Úterý 18. ledna 2022, svátek má Vladislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 18. ledna 2022 Vladislav

Děsivé norské statistiky o odebírání dětí bez varování

27. 01. 2016 14:10:38
O norských případech odebírání dětí, které budily přinejmenším velké pochybnosti, už jsem psal mnohokrát. Stále ale nacházím další informace, které ukazují na to, že s norským systémem je něco v nepořádku.

Další znepokojující zjištění o norském systému nám přináší článek De fleste barn hentes uanmeldt už z roku 2012, tedy z doby, kdy se o Barnevernetu v Česku nevědělo tolik jako dnes. Píše se v něm, že osm z deseti případů odebrání dětí v Norsku se mělo, dle studie norské psycholožky Gunn Astrid Baugerud, dít bez předchozího varování. Myslím, že už to ukazuje, že i před několika lety muselo být cosi shnilého nikoli na státě dánském, nýbrž na sousedním státě norském.

„Sovětské“ praktiky „demokratického“ Barnevernetu?

Ve své disertaci se zmíněná psycholožka věnovala paměti a stresovým reakcím zanedbaných dětí, které byly umístěny Barnevernetem do náhradní péče. Samotná studie je o to zajímavější, že paní Baugerud je vůbec prvním člověkem, který do hloubky zkoumal odebírání dětí norským Barnevernetem. Uskutečnila stovky rozhovorů s odebranými dětmi, a to nejprve týden po umístění do péče a poté ještě tři měsíce na to.

Psycholožka také byla přítomná při umísťování dětí a sledovala u nich hladinu stresu. Závěr studie není žádným překvapením. Říká, že plánované umístění bylo pro děti mnohem méně stresující a naopak neplánované odebrání působilo u dětí panické reakce spojené s různými traumaty, které si i po několika měsících velmi živě vybavovaly. Beugerud dále přiznala podiv na tím, jak si děti stresové zážitky spojené s odebráním rodičům bohužel pamatují do nejmenších podrobností.

Většina dětí byla odebrána bez předchozího varování

V Česku jsou opakovaně šířeny nesmysly o tom, že Barnevernet neodebírá děti neplánovaně, ale dopředu rodiče varuje. To ale není pravda. To, co psycholožku naprosto šokovalo, byl právě ten fakt, že osm z deseti dětí bylo odebráno náhle bez delšího plánování ze strany Barnevernetu. Zkrátka dítě prostě musí k pěstounům a nikoho nezajímá, že může kvůli tomu utrpět psychickou újmu. Norská sociálka tak v „nejlepším zájmu“ dítěte vlastně užívala sovětský přístup „když se kácí les, lítají třísky“.

Jak se také můžeme dočíst v norských statistikách, podíl dětí v péči mimo domov stoupl z 5,5 promile v roce 2005 na 7,5 v roce 2014. Počet dětí zaopatřených „pouze“ s asistencí sice poklesl v letech 2010-2014 z 24,2 na 22 promile, což ale samozřejmě nemění nic na znepokojivém nárůstu počtu odebraných dětí.

Když dojde k odebrání, nemají děti ani zdaleka úplnou jistotu, že se jedná o jejich konečné místo, kde budou vychovávány. Stovky dětí dle statistik z let 2009-2012 dvakrát měnily místo a zaznamenány byly i desítky případů, kdy se děti za jeden rok stěhovaly třikrát. Vyskytly se ale i tak extrémní případy, kdy se děti stěhovaly čtyřikrát či pětkrát.

Ano, jednalo se sice o výjimky, ale i to svědčí o neschopnosti Barnevernetu zajistit dětem z problematického prostředí adekvátní pěstounskou péči. Následky na psychickém vývoji dětí bývají v případech, kdy vystřídají během jediného roku i několik rodin, nedozírné. Ve statistikách navíc úplně chybí informace, kolik odebraných dětí (sourozenců) z rodin bylo následně rozděleno, což je předmětem kritiky norského systému i ze strany řady neziskových organizací a OSN.

Barnevernet si vzal za vzor rychlosoudy z diktátorských režimů?

Rád bych ještě čísla zasadil do širšího kontextu. Celá věc začne vypadat ještě hrozivěji, když si uvědomíme, že podle norských údajů dosahoval v roce 2014 počet tzv. dětí v péči Barnevernetu čísla 46 058.

Z toho ve 37 166 případech se jednalo o tzv. podpůrná opatření (děti zůstaly v rodině) a u zbývajících 8 892 jedinců šlo o pečovatelská opatření, tj. o odebrání a umístění nejčastěji do pěstounské péče mimo původní rodinu. Dodávám, že v předešlých zhruba pěti letech byla situace velmi podobná a čísla se příliš neměnila.

Má-li dojít k přemístění dítěte do péče mimo rodinu. Musí to být až krajní řešení po zvážení všech dalších alternativ. A každý snad uzná, že zmíněné čtyři pětiny odebraných dětí, nám dávají velmi vážný důvod ke znepokojení. Opravdu totiž lze pochybovat o tom, že by všechny případy byly tak akutní, že by vyžadovaly okamžitý zásah.

