Všechny podvodníky žádající o azyl musí Evropa poslat zpátky
Cituje tak jednu utajovanou zprávu agentury Frontex. Podobné informace nám potvrdilo již v létě EASO, před měsícem dánský premiér a minulý týden i pracovníci německého spolkového ministerstva vnitra. Ano, existují i odlišná data, např. od UNHCR, podle nichž se má z 90 % jednat o lidi prchající z válečných oblastí, ale ta se ukazují jako naprosto nepravdivá. V datech UNHCR jsou jako Syřané započteni všichni lidé, kteří o sobě tvrdí, že jsou Syřany, bez jakéhokoliv vyšetřování a konfrontace. Proto mi data citovaná Timmermansem přijdou úplnější a lépe odrážející realitu.
Lze tedy říci, že pravdu měli ti, kteří byli některými označováni za nedostatečně solidární či rovnou za rasisty či xenofoby, protože říkali, že situace je mnohem komplikovanější, než se může na první pohled zdát. Řada lidí, kteří v uplynulých dvou letech přišli do Evropy, prostě podvádělo a budou se muset vrátit do své vlasti.
Uprchlíci a ti ostatní
Hlavní příčinu migrační krize totiž nelze hledat pouze v tzv. Islámském státu a obecně neklidné situaci na Blízkém východě, ale i jinde. Přesněji řečeno, nejde zdaleka jen o solidaritu s potřebnými uprchlíky utíkajícími před válkou, ale také nutnost zajistit vymahatelnost práva na evropské úrovni při navracení lidí, kteří nemají na azyl nárok.
Ano, máme zde obrovské množství těch, kteří pomoc opravdu potřebují, a nikdy jsem to nepopíral. Sám mám za sousedy Syřany, kteří před několika lety uprchli před konfliktem. Bohužel je zde i obrovské množství takových, kteří mají v úmyslu evropské solidarity zneužívat.
Co s takovými, u nichž se prokázalo, že uprchlíky ve skutečnosti nejsou? Samozřejmě jedinou možností je takové lidi navracet zpět. Jak se ukázalo, tak evropské země byly donedávna v navracení velmi nedůsledné a celý problém nabyl nynějších gigantických rozměrů.
Řešení chyb s křížkem po funuse
Vezměme si jako první příklad donedávna imigraci velmi otevřené Švédsko, které má kvůli své dřívější nedůslednosti a naprosto naivnímu přístupu problém. Nyní se vše pozdě snaží řešit dočasným obnovením hraničních kontrol a snahou alespoň trochu přivřít všem imigrantům dveře. Severská země chce vykázat 60 až 80 tisíc imigrantů, kteří nemají nárok na získání azylu. Jedná se mimochodem o necelou polovinu z celkového loňského počtu žadatelů.
Nejprve mají Švédové v úmyslu přimět nelegální přistěhovalce po dobrém, aby opustili zemi, a když mírnost nezabere, tak se pokusí o vyhoštění po zlém. Obávám se, že jednoduché to ale rozhodně nebude. Poté, co neúspěšní žadatelé dostanou vyrozumění, zůstanou v zemi ilegálně. Mohou se skrýt kdesi hluboko v přistěhovaleckých čtvrtích, kde bude obtížné je vypátrat. Problémem také mohou být domovské země, jako např. Pákistán, které při navracení nemají příliš zájem spolupracovat.
Úplně stejný problém samozřejmě neméně řeší i Německo, kam loni přišel více než milion lidí. Už dlouho se ví o lidech z Balkánu, kteří přicházeli žádat o azyl. Další státy, z nichž pochází velké množství příchozích migrantů, leží na severu Afriky. Jedná se o Maroko, Alžírsko a Tunisko a všechny zmíněné mají být zařazeny na seznam bezpečných zemí. Ani v jedné z nich v současné době žádný konflikt nezuří.
V Maroku válka není
Maroko sice demokratickou zemí není, nicméně se těší pověsti oázy klidu ve velmi neklidném regionu. Alžírsko zažilo v poslední dekádě minulého století několikaletou občanskou válku, která je však už nyní pasé. Poslední jmenovanou zemí otřásly nepokoje na přelomu let 2010 a 2011. Dnes je ale prakticky jedinou blízkovýchodní zemí, kde se po tzv. arabském jaru podařilo zavést alespoň jakžtakž fungující stabilní demokracii.
I Německo naráží na tvrdou realitu, protože navracení odmítnutých může být opravdovým oříškem. V první půlce loňského roku 5500 lidí ze zmíněných severoafrických zemí mělo být navráceno, podařilo se to ale jen u 53. Nic na tom nemění ani německé dohody s Alžírskem a Marokem o navracení. Mezistátní smlouvy jako by byly pouhým cárem papíru.
