Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Norsko slibuje, že už nebude krást děti…

10. 10. 2017 10:06:24
Stále ještě patříte mezi ty, kteří si myslí, jak by v Norsku nikdy neodebrali dítě jen tak a vždy k tomu je velmi vážný důvod? Tak to vám tento článek neudělá radost. Donutí vás totiž přiznat chybu.

Když jsme se v roce 2014 obuli do Norska kvůli kauze dětí Evy Michalákové, řada norských politiků a novinářů si ťukala na čelo. Dnes už nás však řada z nich sama kontaktuje a zasílá nám jak informace ke změnám systému nebo další a další případy neoprávněného nebo podezřelého odebírání dětí. Posun veřejného mínění už je skutečně obrovský a hájí ho v podstatě už jen ti, kteří ze systému těží nějaké finance nebo mají sami strach, že by jim mohli být odebrány jejich děti.

1) Vysokoškolsky vzdělaná Norka požádala o azyl v Polsku, kvůli barnevernetu.

Asi největší pozornost momentálně poutá případ rodilé Norky Silje Garmové, která požádala o udělení azylu v Polsku, protože jí ve vlasti hrozí, že jí odeberou i druhou dceru. O případu informovala jak norská média, tak i třeba Polský rozhlas nebo česká média. Její polský právník Jerzy Kwasniewski navíc potvrdil, že žádost o azyl vyřizoval několika dalším norským občanům. Se Silje a jejími spolupracovníky jsem delší dobu v kontaktu a měl jsem možnost seznámit se i s některými podrobnostmi případu. A opravdu jsem šokován, kam může systém „ochrany“ dětí zajít.

Silje odebral barnevernet starší dceru Fröyu kvůli udání jejího bývalého manžela, že má zneužívat léky proti bolesti a vést „chaotický způsob života”. Úředníci barnevernetu nikdy nespecifikovali, co to znamená a čím konkrétně je pro tehdy 10letou dceru natolik nebezpečná, že ji smí vidět až v momentě jejích 18. narozenin. Měli jen své nikdy neprokázané domněnky – podobně, jako v případu Evy Michalákové. Přesto Silje ještě v těhotenství s druhým dítětem oznámili, že jí odeberou i druhou dceru, a to i přesto, že časté a pravidelné krevní testy neprokázaly ani nadužívání obyčejného „brufenu“.

V případu navíc všechna média připomínají, že Silje je vzdělaná, velmi dobře situovaná, dobře se vyzná v zákonech a norských reáliích, čili nikdo nemůže říct, že by byla nějak sociálně nepřizpůsobivá nebo tu bylo nějaké další kulturní nedorozumění, jak zastánci Barnevernetu často podsouvají jeho odpůrcům. Navíc pochází z rodiny z norského politika, který dlouhou dobu systém hájil. I on už však změnil názor.

Polské úřady už potvrdily, že se žádostí zabývají. Zatím jsou velmi opatrní v hodnocení, zda bude azyl skutečně udělen, nikdo však žádost nesmetl ze stolu. Naopak polští politici i novináři hlasitě upozorňují na to, že odebírání dětí v Norsku je „epidemickou záležitostí“ a právě obrovská míra tohoto jevu svědčí o systémovém porušování lidských práv v Norsku, což je základní předpoklad udělení azylu.

Připomíná se také, že se za poslední rok k Evropskému soudu pro lidská práva do Štrasburku dostalo 9 případů, což je jednoduše obrovská ostuda. Začátkem října navíc Norsko prohrálo spor v případu Norsko vs. Becker, kde šlo o nedodržení svobody slova a projevu, kdy neoprávněně sankcionovali jednu novinářku.

Obrázek 1: Silje s dcerou. Petici za kladné vyřízení její žádosti o azyl podepsalo už 8500 lidí a podpisy rychle přibývají. http://www.maszwplyw.pl/azyl-dla-silje-garmo-,76,k.html

Obrázek 2: Otec Silje byl poslancem, i pro něho je zcela nepochopitelné, k jakému zneužití moci nyní v systému dochází. http://www.se.pl/wiadomosci/opinie/uciekamzdzieckiem-znorwegii-dopolski-jej-historia-szokuje_1019059.html

2) Poslanec Morten Orsal Johansen přiznal, že je barnevernet stát ve státě a jeho jediným cílem je co nejvíce neohlášených akutních odběrů dětí.

