Zpackaná švédská integrace migrantů mění politickou mapu

16. 07. 2018 9:28:38
Švédsko bylo dlouho zemí považovanou mnohými za jedno z nejlepších míst pro život. Přinejmenším donedávna se mohlo pyšnit předními příčkami v životní úrovni. Ukazuje se ale, že „starající se stát“ má nyní velké problémy.

Často až mytizovaný švédský blahobyt se stal poznávacím znamením této severské země a díky tomu bylo Švédsko často dávané ostatním za příklad. Mnozí určitě ještě pamatují, že jeden z našich bývalých premiérů snil o tom, že z Česka jednou bude druhé Švédsko. Ano, to byla doba.

Konec multikulturního ráje?

V posledních desetiletích ale proslulo Švédsko vedle svého štědrého sociálního státu také velmi vstřícným postojem k přistěhovalcům. V roce 1975 začalo uplatňovat politiku státem sponzorovaného multikulturalismu. Vlivem toho došlo k významné proměně švédské společnosti. Podle údajů z roku 2017 má už téměř čtvrtina obyvatel Švédska (24,1 %) „migrační pozadí“, což znamená, že dotyční se buďto narodili v jiné zemi nebo mají oba rodiče původem odjinud.

Sen o multikulturním ráji a humanitární velmoci se ale nyní začíná pomalu rozplývat. Proč? Prostě proto, že tak velké množství lidí je pro tak málo lidnatou zemi obtížné začlenit do společnosti. Zhruba od roku 2008 lze pozorovat zvýšený příliv lidí s nižším vzděláním z mimoevropských oblastí a za přelomový moment můžeme bezesporu považovat migrační krizi v roce 2015.

Švédsko se pro mnohé stalo vysněným cílem, a pokud nepočítáme Maďarsko, bylo spolu s Německem jednou ze dvou zemí s největším počtem žádostí o azyl. Dosavadní politika otevřených dveří se stala neudržitelnou, což musela přiznat i jinak imigraci přející rudozelená vláda sociálnědemokratického premiéra Stefana Löfvena. Za celý rok 2015 bylo ve Švédsku zaznamenáno více než 160 000 žadatelů o mezinárodní ochranu. Už tehdy muselo v listopadu Švédsko dočasně znovu zavést kontroly na hranicích a přistoupit k ověřování identity.

Co je ale nejdůležitější, existovaly také problémy spojené s migrací, které byly dlouhodobějšího rázu a bylo na ně zaděláno už dávno před rokem 2015, ačkoliv se o tom „korektně mlčelo“ (více v mém článku Falešná korektnost problémy Švédska s migranty nevyřeší). Svým způsobem proto nepřekvapí, že sám švédský premiér Stefan Löfven připustil v lednu letošního roku v reakci na řádění gangů především v přistěhovaleckých čtvrtích, že je schopný udělat vše proto, aby byl vymýcen organizovaný zločin, a to včetně užití armády, přestože to není jeho první volba.

Počkat, vážně uvažuje švédský premiér i o použití armády!? Pokud někdo třeba jen uvažuje o tom, že k udržení pořádku bude možná potřeba i armáda, musí být něco hodně špatně.

Střelba v Malmö je jen špička ledovce

Pro ilustraci, že situace má v některých čtvrtích velkých švédských měst k růžovosti hodně daleko, poslouží několik případů za všechny. Letos v červnu někdo před kavárnou v Malmö zastřelil tři lidi a další tři lidé byli zraněni.

Existuje mnoho konfliktů mezi gangy, které nyní považujeme za vyostřené a tento je jeden z nich“, prohlásil Stefan Sinteus z policie v Malmö zpravodajské agentuře TT s tím, že zde byly případy střelby, kde byli zranění, ale není obvyklé, aby byli zabiti tři lidé. Střelba byla součástí konfliktu gangů a rozhodně se nejednalo o ojedinělý případ. Další člověk byl zavražděný o několik dní později a jiný muž přežil jen proto, že měl neprůstřelnou vestu. Vyřizování si účtu mezi gangy jako by bylo v posledních týdnech na denním pořádku.

