Budeme stále přehlížet rostoucí počet pokusů seniorů o sebevraždu?

Mnoho už toho bylo napsáno o důsledcích samotného onemocnění covid-19 a zdravotních problémech s ním spojených. 

Často se bohužel zapomíná na to, že neméně závažné mohou být pro tělesné a duševní zdraví lidí i vedlejší důsledky rozšíření této nemoci. Současná mimořádná situace si vyžádala opatření, jejichž účelem je z důvodů zcela pochopitelných i omezení sociálních kontaktů. A protože člověk je bytost přirozeně společenská, někteří nesou současnou situaci velmi těžce.

Důsledkem je bohužel i zvýšený výskyt psychických problémů, jako jsou deprese či úzkost. V takových případech často zbývá jen malý krůček k tomu, aby lidé začali přemýšlet o sebevraždě. Není zde snad třeba nějak podrobně zmiňovat, že špatný psychický stav se zpravidla negativně podepisuje i na fyzickém zdraví.

Nejhůře trpí senioři

Zdaleka nejzranitelnější skupinou, která je nejvíce ohrožená nejen nemocí samotnou, ale také druhotnými důsledky pandemie např. právě v podobě psychických problémů, jsou senioři. Se samotou a nedostatkem sociálních kontaktů se řada dříve narozených potýkala už dávno před vypuknutím pandemie, zvláště ti, o které nejevili zájem dokonce ani jejich nejbližší příbuzní.

Za koronakrize se situace ještě více zhoršila, protože se všem lidem bez rozdílu věku výrazně zkomplikovala možnost potkávat druhé. Řada seniorů, kteří měli donedávna bohatý sociální život, nyní trpí samotou. Mnozí mladší příbuzní seniorů navíc už delší dobu omezili své návštěvy a mohou tak činit z naprosto ušlechtilých pohnutek. Mají obavy z toho, že by je mohli nakazit. Ohleduplnost ke starším lidem a pochopitelná snaha ochránit vlastní příbuzné před nemoci má ale zároveň za následek vznik jiných potíží – sociální izolace, která má neblahý vliv na duševní zdraví kohokoli. Ani pravidelný vzdálený kontakt např. po telefonu nemůže plně nahradit fyzickou návštěvu.

K tomu ještě dodávám, že život seniorům rozhodně neulehčuje skutečnost, že byly zároveň znemožněny různé volnočasové aktivity seniorů provozované v rámci stacionářů či organizací věnujících se seniorům a nemají možnost jít nikam ven. Celé dny tak musí mnoho z nich trávit ve svých domech, bytech či pokojích a jejich duševní i tělesné pohodě to samozřejmě neprospívá.

Nárůst počtu pokusů o sebevraždu

Důsledkem sociální izolace zažívá stále více seniorů deprese a úzkostné stavy. Mnozí z nich mají pocit, že už „nemají pro co žít“ a život pro ně ztratil smysl. Za takové situace nepřekvapí, že tito lidé více než předtím myslí na dobrovolný odchod z tohoto světa, což potvrzují i odborníci na linkách určených seniorům.

Situace je opravdu vážná. Pro celkovou ilustraci zde uvádím případ jedné sedmašedesátileté paní ze Šumperska. Ta se pokusila předávkovat léky, které užívala na chronické onemocnění. Důvodem jejího jednání byla právě dlouhodobá sociální izolace od ostatních lidí, kterou těžko snášela. Vše naštěstí skončilo dobře. Seniorka svůj záměr oznámila svojí dceři, která okamžitě zavolala záchrannou službu, a paní se podařilo zachránit.

Tento případ nebyl v poslední době jediným svého druhu. Např. na jednotce intenzivní péče v šumperské nemocnici mělo skončit v době koronaviru už několik seniorů, kteří se pokusili o sebevraždu. Do příchodu pandemie se prý šumperští lékaři s ničím takovým téměř nesetkávali. Bezesporu se ale jedná jen o špičku ledovce. Podobná situace je zcela jistě i na dalších místech. Nemůže být pochyb o tom, že počet pokusů o sebevraždu mezi seniory vzrostl.

V sázce jsou lidské životy

Od začátku pandemie zemřelo v Česku 24 tisíc lidí, kteří se přímo nakazili nemocí Covid-19. Vedle šíření koronavirové nákazy je zároveň třeba zabránit tragédiím, které jsou druhotným důsledkem rozšíření nemoci. Považuji proto za skutečně důležité, aby naši senioři věděli, kam se mohou v případě psychických problémů obrátit. Psychické potíže představují stále pro část lidí tabu, a ne všichni o nich dokážou hovořit otevřeně. Má-li být pomoc účinná, je třeba dosavadní přístup mnohých lidí změnit. Obrátit se na někoho s prosbou o pomoc v případě duševních obtíží je správné a není to žádný důvod kohokoli stigmatizovat.

Na pomoc lidem s psychickými problémy je zaměřená např. stránka opatruj.se. Vedle toho existuje i několik speciálních telefonních linek určených seniorům, jako je např. bezplatná Linka seniorů Elpida (800 200 007), dále pak bezplatná a nonstop fungující Linka důvěry Senior telefon [phone]), Modrá linka důvěry (608 902 410 nebo 731 197 477) a Krizová linka Centra Krizové Intervence PN Bohnice (284 016 666). Osamocení mnoha seniorů představuje opravdový problém, který nemůžeme přehlížet. Senioři musí vědět, že tady nejsou sami a mohou se někam obrátit. V sázce není pouze jejich duševní zdraví, ale jejich životy.

Mějte hezký den a veselou mysl!