Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přijmutím statisíců migrantů z Afriky ničemu nepomůžeme!

3. 04. 2018 7:40:34
Všichni politici, kteří mluví o migraci, by měli někdy odjet do Afriky promluvit si s tamními politiky. Zjistili by, že řada afrických zemí řeší svou ekonomickou situaci posíláním lidí do EU. Na to musíme umět adekvátně reagovat.

Pokud chtějí (nejen čeští) politici změnit situaci ohledně migrace z Afriky, musí to říct z očí do očí představitelům problematických zemí. Proto jsem se nedávno na Sahaře zúčastnil konference na téma imigrace. Setkal jsem se tam nejen s politiky, ale i vědci a novináři z celé Afriky. Byl jsem hodně upřímný a musím přiznat, že to byla asi emocionálně nejvíce vyhrocená diskuse, kterou jsem na toto téma kdy absolvoval.

Hovořil jsem například o nutnosti společného boje proti převaděčům, korupci, chudobě a klimatickým změnám, kdy v řadě států Afriky dochází voda nebo je natolik znečištěná, že ji není možné ani po opakovaném čištění užívat ke konzumaci. Humanitární pomoc ze strany ostatních států je důležitá k zamezení hladomoru, ale neřeší základní problémy Afriky. V podstatě se jim tam totiž jen dodávají ryby, místo toho, abychom je spíš učili rybařit.

Evropa, ani nikdo jiný, ale není schopna vyřešit problémy Afriky. Afrika musí začít řešit své problémy sama a obrazně řečeno „opravdu vzít pruty do ruky“, nejen dál čekat na ryby, nic nedělat proti korupci a ani nekontrolovanému populačnímu nárůstu. Tato konstatování se samozřejmě velké řadě afrických politiků nelíbila, je to ale nezpochybnitelný fakt.

Evropská unie jako partner, nikoliv zachránce

Představy některých evropských politiků o vyvážení demokracie do Afriky se ukázaly opakovaně jako liché.Většina afrických zemí se osamostatnila před padesáti až šedesáti lety, a to je dost dlouhá doba na to, aby dokázaly zlepšit život svých obyvatel - že se jim to nedaří, má více příčin. Můžeme diskutovat například o tom, zda jejich samostatnost nebyla předčasná, protože neměli dost kvalifikovaných lidí schopných spravovat své země. Například belgické Kongo v době získání nezávislosti v roce 1960 mělo pouze 17 vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a s takovým množstvím se stát kvalitně řídit nedá.

I to bylo příčinou toho, že vlád se v mnoha případech zmocnili krutí diktátoři jako Jean Bédel Bokassa ze Středoafrické republiky, Idi Amin z Ugandy, jenž dokonce své odpůrce házel krokodýlům, Siad Barre ze Somálska a další, kteří mají na svědomí devastace svých zemí a stovky tisíc zavražděných lidí. K tomuto se pak váže problém s korupcí. Pokud představitelé afrických zemí budou na úřadech tolerovat korupci nebo budou sami zkorumpovaní, situace se v jejich zemích nezmění.

Jak už jsem ale zmínil, humanitární pomoc Africe je stále důležitá a jako EU chceme Africe pomoci. Nemůžeme tam však jen posílat peníze, které mizí v projektech bez jakéhokoliv výsledku. Pomoc musí být systémová a Afrika sama musí bojovat s korupcí a extrémisty. Nebo například s masivním výprodejem svého nerostného bohatství do Číny bez jakékoliv přidané hodnoty. Evropská unie pak může pomoci africkým státům například v oblasti zdravotnictví nebo životního prostředí.

V Evropském parlamentu proto dlouhodobě navrhuji zmenšit množství projektů v Africe a soustředit se na jejich efektivitu, kdy za příklad dávám Maroko, které v oblasti zdravotnictví, školství nebo infrastruktury udělalo díky systematické pomoci obrovský pokrok.

Přijímáním migrantů pomáháme udržet diktátorské režimy

Také jsem během konference zmínil, že náš populační deficit nemůžeme řešit dovozem kvalifikovaných lidí z Afriky. Tím jsem si vysloužil další vlnu emocí a nesympatií, ale drancování Afriky sebráním schopných lidí je cesta do pekel. Tím se situace v Africe rozhodně nezlepší. To je další fakt a představy řady afrických vládců, že budou financovat revitalizaci svých zemí z peněz zaslaných migranty v EU nebo v USA svým příbuzným zpět do Afriky, jsou sice pochopitelné, ale neměli bychom je podporovat.

Už i kvůli tomu, že podobné financování je při integrační politice nespolehlivé. Navíc přístup sání peněz z úspěšných lidí ve své podstatě podporuje chudobu a bohatnutí diktátorských a zkorumpovaných režimů. Peníze totiž získává opět jen pár vyvolených, není žádné systémové řešení.

V podstatě všem zúčastněným africkým politikům se také silně nelíbilo, když jsem mluvil o tom, že nemůžeme za kolonizační politiku. To byl rozhodně nejintenzivnější moment celé diskuze, kdy se do mě už vyloženě pustili. Problém Konga, Súdánu, Boko Haram nebo Libye ale není primárně problém Evropské unie, je problémem těchto států, kde řada „demokratických“ politiků v minulosti neuměla vládnout.

Nemůžeme pořád vše svádět na kolonizaci. Ano, při kolonizaci se některé západoevropské státy dopouštěly zločinů, ale ne všechny státy Evropy. Dnes navíc žijeme už v 21. století, tedy více jak půl století, kdy se většina států osamostanila.

Čeká nás tvrdý a nepříjemný dialog o růstu populace v Africe

Dalším faktem je, že musíme vést tvrdý a mnohdy nepříjemný dialog o omezení růstu populace v Africe. Za posledních 70 let se například v Egyptě počet obyvatel zečtyřnásobil a Egypt není schopen své obyvatele uživit.

