V RVHP jsme akorát drželi hubu a krok!
V rozhovoru jsem našel řadu myšlenek, pod které bych se mohl podepsat. A protože chci diskutovat o současné podobě Evropské unie a možnostech její reformy, níže Vám vypíši, co mě nejvíce zaujalo a budu rád, když se se mnou podělíte o svůj názor.
1) Místo přezíravosti je třeba lidem naslouchat!
První zásadní myšlenkou bylo, že není možné posmívat se lidem, co mají z EU obavy, a chovat se k nim povýšeně. To je i podle mě nejdůležitější zásada, kterou by se měl řídit každý, kdo chce začít diskutovat o stavu současné EU. Nic nedokáže nahrávat různým euroskeptikům a populistům tolik, jako povýšený způsob jednání, protože ten se pak velmi snadno může podepsat na volebních výsledcích. Jen se jím totiž posílí přesvědčení některých lidí o odtržení „elit“ od dolních deseti milionů.
Máme něco takového vůbec zapotřebí? Osobně si myslím, že ne! Obavy lidí je naopak třeba brát vážně a je hlavně třeba jít mezi ně a trpělivě vysvětlovat, jak EU funguje, jaké jsou její pravomoci a co naopak vůbec ovlivnit nemůže. Podobně jako se dělo např. těsně před referendem o vstupu do EU.
Sám trávím mnoho času tím, že se snažím lidem vysvětlovat současnou situaci. Za lidmi je třeba chodit. Zmiňovaný Radek Špičar velmi hezky přirovnal voliče k zákazníkům vybírajícím si nové auto. Jako politici je musíme umět přesvědčit o tom, proč je „model auta“ s názvem členství v EU lepší, než takový model auta, který tvrdí, že EU nám jen škodí, nic nám nepřináší a nejlepším řešením je odchod. Je totiž především chybou prodávajících a ne kupujících, že lidé si daný model auta nechtějí koupit.
2) Opravdový bruselský diktát by nastal při a po „czexitu“
Často slýchám o tzv. diktátu EU a kvůli tomu bývá EU často srovnávána s RVHP. V jednom mají euroskeptici svým způsobem pravdu. Obavy z bruselského diktátu jsou oprávněné. Jak ale také zaznělo v citovaném rozhovoru, ten skutečný diktát ze strany Evropské unie by Česko pocítilo teprve po Czexitu. Proč? Prostě proto, že bychom přišli o současnou možnost spolurozhodovat o evropských pravidlech podobně, jako se třeba nemůže rovnocenně k evropské legislativě vyjadřovat Norsko, které i ročně platí přes 3 miliardy NOK, aby vůbec mohlo obchodovat na Evropském trhu. Najdou se ale i další důvody.
Jak obtížná jsou vyjednávání s EU, se ukazuje při současných jednáních o brexitu. I Británie, která je šestkrát lidnatější a oproti nám není tolik závislá na obchodu s dalšími zeměmi EU a navíc se může pyšnit dlouhou tradicí demokracie a právního státu, se důsledkem brexitu stala v očích zahraničních investorů rizikovou oblastí. Asi každý si proto dovede představit, co by se stalo, kdyby se ve stejné situaci jako vystupující Británie ocitla i mnohem menší Česká republika, resp. její ekonomika zaměřená z velké části na export do jiných zemí EU, kdy jsme podle Špicara s 84% vývozem dokonce 3. nejvíce otevřenou ekonomikou na světě.
Mýlí se i ti, kdo si myslí, že podle pravidel WTO jednou zrušená cla už nemohou být znovu zavedena. Žádné takové pravidlo neexistuje. Vystoupení z EU by opravdu neznamenalo, že by ČR automaticky zůstal volný přístup na evropský trh, jak si někteří bláhově myslí. Tento přístup na společný evropský trh by si muselo Česko vyjednat a rozhodně by to nebylo zadarmo. Česko by muselo za přístup draze platit podobně jako už zmíněné Norsko či Švýcarsko, které je navíc specifické tím, že mezi ním a EU existuje více než sto různých dohod a další ještě vznikají – umíte si taková jednání představit s dalšími 27 státy? Zvládla by to česká diplomacie?
Na Británii dobře vidíme, že už jen vážná hrozba odchodu představuje obrovské riziko pro investory. Konkurence mezi zeměmi je veliká a investory může odradit jakýkoli náznak budoucího nestabilního vývoje či vznik nových obchodních bariér. Jedno stěhování do jiné země je totiž pro mnohé firmy nezřídka výrazně méně náročné, než se neustále přizpůsobovat novým omezením, teprve vznikajícím dohodám a zmatené administrativě.