Ani pohled na celková německá čísla nevypadá nadějněji. V loňském roce bylo u našich západních sousedů zaznamenáno celkem 476 649 žádostí o azyl. Úspěšně se ale podařilo v prvních jedenácti měsících navrátit 18 363 imigrantů, což je sice více než v roce 2014, kdy poslal Berlín zpět 10 884 lidí, ale stále žalostně malé číslo. V současnosti se v Německu podle posledních údajů nachází 201 402 odmítnutých žadatelů, které je potřeba okamžitě poslat zpátky do jejich vlasti.
Řecko „Achillovou patou“ Evropy?!
Navracení se tedy realizuje jen velmi těžko, z čehož vyplývá jediné. Aby do Evropy nepřicházeli další a další ekonomičtí migranti, musí už na hranicích EU, resp. schengenského prostoru, existovat důsledné kontroly a vracení zpět do Turecka. Zdá se to jako naprostá samozřejmost, protože hranice EU by měla být střežená více než jakákoli jiná. Opak je ale pravdou. Achillovou patou Evropy je stejně jako v řadě dalších případů právě země, z níž měl pocházet onen mytický hrdina se zranitelným místem v zadní části chodidla.
Mnohokrát už jsem upozorňoval, že Řecko má propustnou hranici, na jakoukoli registraci příchozích migrantů loni úplně rezignovalo a nechávalo je volně projít dále. Za svůj naprosto nezodpovědný přístup už sklidilo Řecko kritiku i od Evropské komise. Atény sice slíbily, že síť hotspotů bude fungovat od února, tak snad se konečně dočkáme změny řeckého laxního přístupu, který jsme doteď mohli vidět.
Řecko je jeden ze dvou států, který na řešení imigrační krize čerpá nejvíce peněz. Je tedy namístě se ptát, co z těchto peněz je skutečně realizováno. Pokud se totiž tento masivní příliv lidí ze všech částí světa do Evropy bez jakékoliv kontroly nezastaví, pak už bude zbytečně ptát se na to: Jaká bude nebo nebude Evropa z hlediska náboženského? Protože v první řadě nebude bezpečná a to bude prohra celé Evropy.
Přeji hezký den a veselou mysl!
Odkazy:
https://euobserver.com/migration/132034 - Švédsko chce navracet odmítnuté
https://euobserver.com/justice/132023 - Řecko zanedbává hraniční kontroly
Tomáš Zdechovský
Reforma migrace musí vypadat úplně jinak
Nelegální a nekontrolovaná migrace představuje jeden z hlavních problémů, které nyní Evropa řeší. Už dlouhou dobu se budují ploty na vnější hranici, protože se 'zjistilo', že je děravá.
Tomáš Zdechovský
Německé levicové neziskovky pomáhají Rusku
Problematika šíření (nejen) ruské propagandy a dezinformací se už několik let řeší ze všech možných a myslitelných úhlů.
Tomáš Zdechovský
Učitelka šířila ruskou propagandu ve škole a skončila u soudu. Teď chce být ředitelkou!
Pro bezproblémové soužití mezi lidmi a vůbec fungování celé společnosti je nezbytná vzájemná důvěra. Záměrné šíření nepravdivých informací jde proti tomu a vyvolává v lidech pocit, že už nemůžou věřit nikomu.
Tomáš Zdechovský
Má Lukašenko jaderné zbraně, které svět neviděl?
Rusko rozmístilo na území Běloruska taktické jaderné zbraně a běloruskému prezidentovi Aleksandru Lukašenkovi vlivem toho očividně narostlo sebevědomí. Chlubí se a skoro až vyhrožuje celému světu, že má atomovky.
Tomáš Zdechovský
Opravdu jsou elektromobily tak skvělou alternativou?
Z neznámého důvodů stále převládá u mnohých přesvědčení, že vozidla se spalovacím motorem budou v dohledné době nevyhnutelně nahrazená elektromobily. Pochybnosti jsou ale rozhodně na místě.
Tomáš Zdechovský
Za požár v Českém Švýcarsku by měli jít do vězení úplně všichni
Nedávné dopadení pachatele požáru lesa v Českém Švýcarsku oživilo diskusi o dopadech klimatických změn. Fakt, že se debata stočila tímto směrem, by nás neměla překvapovat. Požár byl považovaný za jeden z projevů změn klimatu.
Tomáš Zdechovský
Schválení normy Euro 7 by pro Evropu znamenalo katastrofu
Norma známá jako Euro 7, kterou prosazuje Evropská komise, má od 1. července roku 2025 zpřísnit požadavky na emise u nově vyráběných osobních automobilů.
