Norsko slibuje, že už nebude krást děti…

10. 10. 2017 10:06:24
Stále ještě patříte mezi ty, kteří si myslí, jak by v Norsku nikdy neodebrali dítě jen tak a vždy k tomu je velmi vážný důvod? Tak to vám tento článek neudělá radost. Donutí vás totiž přiznat chybu.

Když jsme se v roce 2014 obuli do Norska kvůli kauze dětí Evy Michalákové, řada norských politiků a novinářů si ťukala na čelo. Dnes už nás však řada z nich sama kontaktuje a zasílá nám jak informace ke změnám systému nebo další a další případy neoprávněného nebo podezřelého odebírání dětí. Posun veřejného mínění už je skutečně obrovský a hájí ho v podstatě už jen ti, kteří ze systému těží nějaké finance nebo mají sami strach, že by jim mohli být odebrány jejich děti.

1) Vysokoškolsky vzdělaná Norka požádala o azyl v Polsku, kvůli barnevernetu.

Asi největší pozornost momentálně poutá případ rodilé Norky Silje Garmové, která požádala o udělení azylu v Polsku, protože jí ve vlasti hrozí, že jí odeberou i druhou dceru. O případu informovala jak norská média, tak i třeba Polský rozhlas nebo česká média. Její polský právník Jerzy Kwasniewski navíc potvrdil, že žádost o azyl vyřizoval několika dalším norským občanům. Se Silje a jejími spolupracovníky jsem delší dobu v kontaktu a měl jsem možnost seznámit se i s některými podrobnostmi případu. A opravdu jsem šokován, kam může systém „ochrany“ dětí zajít.

Silje odebral barnevernet starší dceru Fröyu kvůli udání jejího bývalého manžela, že má zneužívat léky proti bolesti a vést „chaotický způsob života”. Úředníci barnevernetu nikdy nespecifikovali, co to znamená a čím konkrétně je pro tehdy 10letou dceru natolik nebezpečná, že ji smí vidět až v momentě jejích 18. narozenin. Měli jen své nikdy neprokázané domněnky – podobně, jako v případu Evy Michalákové. Přesto Silje ještě v těhotenství s druhým dítětem oznámili, že jí odeberou i druhou dceru, a to i přesto, že časté a pravidelné krevní testy neprokázaly ani nadužívání obyčejného „brufenu“.

V případu navíc všechna média připomínají, že Silje je vzdělaná, velmi dobře situovaná, dobře se vyzná v zákonech a norských reáliích, čili nikdo nemůže říct, že by byla nějak sociálně nepřizpůsobivá nebo tu bylo nějaké další kulturní nedorozumění, jak zastánci Barnevernetu často podsouvají jeho odpůrcům. Navíc pochází z rodiny z norského politika, který dlouhou dobu systém hájil. I on už však změnil názor.

Polské úřady už potvrdily, že se žádostí zabývají. Zatím jsou velmi opatrní v hodnocení, zda bude azyl skutečně udělen, nikdo však žádost nesmetl ze stolu. Naopak polští politici i novináři hlasitě upozorňují na to, že odebírání dětí v Norsku je „epidemickou záležitostí“ a právě obrovská míra tohoto jevu svědčí o systémovém porušování lidských práv v Norsku, což je základní předpoklad udělení azylu.

Připomíná se také, že se za poslední rok k Evropskému soudu pro lidská práva do Štrasburku dostalo 9 případů, což je jednoduše obrovská ostuda. Začátkem října navíc Norsko prohrálo spor v případu Norsko vs. Becker, kde šlo o nedodržení svobody slova a projevu, kdy neoprávněně sankcionovali jednu novinářku.

Obrázek 1: Silje s dcerou. Petici za kladné vyřízení její žádosti o azyl podepsalo už 8500 lidí a podpisy rychle přibývají. http://www.maszwplyw.pl/azyl-dla-silje-garmo-,76,k.html

Obrázek 2: Otec Silje byl poslancem, i pro něho je zcela nepochopitelné, k jakému zneužití moci nyní v systému dochází. http://www.se.pl/wiadomosci/opinie/uciekamzdzieckiem-znorwegii-dopolski-jej-historia-szokuje_1019059.html

2) Poslanec Morten Orsal Johansen přiznal, že je barnevernet stát ve státě a jeho jediným cílem je co nejvíce neohlášených akutních odběrů dětí.

