Norsko slibuje, že už nebude krást děti…

10. 10. 2017 10:06:24
Stále ještě patříte mezi ty, kteří si myslí, jak by v Norsku nikdy neodebrali dítě jen tak a vždy k tomu je velmi vážný důvod? Tak to vám tento článek neudělá radost. Donutí vás totiž přiznat chybu.

Když jsme se v roce 2014 obuli do Norska kvůli kauze dětí Evy Michalákové, řada norských politiků a novinářů si ťukala na čelo. Dnes už nás však řada z nich sama kontaktuje a zasílá nám jak informace ke změnám systému nebo další a další případy neoprávněného nebo podezřelého odebírání dětí. Posun veřejného mínění už je skutečně obrovský a hájí ho v podstatě už jen ti, kteří ze systému těží nějaké finance nebo mají sami strach, že by jim mohli být odebrány jejich děti.

1) Vysokoškolsky vzdělaná Norka požádala o azyl v Polsku, kvůli barnevernetu.

Asi největší pozornost momentálně poutá případ rodilé Norky Silje Garmové, která požádala o udělení azylu v Polsku, protože jí ve vlasti hrozí, že jí odeberou i druhou dceru. O případu informovala jak norská média, tak i třeba Polský rozhlas nebo česká média. Její polský právník Jerzy Kwasniewski navíc potvrdil, že žádost o azyl vyřizoval několika dalším norským občanům. Se Silje a jejími spolupracovníky jsem delší dobu v kontaktu a měl jsem možnost seznámit se i s některými podrobnostmi případu. A opravdu jsem šokován, kam může systém „ochrany“ dětí zajít.

Silje odebral barnevernet starší dceru Fröyu kvůli udání jejího bývalého manžela, že má zneužívat léky proti bolesti a vést „chaotický způsob života”. Úředníci barnevernetu nikdy nespecifikovali, co to znamená a čím konkrétně je pro tehdy 10letou dceru natolik nebezpečná, že ji smí vidět až v momentě jejích 18. narozenin. Měli jen své nikdy neprokázané domněnky – podobně, jako v případu Evy Michalákové. Přesto Silje ještě v těhotenství s druhým dítětem oznámili, že jí odeberou i druhou dceru, a to i přesto, že časté a pravidelné krevní testy neprokázaly ani nadužívání obyčejného „brufenu“.

V případu navíc všechna média připomínají, že Silje je vzdělaná, velmi dobře situovaná, dobře se vyzná v zákonech a norských reáliích, čili nikdo nemůže říct, že by byla nějak sociálně nepřizpůsobivá nebo tu bylo nějaké další kulturní nedorozumění, jak zastánci Barnevernetu často podsouvají jeho odpůrcům. Navíc pochází z rodiny z norského politika, který dlouhou dobu systém hájil. I on už však změnil názor.

Polské úřady už potvrdily, že se žádostí zabývají. Zatím jsou velmi opatrní v hodnocení, zda bude azyl skutečně udělen, nikdo však žádost nesmetl ze stolu. Naopak polští politici i novináři hlasitě upozorňují na to, že odebírání dětí v Norsku je „epidemickou záležitostí“ a právě obrovská míra tohoto jevu svědčí o systémovém porušování lidských práv v Norsku, což je základní předpoklad udělení azylu.

Připomíná se také, že se za poslední rok k Evropskému soudu pro lidská práva do Štrasburku dostalo 9 případů, což je jednoduše obrovská ostuda. Začátkem října navíc Norsko prohrálo spor v případu Norsko vs. Becker, kde šlo o nedodržení svobody slova a projevu, kdy neoprávněně sankcionovali jednu novinářku.

Obrázek 1: Silje s dcerou. Petici za kladné vyřízení její žádosti o azyl podepsalo už 8500 lidí a podpisy rychle přibývají. http://www.maszwplyw.pl/azyl-dla-silje-garmo-,76,k.html

Obrázek 2: Otec Silje byl poslancem, i pro něho je zcela nepochopitelné, k jakému zneužití moci nyní v systému dochází. http://www.se.pl/wiadomosci/opinie/uciekamzdzieckiem-znorwegii-dopolski-jej-historia-szokuje_1019059.html

2) Poslanec Morten Orsal Johansen přiznal, že je barnevernet stát ve státě a jeho jediným cílem je co nejvíce neohlášených akutních odběrů dětí.

