Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Norský psychoteror pokračuje aneb proč neslyšící matce odebrali Norové dítě

18. 05. 2015 8:45:48
Chodí mi řada dopisů od lidí, kteří se na mě obrací s žádostí o pomoc kvůli odebrání dětí v zahraničí. V tomto článku bych chtěl zmínit případ rodičů ze slovensko-norského manželství, kteří si mysleli, že jim Barnevernet pomůže.

Případ mě šokoval, ale nikoli překvapil svojí naprostou absurditou a nesmyslností důvodů odebrání, které přišlo jako blesk z čistého nebe bez jakéhokoli předchozího varování.

Ještě před tím, než se dostaneme k samotnému průběhu této kauzy, je třeba zmínit jednu věc. Matka dítěte je neslyšící, což samo nemůže být důvodem k odebrání. Handicap nemusí sám o sobě dělat výchovu horší, zvláště když druhý z rodičů je zdravý a s výchovou měla pomáhat i matka otce, tedy babička dítěte.

V hledáčku už od narození

Věc se měla následovně. Začalo to tím, že po porodu malé Maxine nastaly drobné problémy, konkrétně dětská žloutenka. Potom, co je pustili z nemocnice, se vše zdálo v pořádku. Zanedlouho se ozvali ze sociálky, že dokážou pomoci. Rodiče na to přistoupili, což byla ale jejich osudová chyba. Začaly velmi pravidelné návštěvy dam z Barnevernetu, které pak vyústily v odebrání dítěte.

Poprvé matka psala svému partneru SMS, že dvě ženy z Barnevernetu přišly bez ohlášení. Matka musela vzbudit miminko, které mělo jen 10 dni. Jednou by to snad nevadilo. Mohli bychom říci, že sociální pracovnice si přišly zkontrolovat, zda je vše v pořádku a odešly. Na tom by ještě nemuselo být nic špatného. Jenže ještě téhož dne večer, když otec skončil v práci, zazvonil mu telefon ze sociálky. Neodbytné sociální pracovnice se ptaly se, proč jim jeho partnerka neotvírá? Neotevřela, protože je neslyšící, tak dvě paní čekaly, až přijde otec z práce cca o 23:00.

Následující den sobota totéž po obědě i v noci opět Barnevern dvakrát na návštěvě a tak i v dalších dnech. Pak usoudily, že noční návštěvy nejsou potřeba. Ukazovaly se ale i nadále velmi často a nečekaně.

Asi každý pochopí, že pravidelné návštěvy příjemné rozhodně nebyly, protože obracely běžný život rodičů vzhůru nohama, aniž by se zjistilo cokoli závažnějšího. Neznali dne ani hodiny, takže museli být vždy připraveni, že si je sociálka přijde zkontrolovat. To nejhorší ale mělo teprve přijít.

Jak chtěl Barnevernet pomoci

Předposlední týden na setkání v Barnevernetu přišly sociální pracovnice s myšlenkou „pomoci.“ Onou pomocí se mělo stát umístění do domova pro rodiny v Gjøviku, což je z Lillehammeru, kde rodiče žijí, asi jedna hodina cesty a asi hodina a půl do práce, kde měli být tři měsíce pozorováni kamerami za účasti zvláštního týmu, a žít s dalšími rodinami.

Otec ještě zmiňuje, že samozřejmě pak až po odebrání jim „zabrblala“ šéfka Barnevernet třetí možnost, kterou mělo být vlastně už zmíněné COS. Šanci na kurz nedostali a vlastně nevědomě dostali vyděračsky na výběr bud Gjøvik, anebo jim Maxine seberou.

Sociální pracovnice zmínily také druhou možnost - návštěvy doma. Následovala 2,5hodinová debata o Gjøviku. Po pár hodinách dohadování rodiče řekli jasné ne Gjøviku. Otec řekl, že jeho máma dala výpověď v práci a má v úmyslu pomáhat. Sara zopakovala ještě jednou, že jsou pro druhou variantu, což nakonec pochopili i v Barnevernu. Později téhož dne poslal SMS Barnevern, že by rádi natočili Saru s Maxine jak spolu vycházejí.

Problémem byl „minimální oční kontakt s dítětem“

Přišli tedy na Barnevern. Tlumočnice zde nebyla, pouze sociální pracovnice, rodiče a Maxine. Nejdřív matka, potom otec byli nahráni na desetiminutové video. Natáčení probíhalo v silně osvěcené místnosti kde malé Maxine běhala očka po světlech a pracovnice Barnevernu chodila s kamerou okolo rodičů. Otec měl dceru Maxine přebalit, vyměnit plenu a chovat se jako "doma." Malinká měla mít během deseti minut minimální oční kontakt s rodiči.

Po natáčení pak čekali několik dní na zpětnou reakci sociálky. Za několik dní přišla od sociálky SMS, ve které stálo, že si přejí rodiče a Maxine na další schůzku v Barnevernu. Rodiče přišli s dcerkou jako vždy. Po příchodu ale vždy předtím šli ze vchodových dveří vpravo, ale tehdy vlevo. U dveří ale stáli dva policisté v civilu se jmenovkami a odznaky. Otci bylo v tu chvíli jasné, že je zle, což se také potvrdilo při setkání, kde jim dítě odebrali, a to bez jakéhokoli uspokojivého zdůvodnění. Policisté zmizeli s jejich dcerkou neznámo kam.