3) Musíme se umět ozvat
Členství v EU znamená pro exportně orientovanou českou ekonomiku vedle přístupu na 500 milionový trh také jedinečnou možnost řadu věcí ovlivnit a změnit zevnitř. Sám neustále upozorňuji na potřebu změnit mnohé věci v rámci EU. Nesmíme přehlížet skutečně existující problémy, ale zároveň je nutné hledat způsoby, jak může ČR věci aktivně měnit.
Česko musí prosazovat svá témata a totéž samozřejmě platí i pro všechny ostatní nové členské státy. Dobrým příkladem zde může být např. boj proti dvojí kvalitě potravin. Rozdílná kvalita potravin se stejným názvem je problém, který trápí především středo- a východoevropské členské země včetně Česka. A právě tato otázka je jedním z případů, kdy se povedlo dosáhnout hmatatelného výsledku.
Věc dostala na stůl Evropská komise, která nyní navrhuje zákaz těchto podvodných praktik. Konečně tak svitla naděje, že Česko přestane být popelnicí Evropy. Nikdo by ale tento problém neřešil, kdybychom se velmi hlasitě neozvali. Kauza dvojí kvality výrobků ukazuje, že snaha o změnu určitě smysl má, ačkoliv prosazení nemusí být otázkou jednoho roku či volebního období. A není osamocená, českým tématem totiž bylo i třeba zrušení roamingu, výzva k zrušení střídání času nebo třeba pomoc řidičům kamionů, kteří v Británii neoprávněně dostávají pokuty za údajný převoz migrantů. Slibně se vyvíjí i vyřešení problematiky podvodného stáčení kilometrů. Je také mnoho případů, kdy české pozice měly výrazný vliv na přijmutí různých bezpečnostních opatření.
Srovnání EU s RVHP je pitomost
Srovnání EU s RVHP je tedy naprostá pitomost. Zatímco v EU lze vše společnou diskuzí, hlasováním a pozměňovacími návrhy ovlivňovat zevnitř, pomáhat tak konkrétním lidem a měnit věci k lepšímu, v RVHP jsme museli jen držet hubu a krok. Měli bychom mít neustále na paměti, že v podobně podřízeném postavení bychom se ocitli až tehdy, kdybychom se rozhodli přestat být součástí EU.
Máme možnost věci v EU měnit, je ale nutné, abychom byli aktivní a schopní toho využít! A jsou věci, které změnit potřebujem (viz např. na mém webu nebo v tomto blogu), proto se i já přidávám k hlasitým kritikům, kteří volají – změňme EU, ale buďme i nadále její aktivní součástí.?
Přeji hezký den a veselou mysl!
Tomáš Zdechovský
Reforma migrace musí vypadat úplně jinak
Nelegální a nekontrolovaná migrace představuje jeden z hlavních problémů, které nyní Evropa řeší. Už dlouhou dobu se budují ploty na vnější hranici, protože se 'zjistilo', že je děravá.
Tomáš Zdechovský
Německé levicové neziskovky pomáhají Rusku
Problematika šíření (nejen) ruské propagandy a dezinformací se už několik let řeší ze všech možných a myslitelných úhlů.
Tomáš Zdechovský
Učitelka šířila ruskou propagandu ve škole a skončila u soudu. Teď chce být ředitelkou!
Pro bezproblémové soužití mezi lidmi a vůbec fungování celé společnosti je nezbytná vzájemná důvěra. Záměrné šíření nepravdivých informací jde proti tomu a vyvolává v lidech pocit, že už nemůžou věřit nikomu.
Tomáš Zdechovský
Má Lukašenko jaderné zbraně, které svět neviděl?
Rusko rozmístilo na území Běloruska taktické jaderné zbraně a běloruskému prezidentovi Aleksandru Lukašenkovi vlivem toho očividně narostlo sebevědomí. Chlubí se a skoro až vyhrožuje celému světu, že má atomovky.
Tomáš Zdechovský
Opravdu jsou elektromobily tak skvělou alternativou?
Z neznámého důvodů stále převládá u mnohých přesvědčení, že vozidla se spalovacím motorem budou v dohledné době nevyhnutelně nahrazená elektromobily. Pochybnosti jsou ale rozhodně na místě.
Tomáš Zdechovský
Za požár v Českém Švýcarsku by měli jít do vězení úplně všichni
Nedávné dopadení pachatele požáru lesa v Českém Švýcarsku oživilo diskusi o dopadech klimatických změn. Fakt, že se debata stočila tímto směrem, by nás neměla překvapovat. Požár byl považovaný za jeden z projevů změn klimatu.
Tomáš Zdechovský
Schválení normy Euro 7 by pro Evropu znamenalo katastrofu
Norma známá jako Euro 7, kterou prosazuje Evropská komise, má od 1. července roku 2025 zpřísnit požadavky na emise u nově vyráběných osobních automobilů.
