Tohle je dost "nepříjemné" téma, protože naše názory jsou dost poznamenané vlastními zkušenostmi. Ti, kteří poznali většinou jen ty cikány, kteří žijí v ghetech, kašlou na hygienu, kolem baráků mají šílený binec, ti mají jen negativní zkušenosti.

A není se co divit, pár chvilek s těmito jsem zažila i já, a klidně přiznám, že jsem zuřila.

Ale většinu mých zkušeností mám s těmi solidnějšími, ba i skvělými. Nechce se mi o tom znovu psát, ale okopčím tu své komentáře, které jsem nedávno k tomuto tématu napsala dříve.

Pracovala jsem hodně let v podniku, kde byla snad víc než polovina zaměstnanců cikáni. A klidně mě někdo okřikněte, že romů. Pro mě je to slovo směšnější než cikán, jak jsem je zvyklá celý život nazývat. A věřte, že naprostá většina z nich byli docela solidní lidi. Dokonce jsem s nimi měla tak solidní vztahy, že za mnou posílali svá dítka kvůli úkolům, která se za nimi třeba stavila po cestě ze školy. Pomáhala jsem jim s těmi sešity. Dodnes, když se potkáme, "pokecáme". Všichni z nich NEbydleli v ghetech, bydleli v běžných bytech v činžácích, "roztroušeně". Jediné, co mi u nich "vadilo", co jsem nedokázala pochopit, byl jejich vztah ke "kariéře". Oni to v sobě, tak jak jsem je poznala, vůbec neměli. Neměli nejmenší snahu získat lepší pracovní pozici, žádnou snahu, když bylo třeba nějaké školení, aby se ho chtěli účastnit a tím si zvýšit kvalifikaci. Věřte, že mezi nimi byly i absolutně vynikající osobnosti. Například starší paní, matka osmi synů, která svými schopnostmi, bohužel, jen chodila po městě a sbírala papírky odpadky po chodnících. Byla neskutečně poctivá, nepřehlídla ani ň. Chodila, jak se při takové práci dá, špinavá, zachumlaná, prostě nic moc, spíš strašidlo. ALE z práce šla dáma !!! Perfektní ženská, perfektně oblečená, oblečení fajn sladěné. Žádná květovaná halenka a pruhovaná sukně. Byla jsem i u ní doma, skvostné bydlení. Tak čisto jsem snad neměla doma ani já. Obdivuhodná ženská.. mrňavá, ale těch svých 9 chlapů doma zvládala bravůrně.

Jenže to je minulost. Tehdy byla pracovní povinnost, náš podnik musel povinně brát cikány i propuštěné lidi z vězení. A ředitel byl ranař, nebral si servítky, a když se někdo flákal či cosi ničil, hned dostal padáka. Takže ti, co zůstali, si nevyskakovali, nedovolili si něco odfláknout, natož cosi zcizit.

Dnes pracovní povinnost není, a to je konec.. Brzy po Sametu začala privatizace, mnohde se začalo šetřit, snižovat stavy zaměstnanců, takže začali hledat práci i naši lidi. A když někdo začal podnikat, tak prostě bral raději naše lidi, protože byl předpoklad, že budou použitelní v různých situacích, že si sami poradí, že je nemusí tolik zaučovat, hlídat, aby cosi nepokazili. Bohužel, ale je to logické..

Tudíž nedostatek vůle po vlastním sebevědomí, po lepší budoucnosti u některých cikánů způsobil, že si lehce zvykli na život z podpor, smířili se s takovým způsobem života. A začala růst gheta, atd. atd.

Je mi to docela líto, protože vím, že i mezi nimi bylo dost dobrých i docela inteligentních lidí.

Zrovna tak mám smutnou zkušenost z učňovských let, kdy jsme měly spolužačku cikánku, která se moc snažila, ale vinou naší puberťácké blbosti skončila špatně. Vyhodili ji, protože začala "bulat"... necítila se mezi námi dobře. To my jsme se jí ve své pitomé puberťácké blbosti vysmívaly, když něco vyslovila blbě, protože doma nejspíš mluvili "po jejich". A bylo toho víc... takové různé naschvály, pitominky, ale ... Mám z toho dodnes špatné svědomí, protože ona se opravdu snažila. A určitě by se v tom oboru uživila dobře.. šlo jí to solidně. A její rodiče se maximálně snažili. A byli zoufalí, když Elenu z učiliště vyhodili. Mistrová nám pak vyprávěla, jak to probíhalo, když jim byla oznámit, že Elena končí. Otec prý brečel. Mistrová nám řekla - "víte, hoky, měla jsem z něj pocit, že mít dceru vyučenou v solidním oboru bylo pro něj cosi, jako pro vaše rodiče, kdybyste vystudovaly vysokou.." Taky ji to mrzelo..

A problém s jejich vzděláním - cikáňata o školuNIKDY zájem nejeví. To je dávná zkušenost. Roky jsem se angažovala ve zvláštní škole, kam chodilo mé dítě. Většinou tam byla cikáňata, a jejich vztah k učení, chuť mít lepší vědomosti, i respekt k učitelům, to byla velká bída.

I proto je to s cikánskou zaměstnaností hodně špatné. Kvalifikace takřka mini, hodně jich si dost lehce zvykli na všelijaké finanční dávky od státu, ovšem rodit nepřestali. No a jejich děti, které nikdy neviděly své rodiče chodit do práce, tak ty se už tuplem žádným velkým zájmem o práci nenakazily.. neodkoukaly.

A tohle změnit... to by se muselo změnit a financovat dost podstatná část zákonů. Hlavně vykašlat se na "lidská práva", a děti jim jaksi "nuceně" brát třeba na internát - v prac. dny, aby se naučily normálnímu dennímu režimu - vstávat, hygiena, školní vyučování, atd. atd. Jednak by to stálo šílené prachy, druhak by "lidskoprávníci" řvali jak najatí..

Ovšem jinak žádná změna nikdy nebude..

Kdyby měli lepší vzdělání, kvalifikaci, mohla by se zlepšit jejich zaměstnanost. A taky by se snížila potenciální chuť ke kriminálním činům..

O TOM to je především..