Sobota 27. února 2021, svátek má Alexandr
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 27. února 2021 Alexandr

Islamistický terorismus v EU nejde vyřešit převýchovou imámů

7. 12. 2020 7:06:43
EU se stále potýká s teroristickými útoky. Povedlo se sice zavést už mnohá smysluplná opatření třeba k lepší ochraně hranic, také se ale přichází s nesmyslnými nápady na zákaz zbraní či převýchovu imámů.

Přestože počet zdařilých teroristických útoků v posledních třech letech klesal, představuje terorismus stále problém, který nezná hranice států a potýká se s ním ať už přímo či nepřímo celá Evropa, jak jsme se o tom bohužel mohli přesvědčit i tento podzim. Bezpečnost je sice především starostí národních států, jelikož se ale jedná o celoevropský problém, žádoucí je i spolupráce evropských zemí a řešení problému na úrovni celé EU.

V rámci EU se proto už dříve podařilo schválit a zavést několik protiteroristických opatření. Vznikla především jako reakce na útoky, které se odehrály předně okolo let 2015 - 2016. Konkrétně EU stála v této oblasti za zavedením několika opatření, o nichž se velmi obsáhle informuje také na stránkách Evropského parlamentu. Poměrně obsáhlou zprávu přinesl také Euroskop.

Nejdůležitější a jediné smysluplné kroky

V první řadě bylo velmi důležité posílení hraničních kontrol. V dubnu 2017 byly zavedeny systematické kontroly cestovních dokladů všech lidí, kteří cestují do EU, včetně jejich občanů. V letošním roce byl ustavený systém pro registraci vstupu a výstupu, založený na registraci údajů o cestujících překračujících schengenské hranice při vstupu, výstupu a zamítnutí vstupu občanů z třetích zemí, které nejsou členy EU.

Od roku 2021 má být navíc spuštěn systém ETIAS (Evropský systém pro cestovní povolení), jeho účelem je důkladnější kontrola lidí, kteří nepotřebují pro své cesty do EU vízum. Zabezpečení vnějších hranic spadá pod Evropskou pobřežní a pohraniční stráž Frontex, která by od příštího roku měla mít k dispozici až 5 000 lidí a do roku 2027 má být navýšen o dalších 5 000 lidí.

Velký problém představovali v minulých letech zahraniční bojovníci, zejména ti v řadách Islámského státu, kteří měli občanství EU. Takových mělo být více než 5 000. Jejich počet sice značně klesl, podle zprávy Europolu z roku 2019 však zůstávají stovky evropských občanů v řadách tzv. Islámského státu v Iráku a Sýrii. Jedno z opatření proti zahraničním bojovníkům vychází ze směrnice o boji proti terorismu, která rozšiřuje výčet trestných činů mimo jiné na zprostředkovávání a poskytování teroristického výcviku nebo cestování do zahraničí za tímto účelem.

Teroristé, aby unikli před spravedlností, často využívají falešné identity. S tím souvisí obrovský problém lidí s falešnými doklady, kterých bylo jen loni odhaleno v Evropě více než 7 000. Letos se podařilo schválit zavedení systému falešných a pravých dokladů on-line, zkráceně FADO. Výrazně zefektivní současný systém odhalování falešných dokladů. Databáze má obsahovat příklady padělaných dokladů pro jejich lepší odhalení a byla navrhnuta tak, aby šlo lépe kontrolovat migrační toky. FADO bude také spadat pod agenturu Frontex.

Pro snadnější identifikaci lidí představujících potenciální hrozbu je nutné výměnu informací mezi bezpečnostními složkami v zemích EU zlepšit. Už v roce 2018 bylo dohodnuto posílení centrální databáze Schengenského informačního systému (SIS) se záznamy o hledaných osobách, aby zahrnovala nové záznamy teroristických aktivit. Byl to důležitý moment, protože Schengenský informační systém denně využijí desítky tiscí policistů, vyšetřovatelů a migračních orgánů ve všech státech Schengenu. Díky němu už se podařilo dopadnout stovky tisíc osob představujících pro občany bezpečnostní riziko.

