Sobota 15. srpna 2020, svátek má Hana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 15. srpna 2020 Hana

Děsivé norské statistiky o odebírání dětí bez varování

27. 01. 2016 14:10:38
O norských případech odebírání dětí, které budily přinejmenším velké pochybnosti, už jsem psal mnohokrát. Stále ale nacházím další informace, které ukazují na to, že s norským systémem je něco v nepořádku.

Další znepokojující zjištění o norském systému nám přináší článek De fleste barn hentes uanmeldt už z roku 2012, tedy z doby, kdy se o Barnevernetu v Česku nevědělo tolik jako dnes. Píše se v něm, že osm z deseti případů odebrání dětí v Norsku se mělo, dle studie norské psycholožky Gunn Astrid Baugerud, dít bez předchozího varování. Myslím, že už to ukazuje, že i před několika lety muselo být cosi shnilého nikoli na státě dánském, nýbrž na sousedním státě norském.

„Sovětské“ praktiky „demokratického“ Barnevernetu?

Ve své disertaci se zmíněná psycholožka věnovala paměti a stresovým reakcím zanedbaných dětí, které byly umístěny Barnevernetem do náhradní péče. Samotná studie je o to zajímavější, že paní Baugerud je vůbec prvním člověkem, který do hloubky zkoumal odebírání dětí norským Barnevernetem. Uskutečnila stovky rozhovorů s odebranými dětmi, a to nejprve týden po umístění do péče a poté ještě tři měsíce na to.

Psycholožka také byla přítomná při umísťování dětí a sledovala u nich hladinu stresu. Závěr studie není žádným překvapením. Říká, že plánované umístění bylo pro děti mnohem méně stresující a naopak neplánované odebrání působilo u dětí panické reakce spojené s různými traumaty, které si i po několika měsících velmi živě vybavovaly. Beugerud dále přiznala podiv na tím, jak si děti stresové zážitky spojené s odebráním rodičům bohužel pamatují do nejmenších podrobností.

Většina dětí byla odebrána bez předchozího varování

V Česku jsou opakovaně šířeny nesmysly o tom, že Barnevernet neodebírá děti neplánovaně, ale dopředu rodiče varuje. To ale není pravda. To, co psycholožku naprosto šokovalo, byl právě ten fakt, že osm z deseti dětí bylo odebráno náhle bez delšího plánování ze strany Barnevernetu. Zkrátka dítě prostě musí k pěstounům a nikoho nezajímá, že může kvůli tomu utrpět psychickou újmu. Norská sociálka tak v „nejlepším zájmu“ dítěte vlastně užívala sovětský přístup „když se kácí les, lítají třísky“.

Jak se také můžeme dočíst v norských statistikách, podíl dětí v péči mimo domov stoupl z 5,5 promile v roce 2005 na 7,5 v roce 2014. Počet dětí zaopatřených „pouze“ s asistencí sice poklesl v letech 2010-2014 z 24,2 na 22 promile, což ale samozřejmě nemění nic na znepokojivém nárůstu počtu odebraných dětí.

Když dojde k odebrání, nemají děti ani zdaleka úplnou jistotu, že se jedná o jejich konečné místo, kde budou vychovávány. Stovky dětí dle statistik z let 2009-2012 dvakrát měnily místo a zaznamenány byly i desítky případů, kdy se děti za jeden rok stěhovaly třikrát. Vyskytly se ale i tak extrémní případy, kdy se děti stěhovaly čtyřikrát či pětkrát.

Ano, jednalo se sice o výjimky, ale i to svědčí o neschopnosti Barnevernetu zajistit dětem z problematického prostředí adekvátní pěstounskou péči. Následky na psychickém vývoji dětí bývají v případech, kdy vystřídají během jediného roku i několik rodin, nedozírné. Ve statistikách navíc úplně chybí informace, kolik odebraných dětí (sourozenců) z rodin bylo následně rozděleno, což je předmětem kritiky norského systému i ze strany řady neziskových organizací a OSN.

Barnevernet si vzal za vzor rychlosoudy z diktátorských režimů?

Rád bych ještě čísla zasadil do širšího kontextu. Celá věc začne vypadat ještě hrozivěji, když si uvědomíme, že podle norských údajů dosahoval v roce 2014 počet tzv. dětí v péči Barnevernetu čísla 46 058.

Z toho ve 37 166 případech se jednalo o tzv. podpůrná opatření (děti zůstaly v rodině) a u zbývajících 8 892 jedinců šlo o pečovatelská opatření, tj. o odebrání a umístění nejčastěji do pěstounské péče mimo původní rodinu. Dodávám, že v předešlých zhruba pěti letech byla situace velmi podobná a čísla se příliš neměnila.

Má-li dojít k přemístění dítěte do péče mimo rodinu. Musí to být až krajní řešení po zvážení všech dalších alternativ. A každý snad uzná, že zmíněné čtyři pětiny odebraných dětí, nám dávají velmi vážný důvod ke znepokojení. Opravdu totiž lze pochybovat o tom, že by všechny případy byly tak akutní, že by vyžadovaly okamžitý zásah.