Tomáš Zdechovský
Obchody, kde platit budou muset jen bohatí? Vítejte v anarchistickém ráji
Kanada rozhodně nepatří k oblastem, jejíž dění by v našich končinách vyvolávalo nějakou větší pozornost, což je možná trochu škoda. Zasloužený ohlas nedávno vzbudila torontská antikapitalistická kavárna The Anarchist.
Tomáš Zdechovský
Sankce proti Rusku se nesmí obcházet
Sankce proti Rusku fungují a dopad na ruskou ekonomiku je naprosto nezpochybnitelný. V roce 2022 klesl HDP Ruska o 2,1 %. Navíc a nepříznivé jsou i prognózy pro letošní rok, nejhorší scénář předpovídá pokles ruského HDP o 2,5 %.
Tomáš Zdechovský
Ví vůbec Německo, co vlastně chce?
Není náhoda, že Česko bývá často nazýváno 17. spolkovou zemí Německa. Ekonomické propojení s naším západním sousedem je skutečně silné, svědčí o tom ostatně i tvrdá data.
Tomáš Zdechovský
Proč už se nikdo nehlásí k zastropování potravin?
Pamatujete si ještě, jak jsme před rokem od některých lidí, především Andreje Babiše, slýchali, že by se vedle cen energií měly zastropovat i ceny základních potravin a ukazovali nám Maďarsko jako vzor hodný následování?
Tomáš Zdechovský
Proč se obranný průmysl v Evropě stále potýká s překážkami?
Evropa se neobejde bez účinné vlastní obrany a nikdo rozumný už nemůže pochybovat o tom, že k jejímu zajištění potřebujeme i dostatečně robustní obranný průmysl.
Tomáš Zdechovský
Přestane prezident Macron jít na ruku Číně?
Francouzský prezident Emmanuel Macron má obrovskou smůlu v tom, že prakticky veškeré jeho snahy stavět se do role lídra silné a sjednocené Evropy obvykle vyznívají silně křečovitě, rozpačitě a někdy až groteskně.
Tomáš Zdechovský
Západní sankce drtí ruskou ekonomiku
EU plánuje po Velikonocích schválit v pořadí už jedenáctý balíček sankcí. Málo se však připomíná, jak fungují ty dosavadní. Někoho možná překvapí, že Rusko už v některých oblastech sankce pociťuje poměrně citelně.
Tomáš Zdechovský
Ruská účast na OH by byla výsměchem všem ukrajinským obětem Putinovy barbarské invaze
Konec války na Ukrajině je zatím v nedohlednu a vinou útoků ruské armády denně stále umírají nevinní civilisté včetně dětí.
Tomáš Zdechovský
USA nás věčně zachraňovat nebudou. Evropa se musí naučit řešit své problémy sama
Probíhající konflikt na Ukrajině nám ukazuje, jak obrovskou roli může hrát i to, co se děje tisíce kilometrů od míst válečného dění. Ukrajina je schopná vzdorovat ruské přesile i díky pomoci jiných zemí.
Tomáš Zdechovský
Jak Rusko využívalo zelené organizace k prosazování svých zájmů
Stále ještě zůstává v čerstvé paměti kauza Katargate, která se nedávno řešila v Evropském parlamentu v souvislosti s úplatky politiků a zaměstnanců Evropského parlamentu ze strany Kataru.
Tomáš Zdechovský
Miloš Zeman: Muž, po kterém nic nezůstalo
Poslední dny se nesly ve znamení velkého předělu na naší politické scéně. Po dlouhých deseti letech končí éra prezidenta Miloše Zemana.
Tomáš Zdechovský
Opozice si přeje krach penzijního systému a ztracenou generaci lidí bez důchodu
V poslední době můžeme slyšet z různých stran spoustu kritiky a „hejtů“, jak prý současná vláda chce právě schválenou nižší valorizací ožebračovat a okrádat naše důchodce.
Tomáš Zdechovský
Proč se stále přehlíží čínská hrozba?
Minulý týden v pátek uplynul rok od chvíle, kdy se celá Evropa mohla přesvědčit, že ruská hrozba není nic vzdáleného a abstraktního, ale naopak má velmi konkrétní a hmatatelnou podobu a její důsledky pociťujeme i u nás v Česku.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 678
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4414x
Od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu a člen předsednictva KDU-ČSL, členem prestižního Výboru pro zahraniční věci (AFET) a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL), předseda parlamentní delegace pro státy Střední Asie.
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Agentura Commservis.com
- Poeta
- Mindball
- Intimní doteky
- Odpusť mým rtům...
- Školení a vzdělávání manažerů
- Trénink mozku