Asi největší pozornost vzbudily velmi silné hlasy volající po zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka na základních školách s tím, že děti často nezvládají ani ten jeden.
Dva jazyky se na základních školách učí od školního roku 2013-2014. Zavedl to Petr Fiala jako ministr školství. Osobně to vnímám to jako osvícené a správné rozhodnutí. České školství musí poskytovat kvalitní vzdělání, k čemuž neodmyslitelně patří i skvělá jazyková vybavenost obyvatel.
Zrušení druhého povinného jazyka bych proto považoval za obrovskou chybu. Výuka cizích jazyků je pro žáky přínosem v mnoha ohledech.
I základní znalost pomáhá
Cílem výuky na základních školách má být dosažení znalosti druhého jazyka na úrovni A1 podle společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Znamená to dosažení pouze elementární znalosti jazyka, což by opravdu přetěžovat nemělo ani ty méně nadané žáky.
Tím se nabourává argument, že zvládnout dva jazyky je pro většinu dětí příliš obtížné. A pokud se někde stává, že výuka nemá dobrou úroveň, je to důvod začít řešit, jak ji zvýšit, ne pro zrušení daného předmětu.
Už jen základní znalost jazyka může znamenat hodně a mnohým pomoci, protože výrazně zvyšuje uplatnitelnost na trhu práce. Lidé pak mají na čem stavět, když se v budoucnu budou chtít v jazyce zdokonalit. Obecně platí, že čím dříve se člověk jazyk začne učit a osvojí si ho, tím lépe.
Znalost jazyka překladače nenahradí
Často slýcháme, že většina lidí stejně druhý jazyk v praxi neuplatní. Dětem prý dnes stačí, když se naučí dobře anglicky, protože se pak domluví kdekoli na světě. O důležitosti angličtiny dnes nikdo nepochybuje. V Česku ale zvláště pro lidi v regionech sousedících s Německem a Rakouskem zároveň platí, že pokud budou umět aspoň trochu německy, můžou si tím sami výrazně zlepšit vyhlídky pro získání lepší práce.
Německo patří k největším investorům v Česku a jeho firmy samozřejmě preferují lidi, kteří němčinu ovládají. Znalost němčiny jako druhého cizího jazyka je tedy vzhledem k naší geografické poloze nepochybně plus.
Naprosto přesně to shrnul Velvyslanec SRN v Praze Andreas Künne citovaný v prohlášení Česko-německé obchodní a průmyslové komory reagující na záměr výuku druhého jazyka zrušit: „Jazykové znalosti jsou zásadním předpokladem pro překračování hranic. Vzhledem k úzké provázanosti našich ekonomik má znalost německého jazyka velký význam i pro každodenní život. Těsně před převzetím předsednictví ČR v Radě EU by zrušení druhého povinného cizího jazyka vyslalo do Evropy špatný signál – Evropská rada definovala v roce 2019 mnohojazyčnost jako společný evropský cíl. A nesmíme zapomínat, že druhý povinný cizí jazyk se týká právě těch žáků a žákyní, kteří jsou stěžejní pro každodenní spolupráci v podnicích.“
Tvrdí se také, že znalost jazyků v budoucnosti nahradí překladače, takže učit se další cizí jazyk je vlastně zbytečné. To je ale nesmysl. Překladače mohou sloužit jen jako záchranný kruh v nouzi. Rozhodně je nelze považovat za plnohodnotnou náhradu skutečné znalosti cizích jazyků.
Neprávem opomíjená latina
Nyní se řeší především výuka na druhém stupni základních škol. Když už jsme u výuky jazyků na českých školách, kapitolu samu pro sebe představuje jeden jazyk spojovaný s výukou na středních či vysokých školách – je jím latina.
Na gymnáziích byla už po nástupu komunistů v důsledku naprosto katastrofální reformy z roku 1953 zrušená povinná výuka a od té doby se na našich středních školách učí jen minimálně. Po roce 1989 se sice objevily pokusy navázat na tradici výuky latiny, v posledních letech je ale opět spíše na ústupu. Důsledky jsou patrné tím, že zoufale pak na vysoké škole chybí např. studentům medicíny nebo práv.
Význam tohoto jazyka je podceňovaný, což je obrovská chyba. Jedná se sice o mrtvý jazyk, nicméně je nesmírně důležitý k pochopení základů evropské kultury. Jeho znalost navíc pomáhá při učení z latiny vzešlých románských jazyků, jako je např. francouzština, jazyk dodnes hojně užívaný v diplomacii či nyní velmi módní španělština. Ostatně i zmíněná angličtina z latiny přejala velkou část své slovní zásoby, ať už přímo, nebo zprostředkovaně přes francouzštinu.
Ochrana před demencí
Znalost více cizích jazyků nepomáhá jenom lépe se dorozumět, ale také více poznávat kulturu a myšlení lidí v jiných zemích. Představují pro lidi pověstnou bránu do světa. Je také velkou investicí do budoucna i co se týče fyzického a duševního zdraví: Pomáhá oddalovat nástup degenerativních onemocnění mozku. I mozek je během života potřeba cvičit.
Tím, že studujeme nebo užíváme další cizí jazyk, nutíme mozek „přepínat.“ Lidský mozek díky tomu začne pracovat efektivněji a zlepšuje se koncentrace i paměť. Jen s trochou nadsázky lze tvrdit, že znalost více jazyků je při prevenci demence účinnější, než jakýkoli jiný způsob či lék.
Znát cizí jazyky je tedy důležité. Ostatně ne nadarmo se říká, že kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. Sám vidím kolem sebe, jaké to je, když lidé nejsou schopní se cizími jazyky domluvit. Spousta mých kolegů v Evropském parlamentu neumí dokonce ani anglicky a věci za ně musí řešit jejich asistenti.
V dětském a obecně mladém věku se dá jazyk naučit nejsnáze. Nějak se začít musí a čím dříve se s učením začne, tím lépe. Nápad zrušit povinnou výuku druhého jazyka považuji za naprostý nesmysl a krok zpět!
Přeji hezký den a veselou mysl!
Ne nadarmo se říká, kolik jazyků umíš, tolikrát si člověkem. (Pixabay)
