lidí na Kanárské ostrovy. V podstatě tak zažilo „migrační krizi v malém.“ Pro úplné vyřešení problému udělalo Španělsko následující: Nelegální příchozí začalo okamžitě vracet. Zároveň si vyjednalo smlouvy s africkými zeměmi o navracení a začalo podporovat rozvoj zmíněných států. Pokud se podařila „migrační krize v malém“ vyřešit ve Španělsku, určitě je možné podobným způsobem řešit i „velkou“ migrační krizi v rámci celé EU.

Řešení na obzoru?

Potěšitelnou zprávou je, že v EU si tento realistický přístup k řešení problému získává širokou podporu. Celkovou změnu kurzu skvěle vystihuje titulek zprávy Reuters o summitu v Bruselu. Headline článku zní „No more Mr. Nice Guy': EU gets tough on African migrants,“ což by se dalo volně přeložit jako „Konec pana hodného, EU přitvrzuje proti africkým migrantům.“ Předseda Evropské rady Donald Tusk už se vyjádřil tak, že když se podařilo zažehnat migrační krizi v Řecku, je třeba soustředit se na centrální část (tj. především Itálii), kde dosud nedošlo k žádné změně k lepšímu, alespoň co se migrační krize týče.

Červnový návrh Evropské komise počítá se „španělskou“ cestou a metodou cukru a biče. Záležitost se samozřejmě řešila i na zmíněném říjnovém summitu EU v Bruselu. Je navrhována pomoc třetím zemím, která je ale podmíněná přijetím navracených migrantů. Jinak řečeno, třetí země, které přijímají zpět běžence a střeží svoji hranici, si zaslouží velkorysou finanční podporu. Naopak ty, které tak nečiní, o podporu přijdou. EU se konkrétně soustředí především na pět států, které se ocitly na předních místech žebříčku zemí s největším počtem příchozích. Jedná se o africké země Etiopie, Niger, Nigérii, Senegal a Mali.

Bezesporu se jedná o vykročení správným směrem a věřím, že se plánovaná opatření na omezení počtu příchozích podaří realizovat a získat pro ně podporu v EU i v afrických státech. Pokud Evropská unie tuto náročnou zkoušku trpělivosti a rychlého jednání nezvládne, budou se muset současné elity rozloučit se svými posty. V posledních měsících dávají volby v mnoha státech Evropské unie jasně najevo, že voliči chtějí po evropských lídrech přejít od řečí k činům.

Ale když říkáme a., řekněme i b. A to je základní otázka: Komu a jak chceme a budeme jako Evropská unie do budoucna účinně vlastně pomáhat? A to je otázka nejen na příští blog, ale i na všechny státníky v Evropské unii.

Přeji hezký den a veselou mysl!

Autor: Tomáš Zdechovský | pátek 24.3.2017 9:12 | karma článku: 23.77 | přečteno: 1282x

Další články blogera

Tomáš Zdechovský

Reforma migrace musí vypadat úplně jinak

Nelegální a nekontrolovaná migrace představuje jeden z hlavních problémů, které nyní Evropa řeší. Už dlouhou dobu se budují ploty na vnější hranici, protože se 'zjistilo', že je děravá.

10.7.2023 v 7:15 | Karma článku: 17.25 | Přečteno: 516 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Německé levicové neziskovky pomáhají Rusku

Problematika šíření (nejen) ruské propagandy a dezinformací se už několik let řeší ze všech možných a myslitelných úhlů.

3.7.2023 v 7:30 | Karma článku: 23.70 | Přečteno: 774 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Učitelka šířila ruskou propagandu ve škole a skončila u soudu. Teď chce být ředitelkou!

Pro bezproblémové soužití mezi lidmi a vůbec fungování celé společnosti je nezbytná vzájemná důvěra. Záměrné šíření nepravdivých informací jde proti tomu a vyvolává v lidech pocit, že už nemůžou věřit nikomu.

26.6.2023 v 7:35 | Karma článku: 24.30 | Přečteno: 842 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Má Lukašenko jaderné zbraně, které svět neviděl?

Rusko rozmístilo na území Běloruska taktické jaderné zbraně a běloruskému prezidentovi Aleksandru Lukašenkovi vlivem toho očividně narostlo sebevědomí. Chlubí se a skoro až vyhrožuje celému světu, že má atomovky.

19.6.2023 v 9:59 | Karma článku: 13.70 | Přečteno: 254 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jiří Žamboch

Prokazatelně lživý titulek o spotřebitelské náladě:

Titulek Seznam Zprávy: "Blbá nálada ustupuje, Češi se cítí ekonomicky nejlépe za tři a půl roku" znamená, že autor neumí napočítat do tří (let). Důkazem jeho lživosti jsou přitom informace přímo z článku.

29.3.2024 v 9:14 | Karma článku: 28.28 | Přečteno: 462 | Diskuse

Michal Sabó

Nechte nám Mrazíka! Proč Češi stále milují Rusko a staré časy?

Česká veřejnost je rozdělena na dvě poloviny. Jedna podporuje Ukrajinu, druhá si stojí za Ruskem. Co vede lidi k hájení tyranie?

29.3.2024 v 6:45 | Karma článku: 26.59 | Přečteno: 1390 | Diskuse

Jiří Žamboch

Putinovo dnešní vojenské srovnání NATO a Ruska záměrně kulhá.Situace Ruska je o dost lepší

Dnešní srovnání NATO Putinem dalším chytrým Putinovým tahem.Prohlášení "Rusko vydává desetkrát méně na obranu než Spojené státy, tak je ruský útok na NATO nesmyslný." má ukolébat veřejnost evropských členů NATO.Je to však jinak.

28.3.2024 v 20:10 | Karma článku: 16.24 | Přečteno: 453 | Diskuse

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 15.28 | Přečteno: 265 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 29.96 | Přečteno: 681 | Diskuse
Počet článků 678 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4404

Tomáš Zdechovský (1979) - optimista i snílek, kterému nikdy nebylo lhostejno dění kolem sebe. Rád mění vize v realitu a realitu ve vizi. Miluje filmy Forrest Gump, Up in the air, Vrtěti psem a Thank you for smoking, Iluzionista, skupiny The Cranberries, Jelen a U2 a lidi, kteří umí říci své názory. Nezná slova "to nejde" a "to se nikdy nenaučím".

Od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu a člen předsednictva KDU-ČSL, členem prestižního Výboru pro zahraniční věci (AFET) a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL), předseda parlamentní delegace pro státy Střední Asie.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...