Myslivost je prý stejně destruktivní jako těžba uhlí

Evropské státy smetly ze stolu další naprosto nesmyslný a zcela absurdní a aktivistický návrh Komise podporovaný některými ekologickými neziskovkami, který chtěl zakázat myslivost a rybaření. Argumentovali tím, že je to pro přírodu stejně destruktivní, jako třeba těžba uhlí.
Evropská komise přišla loni v květnu s naprosto absurdním návrhem, který měl mj. omezit činnost myslivců, rybářů i lesníků. V úmyslu měla zcela zakázat jejich činnost na 10 % území EU, protože se podle nich prý jedná o stejně destruktivní činnost jako těžba nerostných surovin, která těžce a nenávratně poškozuje životní prostředí. Zní to jako neskutečná blbost, že? Bohužel se ale mezi námi najdou takoví, kteří jsou natolik odtržení od reality, že mohou něco takového myslet dokonce smrtelně vážně.
Naštěstí byl návrh Komise podpořený některými ekologickými spolky smetený ze stolu. Jednalo se po krátké době o další naprosto šílený počin v oblasti myslivosti. Nedávno přišla Komise s legislativou omezující či dokonce úplně zakazující užívání olova v myslivosti či rybaření, aniž by nyní existovala vhodná alternativa. A to i přesto, že nebyl vůbec zkoumaný skutečný vliv olověných zátěží a olověného střeliva na rostliny a živočichy.

Skandální počínání Evropské komise odsoudil i ombudsman
Zajímavé je, že jak „zákaz olova“, tak i omezení myslivosti a rybaření na 10 % území mají vedle své naprosté nesmyslnosti společnou ještě jednu věc. V obou kauzách figuruje vlivný šéf odboru ochrany životního prostředí Evropské komise (tzv. DG ENVI) Nicola Notaro. Právě on stojí nejen za návrhem omezení činnosti myslivců na 10 % území, a zároveň se jedná o stejného člověka, který před rokem nechvalně proslul skandálem, když předkládal úřední dokumenty týkající se zmíněného zákazu olova sepsané lobbisty z organizace Birdlife International.
Věc vyšla najevo díky tomu, že ve vlastnostech dokumentu zapomněl Notaro vymazat stopy po lobbistech z Birdlife. Úřední dokument Wordu na serveru EK totiž zobrazoval při rozkliknutí usvědčující údaje: „Author, Company: Birdlife International; Last saved by Notaro Nicola.“  Bylo tedy jasné, že návrh zákazu je dílem společnosti Birdlife, a Nicola Notaro pouze naposledy nahrál dokument předem připravený environmentální organizací.
V celém legislativním procesu kolem olova se zcela zjevně vůbec nedbalo na principy řádné správy, zejména transparentnosti a nestrannosti. Přitom právě ty by měly být základním stavebním kamenem fungování Evropské komise. Na toto zjevné selhání jsem proto už loni v květnu podával stížnost k rukám eurokomisaře pro životní prostředí, oceány a rybolov Virginijuse Sinkevičiuse, komisaře pro vnitřní trh Thierry Bretona a také evropského ombudsmana kvůli procesnímu postupu Evropské komise při přijímání legislativy k regulaci olověného střeliva.
Bezesporu povzbudivou zprávou bylo, že evropský ombudsman vydal loni 4. srpna 2020 stanovisko, v němž došel k závěru, že Evropská komise ve věci procesu zákazu olova skutečně pochybila, a že se chovala „nevhodně“. Už samotná skutečnost, že se úřad evropského ombudsmana tímto zabýval, ba dokonce jej přímo zkritizoval, svědčí o závažnosti celého pochybení. Nestává se totiž často, že by se EK stala terčem kritiky zrovna z této strany. Výsledek je ale přesto ten, že „neviditelný, přesto extrémně vlivný“ úředník, je ve funkci dál a dál chrlí jednu perlu za druhou.
Naprosto iracionální strach z olova
U problematiky olova bych ještě chvíli rád zůstal. Celé šílenství provázející tažení proti olovu vystihl velmi dobře Viktor Goliáš z Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů na Přírodovědecké fakultě UK. Podle něho se jedná o projev současného rozšíření toxofobie, iracionálního strachu z jedovatých látek. Její podmnožinou má pak být neméně iracionální plumbofobie, tedy strach z olova.
Olovo je přitom zcela přírodní prvek, obsažený v různých koncentracích ve všech přírodních materiálech. Vyskytuje se i v nekontaminovaných půdách a nejsou známy jakékoliv negativní účinky. Důležité také je, že olovo je toxické pouze v případě akutního požití vysoké dávky (tzn. jednotky gramů!) či chronického vystavení vysoké koncentraci tohoto těžkého kovu.
