Řada Němců legionáře považovala za zrádce

12. 11. 2018 17:36:00
Dnes jsou legionáři zbožšťováni a mluví se o nich jako o hrdinech. Nicméně se často zapomíná na fakt, že to byli právě příslušníci zahraničních legií, kteří se museli ve dvacátých letech často vyrovnat s napadáním a opovržením.

Jako malý kluk jsem jezdil několikrát ročně za svou babičkou Pavlou Androvou, rozenou Bohatovou, do Dlouhoňovic, kde jsem prožil nádherné mládí. Babička bydlela v jedné místnosti domu č. 69 (bývalého jejich hotelu u Tomanů), který byl po nástupu komunistů zkonfiskován a jí po smrti dědečka zůstala jen jedna místnost s malinkou kuchyní, odkud byla později také vystěhována do Žamberka, do paneláku nedaleko polikliniky.

Svou babičku jsem miloval, protože byla studnicí znalostí různých příběhů z historie naší rodiny. Jedno z jejích vyprávění bylo i o jejím strýci Karlu Tomanovi (nar. 9. 5. 1889 v Dlouhoňovicích), o kterém se myslelo, že údajně zahynul za první světové války, aby se po šesti letech objevil „zdráv“ zpátky v rodném domě v Dlouhoňovicích. Ale nepředbíhejme.

Po škole nastoupil na službu k armádě

Strýc mé babičky Karel byl technický inženýr, který si vedl od svého nástupu k Rakousko-Uherské armádě v roce 1913 pečlivé záznamy. Jeho deník byl součástí rodinné pozůstalosti, která si ho předávala z generace na generaci. Snad i proto je dnes možné jeho osud přiblížit daleko více, než je možné u jiných vojáků nejen z Dlouhoňovic, jejichž osudy tak zůstávají i po 100 letech neznámé.

Po základním výcviku strýc nastoupil do poddůstojnické školy jako kadet. Po červnovém atentátu na následníka trůnu byl Karel Toman poslán společně s dalšími na srbskou frontu. Tam se rakouské armádě nejprve velmi dařilo, protože prolomili obranu špatně organizované srbské armády. Rakouské velitele to natolik uspokojilo, že začali šířit, že válka bude brzo u konce, protože brzo porazí Srbsko. Na následnou ofenzívu Srbů tak nebyli připraveni, a tak některé jednotky nestačily včas ustoupit. Srbové je obklíčili a strýc se dostal po měsíci války do zajetí.

Od té doby o něm rodina nevěděla a strýc byl veden jako nezvěstný. Poté, co bylo Srbsko napadeno Bulharskem a rakouské vedení boje převzala německá armáda, došlo k porážce Srbska. O strýcovi ale nikdo nevěděl. Nikdo netušil, že strýce poslali Srbové do Itálie, kde pobýval v zajateckém táboře. S přibývajícími měsíci se rodina smířila s jeho smrtí a v roce 1916 nechala za strýce odsloužit zádušní mši. Přijmuli myšlenku, že ve válce nejspíše zahynul.

K výměně nikdy nedošlo

Strýc Karel v deníku popisoval, že v srbském zajetí bylo velké množství Čechů, sudetských Němců a pár Slováků. Všichni si mysleli, že dojde k vyjednávání a výměně zajatců, které Srbové pochytali při invazi v srpnu 1914. To se však nestalo, a tak přišla zima, kdy řada vězňů trpěla hladem a nedostatkem tepla. Po nějakém čase byli vězni přesunuti do Itálie. Tam poprvé vznikla myšlenka na zapojení se do bojů proti Rakousko-Uherské armádě a na vznik Československých legií, které už byly v Itálii propagovány některými politiky.​

V prosinci 1916 se tedy strýc s dalšími českými a slovenskými vojáky přihlásil do nově vznikající legie. Té Italové zpočátku příliš nevěřili. Na vyzbrojení vojáků tak přistoupili až po několika svých prohrách, kdy potřebovali další muže. Strýc Karel byl nejdříve u dělostřelců, ale pak dostal za úkol věnovat se šíření informací o jednání našich politiků Masaryka a Beneše mezi českými vojáky bojujícími za Rakousko-Uhersko. Přímo do legie byl zařazen až na jaře 1918.

Po rozpadu Rakouska-Uherska se v roce 1919 vrátil do Československa, kde do podzimu 1920 složil v Československé armádě. Babička vždy říkala, že jeho příchod celá rodina oplakala, protože nevěřili, že se vrátí. Ano, vrátil se. Byl už ale úplně jiný muž. V noci byl neklidný, trpěl řadou neduhů a psychických traumat. Kdysi veselý a společenský mladík tak začal vyhledávat samotu a stranil se cizím lidem. O tom, co prožil, nikdy s nikým nechtěl mluvit.

Když se podíváme na památník obětí 1. světové války, najdeme tam překvapivě dvě jména vojáků, kteří se vrátili z války. Františka Kalouska a Ing. Karla Tomana. Přestože se vrátili oba z války živí, jejich traumata byla bohužel obrovská. Strýc se do konce svých dní nevyrovnal s úmrtími několika svých přátel a kamarádů, a to mělo i velmi negativní vliv na jeho další osobní život. Podobně jako mělo na rodiny jeho známých a kamarádů vliv, že se jejich drazí bohužel už z války vůbec nevrátili.