Morten Orsal Johansen je poslancem už od roku 2009, a to za stejnou stranu jako norská ministryně pro děti Solveig Horne. Pořádný rozruch vzbudil, když koncem září dovolil indickému listu The Sunday Guardian, aby v angličtině vydali jeho komentář k tomu, jestli v Norsku mohou úřady odebrat dítě jen tak. Odpověděl, že si vždy myslel, že k odebrání musel být vážný důvod, pak ale začal podrobně studovat konkrétní spisy a začal se ptát, co za lidi na té sociálce pracuje, že si prostě jen tak dělají, co chtějí.

Je nutné také připomenout, že sám se pak přímo účastnil jedné Komise, která měla potvrdit, zda barnevernet odebral děti oprávněně. Měli tam prý 13 svědků a 12 se jich vyjádřilo proti odebrání. Barnevernet tak byl jediný, kdo na odebrání trval. Komise přesto rozhodla o odebrání. Činí tak „pro jistotu“ až v 93 % všech odběrů.

A co bylo důvodem akutního neohlášeného odběru dětí? Johansem uvádí, že čtyři (!) měsíce stará „zpráva o znepokojení“, že někdo zaslechl dítě říct „otec se bude zlobit jako otec Emila z knih Astrid Lindgrenové“. Jen tato pouhá dětská poznámka stačila...

A právě toto se Johansenovi nelíbí úplně nejvíc. Nejen pro samotný odběr, ale i pro další trvalé umístění dětí u pěstounů jednoduše nemusí být naprosto žádné důkazy, stačí „my si myslíme“ či „podle našeho zhodnocení situace“, kdy samozřejmě není možná žádná revize, protože se v nejlepším zájmu dítěte musí o všem mlčet. Pod to jednoduše schovávají vše a není možné dovolání. Někdo může namítnout, že tam přece mají ještě soudy, ale třeba z případu norsko-slovenské holčičky Maxine víme, že rodiče sice už dvakrát vyhráli okamžité navrácení dcery, barnevernet se však vždy odvolal, holčičku nevrátil a odvolali se s tím, že soud byl podjatý, když nedal za pravdu barnevernetu.

Poslanec Johansem dále také ostře zkritizoval policii, která skáče, jak barnevernet zapíská. Barnevernet totiž klidně na akutní odběr jen tak povolává „4 policisty na 7 hodinové hlídání vstupu do domu za asistence dalších 2 policejních patrol“.

Závěrem slíbil, že se v následujícím volebním období (v Norsku je akorát po volbách) hodlá tématu intenzivně věnovat, protože mimo jiné slyšel nahrávku jednoho zaměstnance barnevernetu, který říká, že sice znají zákon o tom, jak by měli dělat vše pro návrat dětí do rodiny, ale v podstatě nemají důvod se jím řídit, protože ten zákon je jen takový návod.

Obrázek 3: Poslanec Morten Johansen vydal článek kritizující barnevernet nejdříve v Norsku, pak ale povolil vydání v angličtině pro indický list The Sunday Guardian. https://www.oa.no/morten-orsal-johansen/fremskrittspartiet/politikk/morten-orsal-johansens-anklage

3) Ministryně pro děti Horne vydala „zákon lásky“ a dá 80 mil. NOK na „zvyšování kompetencí“ pracovníků barnevernetu

Stoupající národní i mezinárodní kritika postupů barnevernetu je už natolik silná, že ministryně Horne slíbila, že „už děti krást nebudou“. Vydá kvůli tomu zpřísnění zákona o tom, že barnevernet musí dělat vše pro to, aby se děti navracely k rodičům, kdy bude chtít vidět důkazy, že tak skutečně činí. V novém zákonu má také být, že nebude stačit jen podat „zprávu o znepokojení“. Zpráva bude muset obsahovat důkazy pro jejich tvrzení a zdůvodnění, proč ji posílají.

Jinými slovy se samotným Norům bortí představa nejlepšího systému ochrany dětí na světě, protože reálné chování úředníků je úplně jiné, než co mají na papíře. Osobně jsem však přesvědčen, že dokud neodeberou barnevernetu pravomoce k zmiňovaným akutním odběrům dětí a nezavedou možnost přezkoumání případů, jsou jakékoliv dílčí změny, vydávání obrovských financí na školení a nové zákony zbytečné.

Přeji hezký den a veselou mysl!