Na přírodní množství jakýchkoli prvků jsou podle něho živé organismy přizpůsobeny dokonce už od samotného vzniku života na Zemi, tedy zhruba už 4 miliardy let. Navíc z broků se olovo v půdě, vodě atd. příliš neuvolňuje, rychle se pokrývá (= pasivuje) vrstvičkou bazického karbonátu olova. Tento minerál se nazývá hydrocerussit a je ve vodě špatně rozpustný.
Návrh Komise jednoznačně zamítnut
Ještě zpět k zákazu myslivectví a rybářství. V květnu loňského roku přijala EU Strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Její součástí je také ambiciózní plán, na jehož základě mají chráněné oblasti pokrývat alespoň 30 % území EU a 30 % evropských moří. Přísně chráněna měla být alespoň jedna třetina z těchto chráněných území, tedy 10 % z celkové rozlohy EU! Návrh dělala silně problematickým skutečnost, že přísná ochrana měla znamenat mj. i to, že v příslušných oblastech měly být zakázány činnosti, jako je myslivost, rybolov a lesnictví.
Návrh na vyloučení myslivosti, rybolovu a lesnictví se objevil v draftu dokumentu zaslaném členským státům. A co dělalo návrh ještě absurdnějším, zmíněné činnosti byly ve své škodlivosti dokonce stavěné na stejnou úroveň jako těžba surovin! Proti návrhu se proto okamžitě hlasitě postavily myslivecké, rybářské organizace či uskupení sdružující hospodáře v krajině. Klíčové v tomto případě bylo, že se podařilo zareagovat včas.
Pokud hrozí přijetí problematické legislativy, vždycky je nesmírně důležitá iniciativa vyvíjená zdola. Je proto třeba ocenit, že organizace jako Českomoravská myslivecká jednota a Český rybářský svaz nezůstaly jen nečinně přihlížet a začaly jednat. V Česku dokázaly zburcovat další uskupení hospodářů v krajině (lesníci včelaři, zahrádkáři atd.).
Málo se ví o tom, že tyto organizace sdružují více než tři čtvrtě milionu občanů Česka! S žádostí o podporu oslovili česká ministerstva i zástupce ČR v expertním výboru EK NADEG (Výbor odborníků pro směrnici EU o ptácích a stanovištích). A co je důležité, spojily se s podobně zaměřenými organizacemi v dalších členských státech EU, které informovaly o bezprostředně hrozícím riziku.
Také Organizace evropských vlastníků půdy (European Landowners Organisaton, zkr. ELO) sdružující majitele lesů se vyjádřila k této iniciativě EK, přičemž se k omezování ekonomických aktivit v chráněných oblastech z mnoha důvodů stavěla silně kriticky. Ve svém prohlášení uvedla, že nerozumí tomu, proč a jak chce EK dosáhnout cíle 30 % chráněných a 10 % striktně chráněných oblastí.
Dále také tvrdila, že striktnější pravidla ochrany, zahrnující i omezení hospodaření povede k pravému opaku zamýšleného. Příroda se bez patřičné péče neobejde, proto ELO připomínala, že bez odpovídajícího udržitelného obhospodařovaní lesů a jiných ekosystémů se např. zvyšuje riziko spojené se změnami klimatu, přemnoženými škůdci či obrovskými požáry. Striktní ochrana tedy není podle ELO nejefektivnějším řešením.
Dobré byly i argumenty vznesené českou stranou, která se také ohradila proti pasáži dokumentu Evropské komise považující myslivost, rybářství a lesnictví za „nekompatibilní“ s chráněnými územími. Česko postavilo svoji argumentaci na tom, že rybářství, myslivost a lesnictví naopak patří k environmentálně udržitelným aktivitám, a že o režimu těchto činností by se mělo rozhodovat v dané zemi v daném území dle konkrétních místních podmínek, nikoliv paušálním procentem stanoveným na úrovni EU.
Celé úsilí nakonec slavilo úspěch a lesníci, myslivci, rybáři a mnoho dalších lidí si může oddechnout. Na jednání expertního výboru EK NADEG konaném 17. února všechny členské státy návrh EK na omezení lesnictví, myslivosti a rybolovu jednomyslně odmítly jako zcela neakceptovatelný. Po zkušenostech si už ale netroufám říct, že je věc zcela ze stolu a v budoucnu se neobjeví v jiné podobě, třeba více „salámové“. Kéž pak bude mít tlak členských států dostatečný vliv na další tvorbu legislativy a nikoho už nenapadne řadit myslivost, rybářství a lesnictví na seznam činností „neslučitelných“ s chráněnými územími.
Na tomto případě se velmi dobře ukazuje, jak nesmírně potřebné je být na úrovni EU aktivní, o vše se zajímat a vzájemně spolupracovat i napříč politickým spektrem. Pak je zastavení nesmyslů, ale i reforma Evropské unie rozhodně možná.
Přeji hezký den a veselou mysl!