Ano, to, co jsme mohli vidět na konci minulého týdne, byly pouze útržky připravovaného dokumentu. Navíc nevidím někdejšímu nejmladšímu premiérovi v Evropě do svědomí, a těžko proto můžeme vědět, nakolik svá slova myslel upřímně či alespoň upřímněji, než hlásal na svých billboardech. Na druhou stranu si však zaslouží ocenění už skutečnost, že alespoň po letech dokázal přiznat alespoň některé ze svých chyb.
Nechyboval pouze Gross. Částečnou reflexy chyb provedl i současný prezident Miloš Zeman, který se po svém odchodu na Vysočinu snažit vysvětlit pro nás někdy nevysvětlitelné politické chyby, kterých se dopustil při svém vládnutí. Bohužel to byl na dlouho dobu poslední sebekritický krok.
Kdo bude další?
Nikdy jsem netušil, že někdy něco takového napíšu, ale Stanislav Gross se pro ostatní expolitiky stal doslova vzorem hodným následování. Proto se ptám, dočkáme se podobného přiznání i od dalších expremiérů, ministrů nebo hejtmanů?
Až uslyšíme podobná slova lítosti nad vlastními činy také od Jiřího Paroubka, Mirka Topolánka, Petra Nečase nebo dokonce samotného Václava Klause, budeme se moci radovat z toho, že se úroveň naší politické scény postupně začíná zlepšovat. A okruh se může rozšířit i na další lidi jako David Rath, Jaroslav Palas nebo Martin Barták.
Jedna vlaštovka může být znamením, že se věci začaly měnit k lepšímu, ale jaro ještě zdaleka nedělá. Nezbývá než doufat, že se tak stane alespoň u některých z nich. Pohádkám o tom, jak k velkým majetkům z poslaneckých náhrad, dědictví po strejdovi nebo z gigantického prodeje jejich knížek přišli, stejně nikdo nevěří...
Přeji hezký den a veselou mysl!