Anděl Páně měl být plný drog, rozvrácených rodin a násilí na dětech. To jsou asi tak v kostce hlavní důvody, proč ho uvidíme na zlínském festivalu jen zcela mimo soutěž. Mezinárodní porota by ho prý nepochopila…
Ano, pokud nedáte do filmu dostatek emocí položených na sociálně vyloučených lokalitách, zřejmě nebudete příliš úspěšný a uznávaný autor. Co na tom, že ten film vidělo na malém českém trhu přes milion lidí. Když chcete s pohádkou do soutěže, musí tam být něco, z čeho vám začne běhat mráz po zádech. Přesvědčit se o tom mohla i nejúspěšnější filmová pohádka Anděl Páně 2, kterou odmítli dát na program 57. Zlín Film Festivalu s odůvodněním, že pohádka nemá dopředu šanci na úspěch.
Rozhodnutí festivalu chápu tak, že se nedělá pro české diváky, ale hlavně pro pár porotců, kteří zde budou hledat smysl svého ztraceného života. Už proto i chápu, proč všechny filmové České lvy vyhrál film Masaryk. Tam sex, drogy a psychiatrie prostě byly přítomny. Možná, kdyby se alespoň hlavní postavy anděl a čert měly trochu k sobě, přimhouřili by pořadatelé oči.
Dělají se festivaly pro diváky nebo pro úzce zaměřenou porotu?
Člověka pomalu napadá, proč vlastně točit filmy a pořádat festivaly, když dopředu známe výsledky? Prostě to natočíte podle dopředu známého schématu a uspějete. I ty diváci si přeci zvyknou, že když se tyto festivaly nazývají „dětské“ a mají být určeny především dětem, je lepší předkládat „sado maso“ místo pohádek. Podobně jako ve štědrovečerní pohádce Slíbená princezna…
Odmítnutí pohádky Anděl Páně 2 je prostě velká chyba. Vždyť i severská porota by v této pohádce mohla najít milostný trojúhelník mezi ženou a dvěma muži, mučení dítěte, chudobu, aspekt vykořisťování, násilí na ženách, rvačky, mlácení dětí a jejich strašení. Tedy podle mě vlastně ideální filmový materiál, který musí uspět i v samotném Norsku.
A že tam tentokrát není nic o genderu a právech sexuálních menšin? Nevadí. Režisér Strach oznámil, že natočí pohádku Anděl Páně 3. A tak mu dejme šanci, aby to napravil. Pak to možná půjde na zlínském festivalu, ale mě a mou rodinu už do kina nikdo nedostane.
Přeji hezký den a veselou mysl!
Pozn. autora: v článku je obsažena ironie a nadsázka.