Potom bylo rodičům oznámeno, že Maxine bude v péči pěstounů. Rodiče prý nemají ani právo vědět, kde a u koho. Mohou si podat žádost na soud, ale dokud soudní řízení neskončí, Maxine neuvidí. Důvod odebrání byl prý nedostatečný oční kontakt na tom videu a dětství přítelkyně, které dost zničila její biologická matka a proto si myslí, že Sara jako matka Maxine může být pro dítě hrozbou. Zdaleka nejvážnějším důvodem k odebrání dcery Maxine bylo, že v Barnevernetu mají za to, že babička dítěte, případně rodiče by dcerku chtěli vyvést na Slovensko. Ano, takový byl ten nejvážnější důvod!

Na závěr snad můžu dodat jediné. Nad případy jako je tento zůstává normálnímu člověku rozum stát a ptá se, jak je něco takového vůbec možné? Nevrátili jsme se opravdu o 70 let zpátky do časů, kde právo a bezpráví vyhrávali? A to je i další důvod, proč dále bojovat za nápravu (nejen) norského sociálního systému.

Přeji hezký den a veselou mysl!

Autor: Tomáš Zdechovský | pondělí 18.5.2015 8:45 | karma článku: 41.53 | přečteno: 6367x


Další články blogera

Tomáš Zdechovský

Spor o sirotky ze Sýrie je zbytečně vyhrocený

Když jsem poprvé z úst Michaely Šojdrové slyšel o návrhu přijmout z Řecka nějaké nezletilé bez doprovodu, věděl jsem, že ji motivuje upřímná snaha pomoci, ale že má tento návrh hodně rizikových míst. Jakých? Pojďme si je rozebrat.

20.9.2018 v 13:58 | Karma článku: 27.10 | Přečteno: 1642 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Jsou Švédští demokraté neonacistické zrůdy? Trochu jiný pohled na švédské volby

Švédsko má za sebou důležité parlamentní volby. Samotné výsledky nepřinesly žádné velké překvapení, protože průzkumy dokázaly odhadnout nálady voličů celkem přesně. Jak se z nich můžeme poučit i u nás?

17.9.2018 v 11:52 | Karma článku: 28.62 | Přečteno: 1308 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

V RVHP jsme akorát drželi hubu a krok!

Nedávno mě velmi zaujal rozhovor s viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy Radkem Špicarem uveřejněný na info.cz. Rozhovor je sice už několik měsíců starý, na aktuálnosti mu to ale vůbec neubírá.

11.9.2018 v 8:13 | Karma článku: 21.77 | Přečteno: 993 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Vražda proudem je nesmysl. Případ Kramný se musí znovu otevřít!

Je jen málo kauz, které vyvolávají tak silné emoce, jako kauza Petra Kramného. Nikdo ale zatím neshrnul veškerá fakta, která svědčí o tom, že Kramný sedí ve vězení za něco, co prokazatelně nespáchal. A to je vražda proudem.

30.8.2018 v 9:48 | Karma článku: 44.38 | Přečteno: 8198 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Vladimír Veverka

Uprchlíci, sirotci...my a milosrdný Samaritán

Vyřeší milosrdný Samaritán problém podivných uprchlíků a padesáti sirotků? Nebo k tomu máme přispět i my? Bible dává mnoho návodů pro život - i ten současný, ale skoro nikdo ji nezná nebo jsou používány velmi podivné výklady...

23.9.2018 v 3:40 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 15 |

Jana Slaninová

Blog lehounce dehonestační, potrhloidní a nekorektní, parodický aneb Zoopohled na "MíTú"

Na malém dvorku, bydlelo s kohoutem několikero VIP slípek. Peří z Paříže, kroužky od Cartiera a klubové karty pro přístup na dvorek a VIP kukaní.

22.9.2018 v 17:40 | Karma článku: 20.33 | Přečteno: 395 | Diskuse

Vilém Ravek

Premiéru Babišovi jde ze Šojdrové hlava šejdrem.

Kdyby si premiér Babiš přečetl o Michaele Šojdrové něco na wikipedii, nemusel z ní udělat mediální hvězdu. Navíc mu přestávám rozumět.

22.9.2018 v 16:46 | Karma článku: 17.57 | Přečteno: 579 | Diskuse

Jaromír Dvořák

Válka o siroty

Na sklonku válek v Sýrii vypukla v Česku válka o syrské sirotky. Možnost zviditelnění se v předvečer komunálních voleb vyburcovala české politiky k nebývalé aktivitě: Přijmout či nepřijmout 50 opuštěných dětí?

22.9.2018 v 16:46 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 210 | Diskuse

Jaroslav Herda

Generál SS Otto Ohlendorf by výsledky hlasování Parlamentu České republiky kvitoval

Pokud by tento válečný zločinec podezíral syrské sirotky i jejich rodiny z nepřátelství vůči Říši, neskrýval by své znechucení nad tím, že se 31 poslanců opovážilo projevit soucit a ochotu padesáti z nich pomoci.

22.9.2018 v 11:40 | Karma článku: 13.29 | Přečteno: 606 | Diskuse
Počet článků 417 Celková karma 37.29 Průměrná čtenost 3853

Tomáš Zdechovský (1979) - optimista i snílek, kterému nikdy nebylo lhostejno dění kolem sebe. Rád mění vize v realitu a realitu ve vizi. Miluje filmy Forrest Gump, Up in the air, Vrtěti psem a Thank you for smoking, Iluzionista, skupiny The Cranberries, Kryštof, Jelen a U2 a lidi, kteří umí říci své názory. Nezná slova: "To nejde" a "to se nikdy nenaučím".

Od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu za KDU-ČSL (EPP), vice-koordinator Evropske lidove strany ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu, člen výboru pro Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Rozpočtovém výboru. 





Najdete na iDNES.cz