A nejen Egypt. A pokud si někdo z afrických politiků myslí, že vyřeší stárnutí obyvatel Evropy a nekontrolovaný nárůst obyvatel v Africe tím, že Afričany vyšle na starý kontinent za prací, tak se mýlí. Tím se nevyřeší vůbec nic. Ba naopak to Afriku dostane do daleko horší situace, než ve které se nachází nyní.

Budoucnost Afriky je jednoduše v její suverenitě a schopnosti řešit si své problémy sama. A je nutné si přiznat, že si k této demokracii a suverenitě musí dojít stejně dlouhou cestou jako většina států Evropy, což pro změnu nechápe většina lidí v Evropě. Neexistují rychlé cesty ani jednoduchá řešení.

A i proto by politici měli jezdit do Afriky, aby byli schopní o migraci přemýšlet jinak. Vidět vše v reálných souvislostech, v dlouhodobém časovém horizontu a případně své poznatky vysvětlovat svým partnerům na úrovni V4 nebo i Evropské unie.

Problémy Afriky jsou s v souvislosti s klimatickými změnami stále větší časovanou bombou. A je na nás, zda dokážeme čas exploze v současné době oddálit nebo úplně zastavit. Podle mého přesvědčení musí být EU pro Afriku rovnoceným partnerem, ne sponzorem, autoritativním učitelem nebo pouhým charitativním domem. A čím dříve to pochopíme, tím dříve se může začít situace v Africe skutečně zlepšovat.

Přeji hezký den a veselou mysl!

Hlasujte ve finále Blogera roku

Autor: Tomáš Zdechovský | úterý 3.4.2018 7:40 | karma článku: 38.74 | přečteno: 1815x


Další články blogera

Tomáš Zdechovský

Kauza Čapí hnízdo byl podvod!

Premiér v demisi se často chlubí, jak a co udělal v Evropské unii. Nyní si může připsat další úspěch. Díky tomu, jak „čerpal“ dotaci na projekt Čapí hnízdo, se změní pravidla v celé Evropské unii.

12.4.2018 v 15:54 | Karma článku: 44.35 | Přečteno: 11895 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Bude se vyhazovat za výroky o existenci dvou pohlaví!?

K tomu, abyste měli obavy o budoucnost svého studia, může i ve svobodné zemi, jako jsou USA, stačit málo. Myslíte si, že když plníte studijní povinnosti a chováte se v souladu s platnými zákony, nemusíte se obávat žádného postihu?

29.3.2018 v 8:29 | Karma článku: 42.26 | Přečteno: 3765 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

POLEMIKA: Malá apokalypsa nebo jen velká neznalost?

Nedávno se ve svém komentáři politolog Alexander Tomský na serveru Novinky.cz věnoval mému článku Deset důvodů, proč zůstat v EU. Text nazval „Malá apokalypsa“ a snažil se v něm čtenářům podsunout, že jsem nestálý v názorech.

22.3.2018 v 8:29 | Karma článku: 18.27 | Přečteno: 618 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Johana Kroupová

Hledám dobrého blogera. Ozve se mi?

Ráda píšu a kromě povídek a článků do online novin, jsem zkusila i blog iDnes. Nevěděla jsem, do čeho vlastně vstupuju. Karma. Politika. Politika. Karma. Ale znám znám plno dobrých blogerů a spisovatelů v jednom. Kde tedy jsou?

24.4.2018 v 21:13 | Karma článku: 7.35 | Přečteno: 274 | Diskuse

Sylva Heidlerová

Úředníkova kariéra roste s počtem podřízených

Právě odjeli. Tři úřednici strávili v cizí kanceláři dva dny. Namátková kontrola z ministerstva „bez důvěry“. Žádná pochybení odhalena nebyla. Předpokládáte úlevu?

24.4.2018 v 20:32 | Karma článku: 19.97 | Přečteno: 408 | Diskuse

Jakub Beznoska

Agresivita mezi námi

Radost, smutek, vztek..Emoce, které prožívá každý z nás..a každý z nás je prožívá odlišně, protože jsme (naštěstí) co kus, to originál :)

24.4.2018 v 20:13 | Karma článku: 9.56 | Přečteno: 287 | Diskuse

Marek Trizuljak

Kardinální ''humor'' (nejenom v České televizi)

Tématem těchto dnů je návrat ostatků kardinála Josefa Berana z Říma zpět do vlasti, tak jak si to on sám přál a jak to uvedl ve své poslední vůli.

24.4.2018 v 19:57 | Karma článku: 13.50 | Přečteno: 546 |

Richard Siemko

Kdo hájí zájmy občanů této země

Politici takzvaných demokratických stran ztrácejí důvěru voličů a diví se proč. Protože je smutné až tragické, když Češi s předky z jiných zemí, učí naše politiky vlastenectví.

24.4.2018 v 19:00 | Karma článku: 26.53 | Přečteno: 699 | Diskuse
Počet článků 391 Celková karma 38.35 Průměrná čtenost 3735

Tomáš Zdechovský (1979) - optimista i snílek, kterému nikdy nebylo lhostejno dění kolem sebe. Rád mění vize v realitu a realitu ve vizi. Miluje filmy Forrest Gump, Up in the air, Vrtěti psem a Thank you for smoking, Iluzionista, skupiny The Cranberries, Kryštof, Jelen a U2 a lidi, kteří umí říci své názory. Nezná slova: "To nejde" a "to se nikdy nenaučím".

Od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu za KDU-ČSL (EPP), vice-koordinator Evropske lidove strany ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu, člen výboru pro Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Rozpočtovém výboru. 





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.