Autor: Tomáš Zdechovský | úterý 10.10.2017 10:06 | karma článku: 40.30 | přečteno: 3972x

Další články blogera

Tomáš Zdechovský

Kdy začnou feministky řešit skutečné problémy žen?

České feministky řeší příliš malý podíl žen na vedoucích pozicích či přetrvávající stereotypní vnímání genderových rolí ve společnosti. Bohužel existují mnohem závažnější problémy týkající se žen, které by si zasloužily pozornost.

20.1.2019 v 18:14 | Karma článku: 39.61 | Přečteno: 3392 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Sláva! Někteří soudci umí používat mozek!

Půjčíte si 40 000 a bude po vás vymáháno přes 500 000. A podle krajského soudu to vůbec nebude lichva. U nejvyššího soudu ale naštěstí narazíte na soudce, kteří ví, co je spravedlnost a právní stát.

14.1.2019 v 12:25 | Karma článku: 42.48 | Přečteno: 7374 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Přestaňme si konečně utahovat z nejlepšího ministra dopravy!

Od roku 2010 se v ČR postavilo 75 km dálnic. Za stejné období v Polsku 783 km a v menším Maďarsku 447 km. Superman očividně lítá do Polska a Maďarska...

9.1.2019 v 12:23 | Karma článku: 46.53 | Přečteno: 11104 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Ženy mají právo zlomit nos grázlovi

Základním principem právního státu je možnost bránit se proti agresorovi. Pokud někdo někoho napadne, musí počítat s tím, že mu to napadený může vrátit. To je zákon akce a reakce.

5.1.2019 v 9:08 | Karma článku: 46.17 | Přečteno: 6336 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Karel Trčálek

Proč nás autor „Husitské epopeje“ mystifikuje?

Takzvaná „Husitská epopej“ má se skutečnou historii máloco společného, protože není ničím jiným než jen manipulací

21.1.2019 v 15:35 | Karma článku: 10.72 | Přečteno: 618 | Diskuse

Ivana Jirmářová

Čím víc vím, tím víc vím, že nic nevím

A tak se střežte těch, kdo tvrdí, že mají odpověď na všechno. Naše mysl je úžasný nástroj a ráda všemu vládne. Občas je ale dobré připustit, že jsou i věci, na které ani zdaleka nedosáhne.

21.1.2019 v 13:48 | Karma článku: 14.39 | Přečteno: 296 | Diskuse

Vlastimil Podracký

Recenze knihy: Prolomení hradeb

Ohledně nebezpečí islamizace Evropy se objevilo mnoho knih. Kniha Petra Hampla Prolomení hradeb je jednou z těch zdařilých sociologických úvah snažící se postihnout současné paradigma výměny etnik v Evropě.

21.1.2019 v 13:30 | Karma článku: 21.55 | Přečteno: 401 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Řecko: Další zklamání

Řekové, kyperští i v „mateřské“ zemi, jsou hlavními viníku rozdělení Kypru a obsazení jeho severní části tureckými vojsky, což posléze vyústilo ve vyhlášení Severokypreské turecké republiky.

21.1.2019 v 11:15 | Karma článku: 24.29 | Přečteno: 789 | Diskuse

Dan Vávra

Děti jsou přežitek

Děti jsou otravná ekonomická zátěž a omezení pohodlí co pořád řve. Maximálně mít jedno aby člověk nepřišel do řeči, ale lepší je stejně kočka. A pak se jednoho dne po dekádách samoty vsáknete do matrace a nic po vás nezůstane.

21.1.2019 v 10:22 | Karma článku: 41.65 | Přečteno: 3494 | Diskuse
Počet článků 441 Celková karma 41.02 Průměrná čtenost 4016

Tomáš Zdechovský (1979) - optimista i snílek, kterému nikdy nebylo lhostejno dění kolem sebe. Rád mění vize v realitu a realitu ve vizi. Miluje filmy Forrest Gump, Up in the air, Vrtěti psem a Thank you for smoking, Iluzionista, skupiny The Cranberries, Kryštof, Jelen a U2 a lidi, kteří umí říci své názory. Nezná slova: "To nejde" a "to se nikdy nenaučím".

Od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu za KDU-ČSL (EPP), vice-koordinator Evropske lidove strany ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu, člen výboru pro Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Rozpočtovém výboru. 

Najdete na iDNES.cz