Nyní stále existuje v EU více databází a informačních systémů. Je ale nutné zajistit jejich úplné propojení, aby např. vyšetřovatelé nebo pohraničníci mohli přes jedno rozhraní simultánně prověřovat údaje z více databází. To se má stát realitou od roku 2023.

Podporu výměny informací mezi národními orgány zajišťuje Evropská policejní agentura Europol. Již v květnu 2016 bylo dohodnuto posílení pravomocí této agentury právě za účelem zlepšení účinnosti boje s terorismem. Za obrovský krok kupředu považuji také zavedení sdílení daktyloskopických dat, které jsem pomáhal prosadit v roce 2017.

Dalším opatřením k zastavení teroristů je zablokování zdrojů jejich příjmů. V roce 2018 byla aktualizovaná směrnice o boji proti praní špinavých peněz, která má zvýšit transparentnost v tom, kdo stojí za konkrétními společnostmi, a řešit rizika spojená s virtuálními měnami a anonymními předplacenými kartami. Nová unijní pravidla mají vyplnit stávající mezery a vyřešit problém převádění zisků z kriminální činnosti. V říjnu 2018 se také podařilo dohodnout nová pravidla pro usnadnění zmrazení a konfiskace majetku z trestné činnosti v celé EU.

Ne všechna opatření ale dávají smysl

Potud jsem zmiňoval jen opatření, se kterými by asi většina lidí neměla problém souhlasit. Beze zmínky ale nemůžu ponechat jednu věc, kterou považuji v boji s terorismem za naprosto kontraproduktivní. Součástí boje s terorismem se bohužel stala i snaha omezit držení zbraní. V roce 2017 totiž byla schválená protizbraňová směrnice zpřísňující držení zbraní či dokonce zavádějící zákaz některých zbraní, které byly dříve povolené.

Problém je v tom, že kriminálníci a teroristé si obvykle zbraně nepořizují legální cestou. A na druhé straně se zase nyní musí nově regulovat i znehodnocené zbraně jako rekvizity v divadle, které jsou úplně neškodné. Legislativa tak zkrátka teroristy nezastaví, zato ale uškodí těm, kdo se snaží pravidla dodržovat. Česko spolu s Maďarském a Polskem proto novou směrnici napadly u Evropského soudního dvora, nicméně žaloba byla v prosinci loňského roku zamítnuta.

Příčiny terorismu zůstávají opomíjeny

Nyní se po tom, co Evropa zažila několik teroristických útoků, mluví o dalších opatřeních a potřebě reformy, zejména reformě Schengenu. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová se po nedávných teroristických útocích shodli na reformě schengenského prostoru, po níž by se neměli radikálové snadno pohybovat po Evropě. Stojí zde za připomenutí, že atentátník, který vraždil při nedávném útoku v Nice, se krátce před svým činem dostal bez problémů do Francie z Itálie. Komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová slíbila, že na základě debaty připraví do května příštího roku návrh reformy celého systému.

Už delší dobu se také řeší otázka, jak předcházet šíření myšlenek teroristů po internetu, zvláště aby provozovatelé sociálních médií, jako je např. Facebook, byly povinni odstranit teroristický obsah. Plánuje se proto i rychlé schválení nařízení ukládající provozovatelům sociálních sítí povinnost mazat příspěvky s teroristickým obsahem do hodiny od upozornění od úřadů některé ze zemí.

Komise plánuje i další posílení Europolu a navrhne směrnici pro lepší ochranu kritické infrastruktury. Má se jednat o součást akčního plánu pro boj s terorismem a komisařka Johanssonová ho plánuje představit během prosince.

Tohle všechno zní samo o sobě dobře. Zmíněná nová opatření mají svůj význam a samozřejmě mohou v mnohém pomoci. Nejsou ale zdaleka postačující pro úspěšný boj s terorismem. Dosud se totiž spíše než hlubší příčiny řešily hlavně důsledky celého problému.