Ačkoliv má Švédsko relativně nízkou míru kriminality, některé oblasti ve velkých městech, jako jsou Stockholm, Malmö a Göteborg, se potýkají s růstem násilí, které je přičítáno gangům bojujícím kvůli obchodu s drogami a prostituci.Zmíněný případ střelby tedy představuje jen špičku ledovce. V roce 2017 bylo ve Stockholmu zaznamenáno 127 případů střelby a 19 lidí bylo zabito! V Malmö bylo zavražděno tento rok 9 lidí a celkem 21 lidí v předchozích dvou letech.

V posledních dvou letech zemřely při vyřizování účtů mezi gangy ve Stockholmu a v ostatních velkých městech desítky osob. Většina zločinů byla spáchána na předměstích obývaných imigranty.Tyto oblasti jsou dlouhé roky sužované vysokou nezaměstnaností mladých a chudobou.

Příkladem takových nechvalně proslulých oblastí je stockholmské předměstí Rinkeby, kde dva muži letos v lednu vstoupili do jedné z místních pizzerií plné rodin s dětmi a zastřelili člena nepřátelského gangu. V roce 1970, tedy v době, kdy byla tato část Stockholmu postavena, byla čtrť považována za symbol modernity. Nyní je ale situace taková, že 91 % z celkových 16 000 obyvatel Rinkeby se narodilo mimo Švédsko a jen polovina z nich má práci. Nemůžeme se proto divit tomu, že místo je často uváděné jako příklad nezvládnuté integrace imigrantů.

Zpackaná imigrace nahrává straně Švédští demokraté

Řešení navíc bránila neochota jasně si přiznat, že nezvládnutá imigrace je opravdu problém. Na pozitivních přínosech imigrace panoval mezi hlavními stranami konsensus. Jaké mohou být důsledky dlouhodobých problémů s imigrací a mlčení o nich? Takové, jako prakticky všude jinde v Evropě. Tabuizace problémů s imigrací musí mít nevyhnutelně za následek, že zákonitě musí vždy posílit především strany s ostrou protiimigrační rétorikou. Ani Švédsko není žádná výjimka. Veliké úspěchy zaznamenali v posledních několika letech Švédští demokraté, kteří požadují vedle zastavení imigrace i referendum o vystoupení z EU.

Strana vznikla v roce 1988 a přestože její podpora neustále rostla, do relativně nedávné doby měli Švédští demokraté jen okrajové postavení a živořili mimo parlament. Strana se velmi dlouho a těžko vypořádávala se svoji minulostí. U jejího zrodu totiž stáli lidé pocházející z neonacistických kruhů.

Zvrat nastal v posledních zhruba deseti letech, kdy Švédským demokratům hrály výrazně do karet právě rostoucí problémy s přistěhovalectvím. A jejich vzestup byl doslova raketový. Zatímco v roce 2006 obdrželi jen 2,9 % hlasů, o čtyři roky později už to bylo 5,5 %. Překročili tak 4% klauzuli nutnou pro vstup do parlamentu a poprvé v historii získali zastoupení ve švédském Riksdagu. Tím se ale růst podpory Švédských demokratů zdaleka nezastavil.

V roce 2014 se v posledních parlamentních volbách umístila s 12,9 % na třetím místě! V září čekají Švédsko parlamentní volby a i v nich mají Švédští demokraté vlivem zmíněných problémů na přistěhovaleckých předměstích šanci ještě více posílit. Je velmi pravděpodobné, že se utkají o druhé místo s pravicovou Umírněnou stranou. O podpoře švédských nacionalistů nicméně uvažuje až pětina místních voličů.

V září tedy můžeme ve Švédsku čekat větší volební zemětřesení. A to především právě kvůli levicí nezvládnuté imigrační politice, jejímž důsledkem se stal naprosto bezprecedentní růst násilností v zemi, která byla donedávna proslulá svojí velmi nízkou kriminalitou. Řada tamních politiků již přiznává, že švédský přistěhovalecký experiment zkrátka selhal. Ale pokud nenabídnou jiné řešení, budou tamní nacionalisté stále posilovat. To je prostě realita známá ze všech zemí EU.

Přeji hezký den a veselou mysl!

Autor: Tomáš Zdechovský | pondělí 16.7.2018 9:28 | karma článku: 47.24 | přečteno: 15165x

Další články blogera

Tomáš Zdechovský

Kdy začnou feministky řešit skutečné problémy žen?