Morten Orsal Johansen je poslancem už od roku 2009, a to za stejnou stranu jako norská ministryně pro děti Solveig Horne. Pořádný rozruch vzbudil, když koncem září dovolil indickému listu The Sunday Guardian, aby v angličtině vydali jeho komentář k tomu, jestli v Norsku mohou úřady odebrat dítě jen tak. Odpověděl, že si vždy myslel, že k odebrání musel být vážný důvod, pak ale začal podrobně studovat konkrétní spisy a začal se ptát, co za lidi na té sociálce pracuje, že si prostě jen tak dělají, co chtějí.

Je nutné také připomenout, že sám se pak přímo účastnil jedné Komise, která měla potvrdit, zda barnevernet odebral děti oprávněně. Měli tam prý 13 svědků a 12 se jich vyjádřilo proti odebrání. Barnevernet tak byl jediný, kdo na odebrání trval. Komise přesto rozhodla o odebrání. Činí tak „pro jistotu“ až v 93 % všech odběrů.

A co bylo důvodem akutního neohlášeného odběru dětí? Johansem uvádí, že čtyři (!) měsíce stará „zpráva o znepokojení“, že někdo zaslechl dítě říct „otec se bude zlobit jako otec Emila z knih Astrid Lindgrenové“. Jen tato pouhá dětská poznámka stačila...

A právě toto se Johansenovi nelíbí úplně nejvíc. Nejen pro samotný odběr, ale i pro další trvalé umístění dětí u pěstounů jednoduše nemusí být naprosto žádné důkazy, stačí „my si myslíme“ či „podle našeho zhodnocení situace“, kdy samozřejmě není možná žádná revize, protože se v nejlepším zájmu dítěte musí o všem mlčet. Pod to jednoduše schovávají vše a není možné dovolání. Někdo může namítnout, že tam přece mají ještě soudy, ale třeba z případu norsko-slovenské holčičky Maxine víme, že rodiče sice už dvakrát vyhráli okamžité navrácení dcery, barnevernet se však vždy odvolal, holčičku nevrátil a odvolali se s tím, že soud byl podjatý, když nedal za pravdu barnevernetu.

Poslanec Johansem dále také ostře zkritizoval policii, která skáče, jak barnevernet zapíská. Barnevernet totiž klidně na akutní odběr jen tak povolává „4 policisty na 7 hodinové hlídání vstupu do domu za asistence dalších 2 policejních patrol“.

Závěrem slíbil, že se v následujícím volebním období (v Norsku je akorát po volbách) hodlá tématu intenzivně věnovat, protože mimo jiné slyšel nahrávku jednoho zaměstnance barnevernetu, který říká, že sice znají zákon o tom, jak by měli dělat vše pro návrat dětí do rodiny, ale v podstatě nemají důvod se jím řídit, protože ten zákon je jen takový návod.

Obrázek 3: Poslanec Morten Johansen vydal článek kritizující barnevernet nejdříve v Norsku, pak ale povolil vydání v angličtině pro indický list The Sunday Guardian. https://www.oa.no/morten-orsal-johansen/fremskrittspartiet/politikk/morten-orsal-johansens-anklage

3) Ministryně pro děti Horne vydala „zákon lásky“ a dá 80 mil. NOK na „zvyšování kompetencí“ pracovníků barnevernetu

Stoupající národní i mezinárodní kritika postupů barnevernetu je už natolik silná, že ministryně Horne slíbila, že „už děti krást nebudou“. Vydá kvůli tomu zpřísnění zákona o tom, že barnevernet musí dělat vše pro to, aby se děti navracely k rodičům, kdy bude chtít vidět důkazy, že tak skutečně činí. V novém zákonu má také být, že nebude stačit jen podat „zprávu o znepokojení“. Zpráva bude muset obsahovat důkazy pro jejich tvrzení a zdůvodnění, proč ji posílají.

Jinými slovy se samotným Norům bortí představa nejlepšího systému ochrany dětí na světě, protože reálné chování úředníků je úplně jiné, než co mají na papíře. Osobně jsem však přesvědčen, že dokud neodeberou barnevernetu pravomoce k zmiňovaným akutním odběrům dětí a nezavedou možnost přezkoumání případů, jsou jakékoliv dílčí změny, vydávání obrovských financí na školení a nové zákony zbytečné.

Přeji hezký den a veselou mysl!