Přestaňme nad islamistickým terorismem zavírat oči

Jako nesmírně potřebnou proto vidím otevřenou diskusi o problému terorismu s islamistickým pozadím a jeho příčinách. Donedávna převládala velmi nešťastná tendence neustále upozorňovat na všechny možné jiné útoky a teroristé s islamistickým pozadím byli v nejhorším případě „ojedinělí vyšinutí jedinci, kdy společnost může za jeho chování.“ To se ale začíná měnit. Radikální islamismus a jeho šíření představují v Evropě fenomén, který už prostě není možné dále bagatelizovat.

V dlouho očekávaném projevu na začátku října upozorňoval francouzský prezident Emmanuel Macron v souvislosti se situací v některých čtvrtích na tzv. islámský separatismus. Otevřeně tím připustil existenci paralelních společností v oblastech, kde fakticky neplatí francouzské zákony. Nebývale kriticky se vyjádřil i na adresu současného stavu islámu. V reakci na růst fundamentalismu prohlásil, že „islám je náboženství, které nyní zažívá krizi po celém světě.“ Pojmenoval problém pro některé možná nečekaně politicky nekorektně, ale bohužel pravdivě. Nedlouho poté přišly teroristické útoky, které byly jednak důsledkem nezvládnuté migrace, ale také opomíjení šíření radikálního islamismu.

Až v poslední době a zvláště nyní po nedávných útocích, se mnozí západní lídři alespoň v Evropě přestali bát o tomto problému mluvit a otevřeně říct, že jím je radikální islamismus. Škoda, že se o těchto problémech mluví více až teď po pěti letech od útoků v Paříži, protože z tabuizování tématu v minulosti těžili politici z politické periferie, jako je Marine Le Penová.

Snaha „reformovat islám“ nebude fungovat

V reakci na radikalizaci a zní vycházející terorismus je pochopitelná snaha o získání kontroly státu nad islámem jako prevence šíření radikalismu, a tedy i terorismu. Prezident Macron mluvil ve zmíněném projevu také o „ambici vychovat a podporovat ve Francii generaci imámů a intelektuálů, kteří brání islám plně slučitelný s hodnotami republiky.“

O něco podobného se pokoušejí i u našich západních sousedů a ukazuje se, že to může být opravdu oříšek. V Německu byla dohodnuta snaha vychovat imámy ne v zahraničí, ale přímo doma. Ne ale na univerzitách, ale prostřednictvím školicích středisek pod vlivem islámských spolků, a to je problém. Jak totiž v rozhovoru pro německý list Welt upozornil německý novinář egyptského původu Hamed Abdel-Samad, který dlouhodobě kritizuje poměry muslimského prostředí v Německu, ve výsledku tím získají pouze turečtí nacionalisté a Muslimské bratrstvo. Řekl také, že „většina těchto spolků jsou prodlouženou rukou cizích vlád, jako té turecké, nebo hnutí jako je Muslimské bratrstvo, nebo salafistů ze států Perského zálivu.”

Prosazení takové formy islámu, která bude nakloněná demokratickému zřízení, opravdu jednoduché nebude. Pro Česko a další země, které se zatím potýkají s radikalismem jen málo či vůbec, z toho vyplývá jediné. Musíme se poučit z chyb, které udělali ve státech na západ od nás a neopakovat je!

Přeji hezký den a veselou mysl!

Autor: Tomáš Zdechovský | pondělí 7.12.2020 7:06 | karma článku: 41.26 | přečteno: 7050x

Další články blogera

Tomáš Zdechovský

Největší aktuální problém českého školství? Genderová nerovnost!

Ministerstvo školství odvádí zvláště nyní v pandemii opravdu skvělou práci. Odhalili nejpalčivější problém resortu a dělají vše pro zlepšení ... genderových nerovností v učebních materiálech

22.2.2021 v 7:58 | Karma článku: 32.41 | Přečteno: 1648 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Zákaz olova je od začátku postaven na lžích

Naplnily se nejhorší obavy všech rybářů, myslivců a sportovních střelců. Na stole leží absolutní zákaz olověného střeliva a rybářských olůvek. Evropská komise je pro jeho prosazení odhodlaná i lhát.