České feministky řeší příliš malý podíl žen na vedoucích pozicích či přetrvávající stereotypní vnímání genderových rolí ve společnosti. Bohužel existují mnohem závažnější problémy týkající se žen, které by si zasloužily pozornost.

20.1.2019 v 18:14 | Karma článku: 24.97 | Přečteno: 606 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Sláva! Někteří soudci umí používat mozek!

Půjčíte si 40 000 a bude po vás vymáháno přes 500 000. A podle krajského soudu to vůbec nebude lichva. U nejvyššího soudu ale naštěstí narazíte na soudce, kteří ví, co je spravedlnost a právní stát.

14.1.2019 v 12:25 | Karma článku: 42.38 | Přečteno: 7294 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Přestaňme si konečně utahovat z nejlepšího ministra dopravy!

Od roku 2010 se v ČR postavilo 75 km dálnic. Za stejné období v Polsku 783 km a v menším Maďarsku 447 km. Superman očividně lítá do Polska a Maďarska...

9.1.2019 v 12:23 | Karma článku: 46.52 | Přečteno: 11070 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Ženy mají právo zlomit nos grázlovi

Základním principem právního státu je možnost bránit se proti agresorovi. Pokud někdo někoho napadne, musí počítat s tím, že mu to napadený může vrátit. To je zákon akce a reakce.

5.1.2019 v 9:08 | Karma článku: 46.15 | Přečteno: 6292 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Aleš Presler

Před dvěma roky spáchal sebevraždu bloger Jaroslav Janota (upravený text).

„Samozřejmě jako rozpočtové odpovědný občan vím, jak se legálně vyhnout nástupu do vězení a ušetřit tak českým daňovým poplatníkům náklady za můj pobyt ve věznici s ostrahou. Bohužel tento způsob je opravdu až příliš definitivní.

20.1.2019 v 21:34 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 8 | Diskuse

Bernadeta Kurešová

Jan Palach jako vzor pro mládež? Hra s ohněm

Jsme si jistí, že po týdnu nekritické glorifikace Palachova činu mladí chápou rozdíl mezi sebevraždou a obětí? Mezi hrdinstvím a zbabělostí? Mezi dneškem a dobou před padesáti lety?

20.1.2019 v 20:42 | Karma článku: 16.85 | Přečteno: 198 |

Vladimír Havránek

Komentování sjezdového lyžování, aneb horor v ČT pokračuje.

Zlatá medaile Ester Ledecké na ZOH v super G byl jeden z největších sportovních zážitků. V protikladu bylo snad jen komentování Lucie Pešánové. Na zlaté jízdě nenechala nitku suchou. K dalšímu přenosu sjezdového lyžování

20.1.2019 v 13:34 | Karma článku: 39.73 | Přečteno: 3527 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Nakupování jako vlastizrada?

Začátkem ledna otevřel Rami Levy, jeden z největších izraelských byznysmenů v oblasti výstavby maloobchodních řetězců, nové nákupní centrum na severu Jeruzaléma, ve čtvrti Atarot.

20.1.2019 v 12:50 | Karma článku: 17.92 | Přečteno: 381 | Diskuse

Jan Ziegler

Srovnávat Palachův týden a protesty žlutých vest je hodně hloupé

Přehlídka mimořádné komunistické policejní brutality se odehrála tenkrát před třiceti lety v Praze na Václavském náměstí v rámci Palachova týdne. Lidé si připomínali památku studenta Jana Palacha.

20.1.2019 v 12:18 | Karma článku: 17.06 | Přečteno: 388 | Diskuse
Počet článků 441 Celková karma 40.03 Průměrná čtenost 4010

Tomáš Zdechovský (1979) - optimista i snílek, kterému nikdy nebylo lhostejno dění kolem sebe. Rád mění vize v realitu a realitu ve vizi. Miluje filmy Forrest Gump, Up in the air, Vrtěti psem a Thank you for smoking, Iluzionista, skupiny The Cranberries, Kryštof, Jelen a U2 a lidi, kteří umí říci své názory. Nezná slova: "To nejde" a "to se nikdy nenaučím".

Od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu za KDU-ČSL (EPP), vice-koordinator Evropske lidove strany ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu, člen výboru pro Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Rozpočtovém výboru. 

Najdete na iDNES.cz