Evropa se musí probudit z letargie a usilovně řešit nelegální migraci

Ilegální migrace se po několika letech znovu stala aktuálním tématem. Podle údajů Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) byl počet ilegálních překročení hranic EU v loňském roce dokonce nejvyšší od roku 2016.

Předběžné výpočty ukazují, že v loňském roce bylo zjištěno přibližně 330 000 nelegálních překročení hranic. Zcela pochopitelně zde nejsou započtení lidé prchající před válkou z Ukrajiny, protože v jejich případě nejde o ilegální migranty, ale o uprchlíky, kteří mají nárok na mezinárodní ochranu. Mezi příchozími je třeba vždy důsledně rozlišovat mezi uprchlíky s nárokem na podporu a těmi ostatními.

Nyní ale zpět k nelegální migraci. Jde o nejvyšší číslo od roku 2016 a nárůst o 64 % oproti předchozímu roku. Po mnohaletém minimu v roce 2020, které bylo způsobené pandemii, se jednalo o druhý rok v řadě s prudkým nárůstem počtu ilegálních vstupů na půdu EU.

Řada států v Schengenu si nehlídá vnější hranice a tváří se, že ilegální migranty vůbec nevidí. Přitom platí, že pokud máme zachovat otevřené hranice v rámci EU, musíme být zároveň schopní uhlídat si vnější hranice EU.

V opačném případě lze očekávat zavírání hranic a volný pohyb v rámci Schengenského prostoru přestane dávat jakýkoliv smysl. Vnější hranice Evropské unie je děravá, není dobře chráněná a musí se to změnit.

Obavy z dopadů nelegální migrace nelze vůbec podceňovat. Ostatně i nedávný průzkum Eurobarometru odhalil, že 70 % Evropanů se obává dopadu migrace na jejich životy. O tom, že se jedná o důležité téma, svědčí i výsledky nedávných voleb v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy.

Výrazně zde totiž posílila populistická strana Svobodných (FPÖ) se svým protiimigrační zaměřeným heslem „Festung Österreich“(pevnost Rakousko), když se jí podařilo získat dokonce čtvrtinu hlasů. V této spolkové zemi jde mimochodem o historicky vůbec nejlepší výsledek! Nehledě na to, že rakouská populistická strana navíc v poslední době vévodí průzkumům veřejného mínění i na celostátní úrovni.

Navracení nefunguje

V první řadě je při potírání ilegální migrace důležitá prevence. Za klíčové považuji posílení všech opatření proti pašerákům a obchodníkům s lidmi, narušit jejich obchodní model a ukončit jejich beztrestnost.

Pašerácká mafie nesmí rozhodovat o tom, kdo přijde do Evropy a lidé, kteří chtějí do Evropy, musí vědět, že mají také povinnosti, které musí dodržovat. Jelikož se v tomto případě jedná o celoevropský problém, musí být posílené sdílení informací, přeshraniční spolupráce jednak mezi členskými státy, ale také se třetími zeměmi při navracení.

Všechny agentury pro spravedlnost a vnitřní věci, které se podílejí na správě hranic, by proto měly dostávat odpovídající finanční prostředky. Klíčovou agenturou EU při zajišťování účinné ochrany vnějších hranic Evropy je už zmíněný Frontex.

Ploty jako dočasná ochrana

Ať se nám to líbí, nebo ne, v místech, kde je to nezbytné, se neobejdeme ani bez fyzických bariér. V poslední době se často zmiňují ploty a mnoha levicovým politikům z toho vstávají vlasy hrůzou. Dočasně však mohou pomoci zpomalit příchod nelegálních migrantů do EU.

Když běloruský diktátor Lukašenko začal posílat nelegální migranty, aby destabilizoval situaci v Evropě v rámci ruské hybridní války, Evropská komise odmítala financování výstavby plotu z prostředků EU. Přitom pokud to s ochranou hranic myslíme vážně a chceme mít migraci do EU pod kontrolou, bez plotů to nepůjde. Dává dobrý smysl do jejich stavby investovat i evropské peníze.

Neefektivní azylový systém

Dlouho diskutovanou otázkou je společný migrační a azylový systém, který by vždy dokázal účinně reagovat na současné i budoucí migrační krize. Jeho součástí by byl povinný mechanismus solidarity, kde by ale existovaly flexibilní způsoby podpory členským státům v nouzi. Mohlo by se jednat o finančních příspěvky, dobrovolné relokace a další opatření.

Ke zvládnutí migrace je nezbytná i účinná návratová politika. Pro žadatele by rovněž měly existovat jasné a přiměřené povinnosti a být definovány důsledky v případě nesplnění. Bohužel samotné vymáhání pravidel představuje problém.

Navracení migrantů se zatím příliš nedaří. Navrácena bývá jen menšina z těch, kteří pobývají v Evropě ilegálně. Podle posledních dostupných údajů z roku 2021 mělo být z celkových 342 100 lidí určených k vyhoštění navráceno jen 82 700, což činí v relativních číslech 24 %, tedy jen necelou čtvrtinu.

Systémy navracení v členských státech musí fungovat koordinovaně a zlepšit je třeba i sdílení informací např. o zamítnutých žádostech, aby se zabránilo útěkům a druhotným přesunům.

Taktéž je nezbytná fungující spolupráce se třetími zeměmi, která by měla být vzájemně výhodná, a měla by vycházet ze zásady „více za více“, přičemž nedostatečná spolupráce zemí původu a tranzitu ilegálních migrantů by vedla k poklesu podpory ze strany EU.

Hrozí další vzestup populistů

V oblasti boje s nelegální migrací má tedy Evropa co zlepšovat. Nejedná se navíc zdaleka o konečný výčet věcí vyžadujících nápravu. V posledních pěti letech stála migrace na okraji pozornosti. Nyní se ukazuje, že zase ilegálně proudí do Evropy velké množství lidí. S tím je potřeba pracovat.

Není možné, abychom opět nechali stovky tisíc lidí chodit přes Evropu, aby si vybíraly zemi, kde zakotví jako v supermarketu. V případě přetrvávající nečinnosti reálně hrozí další migrační krize, která může být daleko horší než ta v letech 2015-2016.

Přeji hezký den a veselou mysl!