Autor: Tomáš Zdechovský | úterý 10.10.2017 10:06 | karma článku: 40.43 | přečteno: 4029x

Další články blogera

Tomáš Zdechovský

Okamura s Konečnou si dali vzájemně pár facek

Myslíte si, že je správné, že když ukradnete někomu milion, musí mu zloděj vrátit jen 700.000 Kč a zbytek si nechat? Já ne. Ale možná by vás mohlo zajímat, že Kateřina Konečná a Tomio Okamura souhlasí s opakem.

18.7.2019 v 9:01 | Karma článku: 41.64 | Přečteno: 9204 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Boj proti zvířatům v cirkusech připomíná hon na čarodějnice

Na Slovensku brzy zakáží drezuru zvířat v cirkusech. Neděje se tak ale z podnětu veterinární správy, ale předně kvůli aktivistům, kteří sesbírali 50 000 podpisů.

11.7.2019 v 8:00 | Karma článku: 40.99 | Přečteno: 4232 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Přestaňme z Evropské komise dělat odkladiště neschopných politiků

Pokud chceme smysluplnou reformu EU s větším důrazem na rozhodování států, nemůžeme do čela Evropské komise prosazovat politiky typu Michela Barniera

28.6.2019 v 17:39 | Karma článku: 25.58 | Přečteno: 721 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Ve Francii sebrali Čechům půlroční holčičku!

Začátkem dubna vzala francouzská sociálka českým rodičům půlroční holčičku, byla totiž trochu opruzená a zhubla pár gramů. Téměř měsíc o ní nic nevěděli. Případ má ale šťastný konec.

20.6.2019 v 8:07 | Karma článku: 46.26 | Přečteno: 23532 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Ziegler

Rychnovská vražda aneb nezakazujme střelné zbraně

Zřejmě duševně pomatený člověk zastřelil ze své legálně držené před týdnem v Rychnově nad Kněžnou svoji manželku a ze tří dětí udělal sirotky. Tento podlý čin by však neměl vést k omezování lidských svobod.

19.7.2019 v 18:18 | Karma článku: 15.89 | Přečteno: 391 | Diskuse

Jiří Turner

Jak nízko lze klesnout v hodnocení Jaroslava Hutky?

Nevím, kam klesá Jaroslav Hutka, když opět kritizuje naši politickou reprezentaci, a když odpovídá na dotazy o svém vztahu k Nohavicovi tak jako kdysi. Vyprodat O2 arénu není kritériem kvality a už vůbec ne kritériem charakteru.

19.7.2019 v 16:59 | Karma článku: 26.38 | Přečteno: 1082 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Zázrak jménem Joni

Zatímco katoličtí křesťané preferují životopisy svatých, nekatoličtí věřící, především z evangelikálních denominací, čtou jiné příběhy. Třeba ten o Joni. Nebo story Charlese Colsona, poradce prezidenta Nixona.

19.7.2019 v 15:35 | Karma článku: 6.59 | Přečteno: 188 | Diskuse

Lenka Hoffmannová

Jak dodržovat judaismus ve Vesmíru

Cestování Vesmírem představuje pro židovského kosmonauta svébytné výzvy: Jak zajistit košer kosmickou stravu, jakož i všechny ostatní potřeby židovského života? Jak se lze při modlení obracet k Jeruzalému na oběžné dráze.

19.7.2019 v 13:50 | Karma článku: 7.43 | Přečteno: 201 | Diskuse

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Zásadový člověk

Zásadovost, upřímnost, vlastenectví, čestnost, obětavost, férovost. Vlastnosti, o nichž čteme v knížkách a slýcháváme od pamětníků. Víme ještě, co znamenají?

19.7.2019 v 13:30 | Karma článku: 7.18 | Přečteno: 163 | Diskuse
Počet článků 467 Celková karma 40.53 Průměrná čtenost 4165

Tomáš Zdechovský (1979) - optimista i snílek, kterému nikdy nebylo lhostejno dění kolem sebe. Rád mění vize v realitu a realitu ve vizi. Miluje filmy Forrest Gump, Up in the air, Vrtěti psem a Thank you for smoking, Iluzionista, skupiny The Cranberries, Kryštof, Jelen a U2 a lidi, kteří umí říci své názory. Nezná slova: "To nejde" a "to se nikdy nenaučím".

Od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu za KDU-ČSL (EPP), místopředseda Výboru pro zaměstnost a sociální věci (EMPL), koordinator Evropske lidove strany ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) a člen výboru pro Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE)

Najdete na iDNES.cz