Zpackaná švédská integrace migrantů mění politickou mapu

Švédsko bylo dlouho zemí považovanou mnohými za jedno z nejlepších míst pro život. Přinejmenším donedávna se mohlo pyšnit předními příčkami v životní úrovni. Ukazuje se ale, že „starající se stát“ má nyní velké problémy.

Často až mytizovaný švédský blahobyt se stal poznávacím znamením této severské země a díky tomu bylo Švédsko často dávané ostatním za příklad. Mnozí určitě ještě pamatují, že jeden z našich bývalých premiérů snil o tom, že z Česka jednou bude druhé Švédsko. Ano, to byla doba.

Konec multikulturního ráje?

V posledních desetiletích ale proslulo Švédsko vedle svého štědrého sociálního státu také velmi vstřícným postojem k přistěhovalcům. V roce 1975 začalo uplatňovat politiku státem sponzorovaného multikulturalismu. Vlivem toho došlo k významné proměně švédské společnosti. Podle údajů z roku 2017 má už téměř čtvrtina obyvatel Švédska (24,1 %)  „migrační pozadí“, což znamená, že dotyční se buďto narodili v jiné zemi nebo mají oba rodiče původem odjinud. 

Sen o multikulturním ráji a humanitární velmoci se ale nyní začíná pomalu rozplývat. Proč? Prostě proto, že tak velké množství lidí je pro tak málo lidnatou zemi obtížné začlenit do společnosti. Zhruba od roku 2008 lze pozorovat zvýšený příliv lidí s nižším vzděláním z mimoevropských oblastí a za přelomový moment můžeme bezesporu považovat migrační krizi v roce 2015. 

Švédsko se pro mnohé stalo vysněným cílem, a pokud nepočítáme Maďarsko, bylo spolu s Německem jednou ze dvou zemí s největším počtem žádostí o azyl. Dosavadní politika otevřených dveří se stala neudržitelnou, což musela přiznat i jinak imigraci přející rudozelená vláda sociálnědemokratického premiéra Stefana Löfvena. Za celý rok 2015 bylo ve Švédsku zaznamenáno více než 160 000 žadatelů o mezinárodní ochranu. Už tehdy muselo v listopadu Švédsko dočasně znovu zavést kontroly na hranicích a přistoupit k ověřování identity.  

Co je ale nejdůležitější, existovaly také problémy spojené s migrací, které byly dlouhodobějšího rázu a bylo na ně zaděláno už dávno před rokem 2015, ačkoliv se o tom „korektně mlčelo“ (více v mém článku Falešná korektnost problémy Švédska s migranty nevyřeší). Svým způsobem proto nepřekvapí, že sám švédský premiér Stefan Löfven připustil  v lednu letošního roku v reakci na řádění gangů především v přistěhovaleckých čtvrtích, že je schopný udělat vše proto, aby byl vymýcen organizovaný zločin, a to včetně užití armády, přestože to není jeho první volba. 

Počkat, vážně uvažuje švédský premiér i o použití armády!? Pokud někdo třeba jen uvažuje o tom, že k udržení pořádku bude možná potřeba i armáda, musí být něco hodně špatně. 

Střelba v Malmö je jen špička ledovce

Pro ilustraci, že situace má v některých čtvrtích velkých švédských měst k růžovosti hodně daleko, poslouží několik případů za všechny. Letos v červnu někdo před kavárnou v Malmö zastřelil tři lidi a další tři lidé byli zraněni. 

„Existuje mnoho konfliktů mezi gangy, které nyní považujeme za vyostřené a tento je jeden z nich“, prohlásil Stefan Sinteus z policie v Malmö zpravodajské agentuře TT s tím, že zde byly případy střelby, kde byli zranění, ale není obvyklé, aby byli zabiti tři lidé. Střelba byla součástí konfliktu gangů a rozhodně se nejednalo o ojedinělý případ. Další člověk byl zavražděný o několik dní později a jiný muž přežil jen proto, že měl neprůstřelnou vestu. Vyřizování si účtu mezi gangy jako by bylo v posledních týdnech na denním pořádku.