Trochu mi připadá, že Barnevernet si vzal za svůj vzor rychlosoudy známé z diktátorských režimů, které jako na běžícím páse vynáší své "rozsudky". S podobnou rychlostí a neochvějností dokáže i tato norská instituce rozhodovat o dalším osudu dětí i rodin. Doufám proto, že se tyto praktiky nerozšíří do České republiky a co nejdříve se dočkáme konce těchto praktik i v Norsku. Dle mého názoru totiž nemají v žádném demokratickém státě místo! Navzdory přání některých českých političek a politiků.

Přeji hezký den a veselou mysl!

Autor: Tomáš Zdechovský | středa 27.1.2016 14:10 | karma článku: 40.98 | přečteno: 4587x

Další články blogera

Tomáš Zdechovský

Jak se hledá pravda u Okresního soudu v Ostravě. Boj Marka Gáby s českou justicí pokračuje

Na konci října jsem zveřejnil rozsáhlý text o inženýru Marku Gábovi, kterého manželka obvinila z ublížení na zdraví a pomluvy. Kauza ale mezitím značně pokročila a množství chyb v celé kauze přibývá.

17.1.2022 v 9:00 | Karma článku: 24.13 | Přečteno: 1035 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Proč „nezruší“ woke aktivisté spolu s Rowlingovou i Harryho Pottera?!

Od uvedení prvního dílu filmového zpracování Harryho Pottera do kin nedávno uplynulo 20 let. Při této příležitosti byl uvedený dokumentární film s názvem Harry Potter 20 let filmové magie: Návrat do Bradavic.

10.1.2022 v 7:30 | Karma článku: 43.32 | Přečteno: 4671 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Pět hlavních témat, kterým se budu věnovat v roce 2022

O vánočních svátcích jsem seděl s dětmi u pohádek, přemýšlel o uplynulém roce a bilancoval. Vyhodnocoval si, co se povedlo a co ne. A samozřejmě přemýšlel o roce 2022.

3.1.2022 v 8:30 | Karma článku: 20.26 | Přečteno: 606 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Počet zločinů z nenávisti proti křesťanům v Evropě loni prudce vzrostl

V době, kdy všichni řeší hlavně covid-19, bychom neměli zapomínat ani na další problémy, protože s vypuknutím pandemie rozhodně nezmizely a v některých případech se stal dokonce pravý opak.

27.12.2021 v 10:55 | Karma článku: 28.58 | Přečteno: 930 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Jemelka

Pár postřehů z analýzy u nového zákazníka

Jsme takový přerostlý živnostník o 50 lidech. Máme excelentní lidi, to máme štěstí. V lidech máme obrovskou oporu. Vše se řeší hned. Funguje to tu jen díky rodinným vazbám.

18.1.2022 v 7:43 | Karma článku: 3.12 | Přečteno: 94 | Diskuse

Pavel Chalupský

Svět násilí je zapeklitý.

Ještě že máme Františka. Ať mi Františkové prominou, ale tohle není ledajaký František. Je to nejvyšší František mezi Františky, neboli římský biskup, neboli samotný papež. V novoročním projevu mě zaujala věta...

18.1.2022 v 7:23 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 58 | Diskuse

Irena Aghová

Obraz světa a jeho vliv na úroveň společnosti

Od Sumerů až po současnou dobu se všechny generace v historii snažily zanechat světu své vidění světa. Jaké je vidění světa současných obyvatel naší planety?

18.1.2022 v 6:50 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 51 | Diskuse

Aleš Szabó

Můj dnešní pocit zmaru z komunikace s Ministerstvem zdravotnictví

Měl jsem na ně jeden hlavní dotaz a několik podotázek. Nic jsem se nedověděl a předávali si mě jak horký brambor. Vše vysvětlím ale zároveň prosím jestli se mezi případnými čtenáři či novináři najde někdo znalý odpovězte prosím

17.1.2022 v 20:19 | Karma článku: 20.63 | Přečteno: 628 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Slovo ke kauze Vlasty Parkanové

Můžete žít v demokratickém režimu, ve svobodném a právním státě. Přesto vám orgány takového státu dokážou udělat ze života peklo. Důkaz: kauza Vlasty Parkanové.

17.1.2022 v 19:01 | Karma článku: 25.09 | Přečteno: 497 | Diskuse
Počet článků 599 Celková karma 30.64 Průměrná čtenost 4639

Tomáš Zdechovský (1979) - optimista i snílek, kterému nikdy nebylo lhostejno dění kolem sebe. Rád mění vize v realitu a realitu ve vizi. Miluje filmy Forrest Gump, Up in the air, Vrtěti psem a Thank you for smoking, Iluzionista, skupiny The Cranberries, Jelen a U2 a lidi, kteří umí říci své názory. Nezná slova "to nejde" a "to se nikdy nenaučím".

Od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu a místopředseda KDU-ČSL (EPP), místopředseda Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL), koordinátor Evropské lidové strany ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) a člen výboru pro Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE).

Najdete na iDNES.cz