Morten Orsal Johansen je poslancem už od roku 2009, a to za stejnou stranu jako norská ministryně pro děti Solveig Horne. Pořádný rozruch vzbudil, když koncem září dovolil indickému listu The Sunday Guardian, aby v angličtině vydali jeho komentář k tomu, jestli v Norsku mohou úřady odebrat dítě jen tak. Odpověděl, že si vždy myslel, že k odebrání musel být vážný důvod, pak ale začal podrobně studovat konkrétní spisy a začal se ptát, co za lidi na té sociálce pracuje, že si prostě jen tak dělají, co chtějí.

Je nutné také připomenout, že sám se pak přímo účastnil jedné Komise, která měla potvrdit, zda barnevernet odebral děti oprávněně. Měli tam prý 13 svědků a 12 se jich vyjádřilo proti odebrání. Barnevernet tak byl jediný, kdo na odebrání trval. Komise přesto rozhodla o odebrání. Činí tak „pro jistotu“ až v 93 % všech odběrů.

A co bylo důvodem akutního neohlášeného odběru dětí? Johansem uvádí, že čtyři (!) měsíce stará „zpráva o znepokojení“, že někdo zaslechl dítě říct „otec se bude zlobit jako otec Emila z knih Astrid Lindgrenové“. Jen tato pouhá dětská poznámka stačila...

A právě toto se Johansenovi nelíbí úplně nejvíc. Nejen pro samotný odběr, ale i pro další trvalé umístění dětí u pěstounů jednoduše nemusí být naprosto žádné důkazy, stačí „my si myslíme“ či „podle našeho zhodnocení situace“, kdy samozřejmě není možná žádná revize, protože se v nejlepším zájmu dítěte musí o všem mlčet. Pod to jednoduše schovávají vše a není možné dovolání. Někdo může namítnout, že tam přece mají ještě soudy, ale třeba z případu norsko-slovenské holčičky Maxine víme, že rodiče sice už dvakrát vyhráli okamžité navrácení dcery, barnevernet se však vždy odvolal, holčičku nevrátil a odvolali se s tím, že soud byl podjatý, když nedal za pravdu barnevernetu.

Poslanec Johansem dále také ostře zkritizoval policii, která skáče, jak barnevernet zapíská. Barnevernet totiž klidně na akutní odběr jen tak povolává „4 policisty na 7 hodinové hlídání vstupu do domu za asistence dalších 2 policejních patrol“.

Závěrem slíbil, že se v následujícím volebním období (v Norsku je akorát po volbách) hodlá tématu intenzivně věnovat, protože mimo jiné slyšel nahrávku jednoho zaměstnance barnevernetu, který říká, že sice znají zákon o tom, jak by měli dělat vše pro návrat dětí do rodiny, ale v podstatě nemají důvod se jím řídit, protože ten zákon je jen takový návod.

Obrázek 3: Poslanec Morten Johansen vydal článek kritizující barnevernet nejdříve v Norsku, pak ale povolil vydání v angličtině pro indický list The Sunday Guardian. https://www.oa.no/morten-orsal-johansen/fremskrittspartiet/politikk/morten-orsal-johansens-anklage

3) Ministryně pro děti Horne vydala „zákon lásky“ a dá 80 mil. NOK na „zvyšování kompetencí“ pracovníků barnevernetu

Stoupající národní i mezinárodní kritika postupů barnevernetu je už natolik silná, že ministryně Horne slíbila, že „už děti krást nebudou“. Vydá kvůli tomu zpřísnění zákona o tom, že barnevernet musí dělat vše pro to, aby se děti navracely k rodičům, kdy bude chtít vidět důkazy, že tak skutečně činí. V novém zákonu má také být, že nebude stačit jen podat „zprávu o znepokojení“. Zpráva bude muset obsahovat důkazy pro jejich tvrzení a zdůvodnění, proč ji posílají.

Jinými slovy se samotným Norům bortí představa nejlepšího systému ochrany dětí na světě, protože reálné chování úředníků je úplně jiné, než co mají na papíře. Osobně jsem však přesvědčen, že dokud neodeberou barnevernetu pravomoce k zmiňovaným akutním odběrům dětí a nezavedou možnost přezkoumání případů, jsou jakékoliv dílčí změny, vydávání obrovských financí na školení a nové zákony zbytečné.

Přeji hezký den a veselou mysl!