Ačkoliv má Švédsko relativně nízkou míru kriminality, některé oblasti ve velkých městech, jako jsou Stockholm, Malmö a Göteborg, se potýkají s růstem násilí, které je přičítáno gangům bojujícím kvůli obchodu s drogami a prostituci.Zmíněný případ střelby tedy představuje jen špičku ledovce. V roce 2017 bylo ve Stockholmu zaznamenáno 127 případů střelby a 19 lidí bylo zabito! V Malmö bylo zavražděno tento rok 9 lidí a celkem 21 lidí v předchozích dvou letech. 

V posledních dvou letech zemřely při vyřizování účtů mezi gangy ve Stockholmu a v ostatních velkých městech desítky osob. Většina zločinů byla spáchána na předměstích obývaných imigranty.Tyto oblasti jsou dlouhé roky sužované vysokou nezaměstnaností mladých a chudobou. 

Příkladem takových nechvalně proslulých oblastí je stockholmské předměstí Rinkeby, kde dva muži letos v lednu vstoupili do jedné z místních pizzerií plné rodin s dětmi a zastřelili člena nepřátelského gangu. V roce 1970, tedy v době, kdy byla tato část Stockholmu postavena, byla čtrť považována za symbol modernity. Nyní je ale situace taková, že 91 % z celkových 16 000 obyvatel Rinkeby se narodilo mimo Švédsko a jen polovina z nich má práci. Nemůžeme se proto divit tomu, že místo je často uváděné jako příklad nezvládnuté integrace imigrantů. 

Zpackaná imigrace nahrává straně Švédští demokraté

Řešení navíc bránila neochota jasně si přiznat, že nezvládnutá imigrace je opravdu problém. Na pozitivních přínosech imigrace panoval mezi hlavními stranami konsensus. Jaké mohou být důsledky dlouhodobých problémů s imigrací a mlčení o nich? Takové, jako prakticky všude jinde v Evropě. Tabuizace problémů s imigrací musí mít nevyhnutelně za následek, že zákonitě musí vždy posílit především strany s ostrou protiimigrační rétorikou. Ani Švédsko není žádná výjimka. Veliké úspěchy zaznamenali v posledních několika letech Švédští demokraté, kteří požadují vedle zastavení imigrace i referendum o vystoupení z EU. 

Strana vznikla v roce 1988 a přestože její podpora neustále rostla, do relativně nedávné doby měli Švédští demokraté jen okrajové postavení a živořili mimo parlament. Strana se velmi dlouho a těžko vypořádávala se svoji minulostí. U jejího zrodu totiž stáli lidé pocházející z neonacistických kruhů. 

Zvrat nastal v posledních zhruba deseti letech, kdy Švédským demokratům hrály výrazně do karet právě rostoucí problémy s přistěhovalectvím. A jejich vzestup byl doslova raketový. Zatímco v roce 2006 obdrželi jen 2,9 % hlasů, o čtyři roky později už to bylo 5,5 %. Překročili tak 4% klauzuli nutnou pro vstup do parlamentu a poprvé v historii získali zastoupení ve švédském Riksdagu. Tím se ale růst podpory Švédských demokratů zdaleka nezastavil. 

V roce 2014 se v posledních parlamentních volbách umístila s 12,9 % na třetím místě! V září čekají Švédsko parlamentní volby a i v nich mají Švédští demokraté vlivem zmíněných problémů na přistěhovaleckých předměstích šanci ještě více posílit. Je velmi pravděpodobné, že se utkají o druhé místo s pravicovou Umírněnou stranou. O podpoře švédských nacionalistů nicméně uvažuje až pětina místních voličů. 

V září tedy můžeme ve Švédsku čekat větší volební zemětřesení. A to především právě kvůli levicí nezvládnuté imigrační politice, jejímž důsledkem se stal naprosto bezprecedentní růst násilností v zemi, která byla donedávna proslulá svojí velmi nízkou kriminalitou. Řada tamních politiků již přiznává, že švédský přistěhovalecký experiment zkrátka selhal. Ale pokud nenabídnou jiné řešení, budou tamní nacionalisté stále posilovat. To je prostě realita známá ze všech zemí EU.

Přeji hezký den a veselou mysl!