Tomáš Zdechovský
Obchody, kde platit budou muset jen bohatí? Vítejte v anarchistickém ráji
Kanada rozhodně nepatří k oblastem, jejíž dění by v našich končinách vyvolávalo nějakou větší pozornost, což je možná trochu škoda. Zasloužený ohlas nedávno vzbudila torontská antikapitalistická kavárna The Anarchist.
Tomáš Zdechovský
Sankce proti Rusku se nesmí obcházet
Sankce proti Rusku fungují a dopad na ruskou ekonomiku je naprosto nezpochybnitelný. V roce 2022 klesl HDP Ruska o 2,1 %. Navíc a nepříznivé jsou i prognózy pro letošní rok, nejhorší scénář předpovídá pokles ruského HDP o 2,5 %.
Tomáš Zdechovský
Ví vůbec Německo, co vlastně chce?
Není náhoda, že Česko bývá často nazýváno 17. spolkovou zemí Německa. Ekonomické propojení s naším západním sousedem je skutečně silné, svědčí o tom ostatně i tvrdá data.
Tomáš Zdechovský
Proč už se nikdo nehlásí k zastropování potravin?
Pamatujete si ještě, jak jsme před rokem od některých lidí, především Andreje Babiše, slýchali, že by se vedle cen energií měly zastropovat i ceny základních potravin a ukazovali nám Maďarsko jako vzor hodný následování?
Tomáš Zdechovský
Proč se obranný průmysl v Evropě stále potýká s překážkami?
Evropa se neobejde bez účinné vlastní obrany a nikdo rozumný už nemůže pochybovat o tom, že k jejímu zajištění potřebujeme i dostatečně robustní obranný průmysl.
Tomáš Zdechovský
Přestane prezident Macron jít na ruku Číně?
Francouzský prezident Emmanuel Macron má obrovskou smůlu v tom, že prakticky veškeré jeho snahy stavět se do role lídra silné a sjednocené Evropy obvykle vyznívají silně křečovitě, rozpačitě a někdy až groteskně.
Tomáš Zdechovský
Západní sankce drtí ruskou ekonomiku
EU plánuje po Velikonocích schválit v pořadí už jedenáctý balíček sankcí. Málo se však připomíná, jak fungují ty dosavadní. Někoho možná překvapí, že Rusko už v některých oblastech sankce pociťuje poměrně citelně.
Tomáš Zdechovský
Ruská účast na OH by byla výsměchem všem ukrajinským obětem Putinovy barbarské invaze
Konec války na Ukrajině je zatím v nedohlednu a vinou útoků ruské armády denně stále umírají nevinní civilisté včetně dětí.
Tomáš Zdechovský
USA nás věčně zachraňovat nebudou. Evropa se musí naučit řešit své problémy sama
Probíhající konflikt na Ukrajině nám ukazuje, jak obrovskou roli může hrát i to, co se děje tisíce kilometrů od míst válečného dění. Ukrajina je schopná vzdorovat ruské přesile i díky pomoci jiných zemí.
Tomáš Zdechovský
Jak Rusko využívalo zelené organizace k prosazování svých zájmů
Stále ještě zůstává v čerstvé paměti kauza Katargate, která se nedávno řešila v Evropském parlamentu v souvislosti s úplatky politiků a zaměstnanců Evropského parlamentu ze strany Kataru.
Tomáš Zdechovský
Miloš Zeman: Muž, po kterém nic nezůstalo
Poslední dny se nesly ve znamení velkého předělu na naší politické scéně. Po dlouhých deseti letech končí éra prezidenta Miloše Zemana.
Tomáš Zdechovský
Opozice si přeje krach penzijního systému a ztracenou generaci lidí bez důchodu
V poslední době můžeme slyšet z různých stran spoustu kritiky a „hejtů“, jak prý současná vláda chce právě schválenou nižší valorizací ožebračovat a okrádat naše důchodce.
Tomáš Zdechovský
Proč se stále přehlíží čínská hrozba?
Minulý týden v pátek uplynul rok od chvíle, kdy se celá Evropa mohla přesvědčit, že ruská hrozba není nic vzdáleného a abstraktního, ale naopak má velmi konkrétní a hmatatelnou podobu a její důsledky pociťujeme i u nás v Česku.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 678
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4414x
Od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu a člen předsednictva KDU-ČSL, členem prestižního Výboru pro zahraniční věci (AFET) a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL), předseda parlamentní delegace pro státy Střední Asie.
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Agentura Commservis.com
- Poeta
- Mindball
- Intimní doteky
- Odpusť mým rtům...
- Školení a vzdělávání manažerů
- Trénink mozku