Autor: Tomáš Zdechovský | úterý 10.10.2017 10:06 | karma článku: 39.96 | přečteno: 3794x


Další články blogera

Tomáš Zdechovský

Spor o sirotky ze Sýrie je zbytečně vyhrocený

Když jsem poprvé z úst Michaely Šojdrové slyšel o návrhu přijmout z Řecka nějaké nezletilé bez doprovodu, věděl jsem, že ji motivuje upřímná snaha pomoci, ale že má tento návrh hodně rizikových míst. Jakých? Pojďme si je rozebrat.

20.9.2018 v 13:58 | Karma článku: 27.10 | Přečteno: 1642 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Jsou Švédští demokraté neonacistické zrůdy? Trochu jiný pohled na švédské volby

Švédsko má za sebou důležité parlamentní volby. Samotné výsledky nepřinesly žádné velké překvapení, protože průzkumy dokázaly odhadnout nálady voličů celkem přesně. Jak se z nich můžeme poučit i u nás?

17.9.2018 v 11:52 | Karma článku: 28.62 | Přečteno: 1308 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

V RVHP jsme akorát drželi hubu a krok!

Nedávno mě velmi zaujal rozhovor s viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy Radkem Špicarem uveřejněný na info.cz. Rozhovor je sice už několik měsíců starý, na aktuálnosti mu to ale vůbec neubírá.

11.9.2018 v 8:13 | Karma článku: 21.77 | Přečteno: 993 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Vražda proudem je nesmysl. Případ Kramný se musí znovu otevřít!

Je jen málo kauz, které vyvolávají tak silné emoce, jako kauza Petra Kramného. Nikdo ale zatím neshrnul veškerá fakta, která svědčí o tom, že Kramný sedí ve vězení za něco, co prokazatelně nespáchal. A to je vražda proudem.

30.8.2018 v 9:48 | Karma článku: 44.38 | Přečteno: 8198 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Vladimír Veverka

Budeme mít vlastní stáj F1!

Naše hospodářství kvete a blbost našich partnerů ze spolku zvaného NATO, taky, takže máme navýšit podíl nákladů na obranu - na dvě, tři, čtyři a více procent! Jak je smysluplně utratit, když armáda je pro kočku? Pořídíme Formuli 1

23.9.2018 v 4:50 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 |

Vladimír Veverka

Uprchlíci, sirotci...my a milosrdný Samaritán

Vyřeší milosrdný Samaritán problém podivných uprchlíků a padesáti sirotků? Nebo k tomu máme přispět i my? Bible dává mnoho návodů pro život - i ten současný, ale skoro nikdo ji nezná nebo jsou používány velmi podivné výklady...

23.9.2018 v 3:40 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 30 |

Jana Slaninová

Blog lehounce dehonestační, potrhloidní a nekorektní, parodický aneb Zoopohled na "MíTú"

Na malém dvorku, bydlelo s kohoutem několikero VIP slípek. Peří z Paříže, kroužky od Cartiera a klubové karty pro přístup na dvorek a VIP kukaní.

22.9.2018 v 17:40 | Karma článku: 20.33 | Přečteno: 396 | Diskuse

Vilém Ravek

Premiéru Babišovi jde ze Šojdrové hlava šejdrem.

Kdyby si premiér Babiš přečetl o Michaele Šojdrové něco na wikipedii, nemusel z ní udělat mediální hvězdu. Navíc mu přestávám rozumět.

22.9.2018 v 16:46 | Karma článku: 17.57 | Přečteno: 579 | Diskuse

Jaromír Dvořák

Válka o siroty

Na sklonku válek v Sýrii vypukla v Česku válka o syrské sirotky. Možnost zviditelnění se v předvečer komunálních voleb vyburcovala české politiky k nebývalé aktivitě: Přijmout či nepřijmout 50 opuštěných dětí?

22.9.2018 v 16:46 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 210 | Diskuse
Počet článků 417 Celková karma 37.29 Průměrná čtenost 3853

Tomáš Zdechovský (1979) - optimista i snílek, kterému nikdy nebylo lhostejno dění kolem sebe. Rád mění vize v realitu a realitu ve vizi. Miluje filmy Forrest Gump, Up in the air, Vrtěti psem a Thank you for smoking, Iluzionista, skupiny The Cranberries, Kryštof, Jelen a U2 a lidi, kteří umí říci své názory. Nezná slova: "To nejde" a "to se nikdy nenaučím".

Od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu za KDU-ČSL (EPP), vice-koordinator Evropske lidove strany ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu, člen výboru pro Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Rozpočtovém výboru. 





Najdete na iDNES.cz