15.2.2021 v 7:25 | Karma článku: 43.92 | Přečteno: 9271 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Joe Biden si zaslouží Nobelovu cenu míru jako Obama!

První dny nového prezidenta USA se odehrály ve znamení legislativní smrště. Podepsal hned 37 exekutivních příkazů. Třeba zakázal výraz „čínský virus“, sochu Churchilla nebo vyběhl s feministkami.

8.2.2021 v 8:28 | Karma článku: 38.29 | Přečteno: 2356 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Činnost Rady OSN pro lidská práva je trapná fraška

Novými členy nechvalně známé Rady OSN pro lidská práva jsou (opět) Čína, Rusko nebo Kuba. Nejpikantnější jsou na tom argumenty, s nimiž vedly své volební kampaně. Takovou snůšku pokryteckých lží totiž jen tak někde neuvidíte.

1.2.2021 v 7:28 | Karma článku: 26.56 | Přečteno: 935 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Alois Sečkár

Už žádnou další "poslední šanci" pro Babiše

Kritizoval jsem hejtmany za jejich rozhodnutí dát Babišovi dalších 14 dní nouzového stavu. Ptal jsem se, co si myslí, že za ty dva týdny bude jinak? Teď už můžeme pomalu bilancovat.

26.2.2021 v 8:59 | Karma článku: 23.81 | Přečteno: 563 | Diskuse

Kateřina Valachová

Dejme školství trochu klidu od politiky

Všichni sledujeme, jak se vláda snaží nějak na poslední chvíli zkrotit sílící epidemii. O opatřeních skutečně není jasno a ty diskuse jsou obrovsky vypjaté. Což může být i pochopitelné.

26.2.2021 v 7:57 | Karma článku: 7.80 | Přečteno: 488 | Diskuse

Jan Bartošek

Měkkým mečem na draka?

Za devatero horami a devatero řekami byla jedna malá a krásná země. Žilo se v ní dobře a země stále vzkvétala... lidé měli práci, děti chodily do školy a vše bylo zalité sluncem.

25.2.2021 v 9:25 | Karma článku: 7.48 | Přečteno: 211 | Diskuse

Kateřina Valachová

Kurzarbeit nám chybí v nejhorší chvíli

Odkládání schválení kurzarbeitu je hluboká chyba. Nová pravidla pro udržení zaměstnání jsme měli schválit nejlépe už loni, ale nejpozději na k tomu svolané mimořádné schůzi sněmovny minulý pátek.

25.2.2021 v 8:19 | Karma článku: 10.18 | Přečteno: 1379 | Diskuse

Alena Gajdůšková

I „dohodáři“ si zaslouží ochranu a pomoc

Kdo „odnesl“ jako první lockdowny a koronavirovou ekonomickou krizi? Samozřejmě ti, kdo neměli klasický zaměstnanecký poměr, ale dohody o pracovní činnosti nebo o provedení práce. Jejich ochrana byla v podstatě nulová.

23.2.2021 v 15:40 | Karma článku: 5.59 | Přečteno: 222 | Diskuse
Počet článků 552 Celková karma 34.99 Průměrná čtenost 4787

Tomáš Zdechovský (1979) - optimista i snílek, kterému nikdy nebylo lhostejno dění kolem sebe. Rád mění vize v realitu a realitu ve vizi. Miluje filmy Forrest Gump, Up in the air, Vrtěti psem a Thank you for smoking, Iluzionista, skupiny The Cranberries, Kryštof, Jelen a U2 a lidi, kteří umí říci své názory. Nezná slova "to nejde" a "to se nikdy nenaučím".

Od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu a místopředseda KDU-ČSL (EPP), místopředseda Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL), koordinátor Evropské lidové strany ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) a člen výboru pro Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE).

Najdete na iDNES.cz