Trochu mi připadá, že Barnevernet si vzal za svůj vzor rychlosoudy známé z diktátorských režimů, které jako na běžícím páse vynáší své "rozsudky". S podobnou rychlostí a neochvějností dokáže i tato norská instituce rozhodovat o dalším osudu dětí i rodin. Doufám proto, že se tyto praktiky nerozšíří do České republiky a co nejdříve se dočkáme konce těchto praktik i v Norsku. Dle mého názoru totiž nemají v žádném demokratickém státě místo! Navzdory přání některých českých političek a politiků.

Přeji hezký den a veselou mysl!

Autor: Tomáš Zdechovský | středa 27.1.2016 14:10 | karma článku: 40.95 | přečteno: 4550x

Další články blogera

Tomáš Zdechovský

Proč máme pořád řešit, s kým kdo spí?

Prague Pride je v plném proudu a na rozdíl od většiny jiných festivalů zájmových skupin, mu jednoduše neuniknete. Ba co víc, už začíná vadit i to, že je někomu úplně jedno, že se pořádá.

10.8.2020 v 7:52 | Karma článku: 47.43 | Přečteno: 14200 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Kdy přestanou být dálnice ostudou Česka?

„Řídit stát jako vlak.“ Toto heslo aktuálně v různých vtípcích viděl snad každý. A není divu, univerzální ministr Karel Havlíček totiž musí nyní hasit hned několik požárů najednou.

3.8.2020 v 8:07 | Karma článku: 43.19 | Přečteno: 10454 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Ekologický aktivismus aneb koho příště mediálně upálit

Zvláště v západních zemích se nyní rozmohl jeden velký nešvar. K některým tématům je prakticky nemožné vyjádřit jiný postoj, než jeden nejhlasitější levicový. Jinak následuje mediální lynč často spojený i s vyhazovem z práce.

27.7.2020 v 8:06 | Karma článku: 37.52 | Přečteno: 2218 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Případ řidiče Jiřího Sagana je neskutečná nespravedlnost

Z francouzského vězení byl konečně propuštěn řidič kamionu Jiří Sagan. Ačkoliv proti němu nebyl jediný důkaz a znalecké posudky byly jasně v jeho prospěch, s rodinou se mohl setkat až po dvou letech.

20.7.2020 v 7:52 | Karma článku: 33.04 | Přečteno: 2079 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Beránek

Elektrokola prý škodí zdraví a prý se na něm nesmí jezdit vyšší rychlostí než 25km/hod.

To jsem se teď dozvěděl z titulního článku MF Dnes. Jo a prý budeme platit za sběr hub. Takže máme se bát?

15.8.2020 v 10:16 | Karma článku: 11.09 | Přečteno: 264 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Dochází Moskvě střelivo?

Ruský diplomat měl v ČR nakupovat náboje do odstřelovacích pušek, kvůli imunitě je na svobodě a prý odcestoval do Ruska. Opozici, ale ani BIS se leccos nezdá, nejde o první incident.

15.8.2020 v 9:04 | Karma článku: 9.60 | Přečteno: 221 | Diskuse

Otto Kamm

Kapitola LXXIV. - Mike

Babiš nic neslíbil (a když, tak jenom mezi čtyřma očima...) A tak jediný, který držel na veřejnosti americkou a českou vlajku na lodi spolupráce, byl náš Vystrčil. Ještě že ho máme.

15.8.2020 v 9:00 | Karma článku: 9.56 | Přečteno: 120 | Diskuse

Otto Kamm

Kapitola LXXIII. - Děs

Na dobrou noc jsem si pustil tiskovku o situaci a opatřeních na Českých drahách. Tedy železničních. Neměl jsem to dělat.

15.8.2020 v 6:41 | Karma článku: 8.63 | Přečteno: 176 | Diskuse

Michal Konečný

Věřte jen tomu, co si změříte sami.

Červenec bývá většinou nejteplejším měsícem roku, a to zcela nezávisle na globálním oteplování. Že byl červenec teplý, většinou pocítíte na vlastní kůži a informace v mediích o jeho teplosti vám to jen potvrdí.

14.8.2020 v 21:07 | Karma článku: 12.52 | Přečteno: 244 | Diskuse
Počet článků 525 Celková karma 39.06 Průměrná čtenost 4672

Tomáš Zdechovský (1979) - optimista i snílek, kterému nikdy nebylo lhostejno dění kolem sebe. Rád mění vize v realitu a realitu ve vizi. Miluje filmy Forrest Gump, Up in the air, Vrtěti psem a Thank you for smoking, Iluzionista, skupiny The Cranberries, Kryštof, Jelen a U2 a lidi, kteří umí říci své názory. Nezná slova: "To nejde" a "to se nikdy nenaučím".

Od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu za KDU-ČSL (EPP), místopředseda Výboru pro zaměstnost a sociální věci (EMPL), koordinator Evropske lidove strany ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) a člen výboru pro Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE)