V letech 2014-2022 došlo k prodloužení fyzických bariér na hranicích EU z 315 km na 2048 km. Jedná se o zhruba 13 % z celkové délky vnější hranice EU.
Samotná fyzická zábrana je dočasným krokem, nicméně k vyřešení problému zdaleka nemůže stačit. Zvláště když velká část vnější hranice prochází mořem. Minulý rok prošlo podle údajů Frontexu nelegálně do EU 330 tisíc migrantů. Jedná se o nejvyšší číslo od roku 2016 a také vážné bezpečnostní riziko, když do Evropy přicházejí lidé, o kterých nemáme žádné informace. Pokud Evropa nemá migraci pod kontrolou, je to problém.
Špičku ledovce představuje např. loňský tragický případ dvanáctileté francouzské dívky jménem Lola. Ta byla znásilněná a poté brutálně zavražděná imigrantkou, která měla být vyhoštěná. Anebo nedávný případ Syřana, který pobodal několik malých dětí.
Jednalo se o člověka, pokoušejícího se získat azyl ve Francii, přestože mu už dříve byla ochrana přiznaná ve Švédsku. Za zmínku stojí i nedávný incident na turecké nákladní lodi u Neapole, které se pokoušeli zmocnit migranti snažící se dostat do Evropy a musely zasahovat speciální italské jednotky. Všechny podobné případy nám připomínají potřebu reformy v oblasti migrace.
Špatně vyjednaná pozice
Nyní se konečně podařilo nalézt v rámci Rady dostatečnou podporu pro reformu evropského přístupu k migraci. Za pozitivní můžeme považovat, že se většina států EU konečně dokázala na něčem dohodnout. Dále už ale budí navrhovaná migrační reforma obrovské rozpaky.
Na první pohled se může zdát jako dobrá zpráva, že Česko nebude mít povinnost přijmout migranty, pokud nebude chtít. Státy se budou moci na pomoci členským zemím zasaženým zvýšenou mírou migrace podílet jinak: Vysláním expertů, materiální podporou či finanční pomocí.
O kvóty nejde, ale ...
Každá země může buďto přijmout běžence, nebo zaplatit, přičemž faktická pokuta za jednoho nepřijatého člověka činí 20 tisíc eur (cca 475 tisíc korun). Zmíněná částka za jednoho člověka nikdy předtím ze strany Evropské komise nezazněla. Navíc pokud např. Itálie a Řecko budou kašlat na ochranu hranice a blokovat činnost Frontexu, proč by Česko či jiné státy měly cokoliv platit?
S ohledem na pomoc lidem z Ukrajiny bychom po nějakou dobu neměli mít povinnost finančně pomáhat exponovaným jihoevropským státům. Otázkou ale je, na jak dlouhou dobu?
Předpokládá se, že všichni, kteří projdou při kontrole prvním sítem, budou jako žadatelé o azyl rozděleni. Důraz na zrychlení azylové procedury je samozřejmě dobrou zprávou. Proč je ale v balíčku daná lhůta 12 týdnů na posuzování žádosti, když jde v mnoha případech jednat mnohem rychleji?
Za vhodné považuji postupy osvědčené v Evropě, kterou představuje například tzv. nizozemská cesta. Procedura trvá pět dní. Pokud žadatel nesplní podmínky, musí se vrátit zpět. Mnoho migrantů totiž prchá ze zemí, jako jsou Maroko a Egypt, kde lidé nečelí žádným humanitárním ani válečným krizím. Posouzení jejich oprávněnosti zůstat na území EU, tak může být velmi rychlé.
Neřešené příčiny
Navrhovaná reforma není důvodem k nějakým oslavám. Naše pozice, kterou devět let hájíme, v ní není příliš zohledněna. Překvapením je, že návrh prošel v této podobě a také to, že Česko pro něj zvedlo ruku. Řada států, mezi nimi Bulharsko, Slovensko, Pobaltí či Malta se zdržely. Česko mělo jasně říct, že země má právo odmítat.
Zatímco v roce 2015 se mluvilo o lidech prchajících před válkou, nyní se hovoří o různorodé skupině uprchlíků. A hlavně, důležitou středoafrickou migrační cestu nyní ovládá ruská Wagnerova skupina, která je známá především z bojů na Ukrajině. Působí ale i v řadě afrických zemí a svojí činností přispívá ke vzniku migrace lidí do Evropy.
V momentě, kdy v Libyi ovládají migraci Wagnerovci a v Bělorusku taktéž používají migraci coby nástroj hybridní války, nebude balík opatření fungovat. Jde spíše o nahrávku jižním státům, kde nelegální migraci využívá mafie jako zdroj svého zisku. Migranti jsou mafií využíváni pro práci v často otřesných a nelidských podmínkách.
Migrace je obrovský problém, který ale současná dohoda nevyřeší. (Pixabay)
Jižní státy EU musí zajistit přísnější ochranu svých hranic (a tedy externích hranic EU). Bohužel chybí například lepší spolupráce s Frontexem, jehož fungování se snaží zvláště levice dlouhodobě omezovat a sabotovat.
Návrh neobsahuje např. žádné sankce za lhaní migrantů při uvádění informací. Musíme řešit příčiny problému, a nikoliv až následky. Potřeba je pomáhat v zemích původu, ať lidé nemají důvod odcházet ze svých zemí.
Dohoda se nedívá dostatečně dopředu. Za 5 či 10 let může být situace naprosto jiná. Na hranicích EU mohou státy stovky tisíc migrantů a lídři se budou hádat, kdo za to může a co s tím EU udělá. Budou mávat v tu chvíli nefunkční migrační reformou a požadovat radikálnější řešení situace.
Nahrávka na smeč populistům
Není to tedy vítězství, ale spíše nahrávka na smeč různým populistům. Největší problém vidím v tom, že „povinná solidarita“ znamená v jakékoli podobě push faktor pro nelegální migraci. Není divu, že např. už zmíněná Malta se zdržela, protože tento maličký ostrovní stát už především nechce žádný další nekonečný proud migrantů.
Termín “povinná solidarita”, který se v této souvislosti zmiňuje, vzbuzuje sám o sobě negativní emoce. Bohužel reálně hrozí, že si téma opět přivlastní různí populisté či krajní pravice. Nepřekvapí, že např. Andrej Babiš se tématu chopil prakticky záhy, přestože zrovna on sám má máslo na hlavě.
Nyní sice plamenně hovoří proti migraci, nicméně sám nám v roce jako ministr financí fantazíroval o tom, jak by mohli uprchlíci obsadit tisíce pracovních míst. Tehdy zjevně s masovou ilegální migrací problém neměl.
Babiš se často prezentuje jako ochránce před nelegální migrací a bojovník za bezpečné hranice. Zaměstnávat ale nelegální migranty ve svém podniku za minimální mzdu mu nikdy nevadilo.
V celkovém přístupu k migraci má tedy Evropská unie co zlepšovat. Mimochodem, na konci června zemřelo ve Středozemním moři přes 70 migrantů a další stovky se pohřešují. Pašerákům jsou tahle úmrtí jedno. Zaplaceno dostali. To, že stovka nevinných lidí umře, vůbec neřeší.
Přeji hezký den a veselou mysl!