Odkaz legionářů je stále živý

Dnes jsou legionáři zbožšťováni a mluví se o nich jako o hrdinech. Nicméně se často zapomíná na fakt, že to byli právě příslušníci zahraničních legií, kteří se museli ve dvacátých letech často vyrovnat s napadáním ze strany nejen českého, ale především německého obyvatelstva, které po vzniku Československa odmítlo být součástí nového státu.

Babičky strýc několikrát ve svých zápiscích zmiňoval, že mu nadávali do zrádců, což on i další legionáři těžce nesli. On ale nebyl zrádce a nikdy se jím necítil. Ba naopak. Miloval vlast natolik, že byl pro ni připraven položil život a kdykoliv by jí i po propuštění z Československé armády v roce 1920 ještě znovu sloužil. A na to bychom v kontextu oslav 100 let republiky neměli zapomínat. ​

Přeji hezký den a veselou mysl!

Autor: Tomáš Zdechovský | pondělí 12.11.2018 17:36 | karma článku: 28.20 | přečteno: 1231x

Další články blogera

Tomáš Zdechovský

Kdy začnou feministky řešit skutečné problémy žen?

České feministky řeší příliš malý podíl žen na vedoucích pozicích či přetrvávající stereotypní vnímání genderových rolí ve společnosti. Bohužel existují mnohem závažnější problémy týkající se žen, které by si zasloužily pozornost.

20.1.2019 v 18:14 | Karma článku: 25.51 | Přečteno: 642 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Sláva! Někteří soudci umí používat mozek!

Půjčíte si 40 000 a bude po vás vymáháno přes 500 000. A podle krajského soudu to vůbec nebude lichva. U nejvyššího soudu ale naštěstí narazíte na soudce, kteří ví, co je spravedlnost a právní stát.

14.1.2019 v 12:25 | Karma článku: 42.38 | Přečteno: 7294 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Přestaňme si konečně utahovat z nejlepšího ministra dopravy!

Od roku 2010 se v ČR postavilo 75 km dálnic. Za stejné období v Polsku 783 km a v menším Maďarsku 447 km. Superman očividně lítá do Polska a Maďarska...

9.1.2019 v 12:23 | Karma článku: 46.52 | Přečteno: 11070 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Ženy mají právo zlomit nos grázlovi

Základním principem právního státu je možnost bránit se proti agresorovi. Pokud někdo někoho napadne, musí počítat s tím, že mu to napadený může vrátit. To je zákon akce a reakce.

5.1.2019 v 9:08 | Karma článku: 46.15 | Přečteno: 6292 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Aleš Presler

Před dvěma roky spáchal sebevraždu bloger Jaroslav Janota (upravený text).

„Samozřejmě jako rozpočtové odpovědný občan vím, jak se legálně vyhnout nástupu do vězení a ušetřit tak českým daňovým poplatníkům náklady za můj pobyt ve věznici s ostrahou. Bohužel tento způsob je opravdu až příliš definitivní.

20.1.2019 v 21:34 | Karma článku: 12.98 | Přečteno: 284 | Diskuse

Bernadeta Kurešová

Jan Palach jako vzor pro mládež? Hra s ohněm

Jsme si jistí, že po týdnu nekritické glorifikace Palachova činu mladí chápou rozdíl mezi sebevraždou a obětí? Mezi hrdinstvím a zbabělostí? Mezi dneškem a dobou před padesáti lety?

20.1.2019 v 20:42 | Karma článku: 23.15 | Přečteno: 341 |

Vladimír Havránek

Komentování sjezdového lyžování, aneb horor v ČT pokračuje.

Zlatá medaile Ester Ledecké na ZOH v super G byl jeden z největších sportovních zážitků. V protikladu bylo snad jen komentování Lucie Pešánové. Na zlaté jízdě nenechala nitku suchou. K dalšímu přenosu sjezdového lyžování

20.1.2019 v 13:34 | Karma článku: 40.34 | Přečteno: 3898 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Nakupování jako vlastizrada?

Začátkem ledna otevřel Rami Levy, jeden z největších izraelských byznysmenů v oblasti výstavby maloobchodních řetězců, nové nákupní centrum na severu Jeruzaléma, ve čtvrti Atarot.

20.1.2019 v 12:50 | Karma článku: 18.15 | Přečteno: 392 | Diskuse

Jan Ziegler

Srovnávat Palachův týden a protesty žlutých vest je hodně hloupé

Přehlídka mimořádné komunistické policejní brutality se odehrála tenkrát před třiceti lety v Praze na Václavském náměstí v rámci Palachova týdne. Lidé si připomínali památku studenta Jana Palacha.

20.1.2019 v 12:18 | Karma článku: 17.75 | Přečteno: 401 | Diskuse
Počet článků 441 Celková karma 40.11 Průměrná čtenost 4010

Tomáš Zdechovský (1979) - optimista i snílek, kterému nikdy nebylo lhostejno dění kolem sebe. Rád mění vize v realitu a realitu ve vizi. Miluje filmy Forrest Gump, Up in the air, Vrtěti psem a Thank you for smoking, Iluzionista, skupiny The Cranberries, Kryštof, Jelen a U2 a lidi, kteří umí říci své názory. Nezná slova: "To nejde" a "to se nikdy nenaučím".

Od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu za KDU-ČSL (EPP), vice-koordinator Evropske lidove strany ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu, člen výboru pro Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Rozpočtovém výboru. 

Najdete na iDNES.cz