Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jakých zločinů se dopustil dědeček kluků Michalákových?

13. 09. 2017 11:35:33
Dědeček kluků Michalákových Jiří Pavelka zemřel. Jediné, co si přál, bylo ještě jednou aspoň zamávat přes skype svým vnukům Denisovi a Davidovi. Proč Barnevernet nesplnil jeho poslední přání?

S Jiřím Pavelkou jsem se poprvé setkal na podzim roku 2014 v Hodoníně na náměstí. Přišel za mnou po schůzi KDU-ČSL v Hodoníně, kam jsme mimo jiné přijeli s mou mamkou zjistit si něco o Evě Michalákové a její rodině. Přišel tam za námi skromný pán, který nám začal vyprávět příběh své dcery a vnuků. Měl vše připravené ve spisu a jeho vyprávění naprosto odpovídalo našim informacím z norských spisů.

V autě jsme se následně s mamkou shodli, že bychom si přáli pro mnoho dětí podobného dědečka. Marně jsme hledali cokoliv, co by nám na jeho vyprávění nesedělo a mohlo přinést případné pochybnosti. Pamatuji si, jak velmi klidně odpovídal na otázky mé mamky, která je dětská lékařka, ohledně podezření na sexuální zneužívání dětí Michalákových a i dětství a dospívání jeho dcery.

Prostě jsme chtěli mít jistotu, než se v případu začnu angažovat, že mohu těmto lidem věřit. A pan Pavelka mě svou neskrývanou srdečností a pravdivostí naprosto přesvědčil.

Pan Pavelka byl skromný, obyčejný chlap

K panu Pavelkovi bych rád napsal ještě jeden postřeh. Nebyla to mediální hvězda. Byl to obyčejný chlap z venkova, který si na nic nehrál. Působil skromně až trochu plaše. Byl nešťastný z toho, co se jeho dceři stalo, ale chtěl jí maximálně pomoci. Setkali jsme se několikrát a vždy jsem ze setkání odcházel s přesvědčením, že tento člověk by svým dětem ani vnukům nikdy nic neudělal, protože je miluje.

V srdci to byl ale neuvěřitelný bojovník a bodrý člověk, který věřil, že se nakonec pravda musí ukázat. Říkal mi, že přece Norsko je demokratická země a pravda musí zvítězit. Ta lež úředníkům Barnevernetu přece nemůže projít. Proto bojoval a byl připraven podpořit svou dceru kdekoliv po Evropě. Odjel na demonstraci jak do Vídně, tak několikrát do Prahy, kde jsme protestovali před norskou ambasádou.

Při posledním setkání na diskusi v Brně, kde mě obdaroval i láhví slivovice jako vzpomínku na naše mrznutí na demonstraci. Při loučení mi pak říkal: „Věřím, že kluky ještě jednou uvidím. To je mé největší přání.“ Škoda, že se ve svém optimismu mýlil. Norský Barnevernet ho prostě rozloučit se se svými vnuky nenechal., protože jeho úředníkům a pěstounům zřejme chybí empatie.

A nyní je potřeba se ptát na důležité otázky. Například: Proč? Co udělal pan Pavelka tak zlého, aby nemohl ani těsně před smrtí vidět své vnuky, které tolik miloval? Proč mu Norsko odepřelo jeho poslední přání, když několik měsíců věděli, že je dědeček smrtelně nemocný? Proč se Norsko chová jako nějaká rozvojová země?

Lži, lži a lži

Odpověď zřejmě znají pouze Norové, kteří by se za své jednání měli stydět. Nedopustil se totiž vůbec ničeho a ještě na smrtelné posteli byl vystaven další lži norského Barneverentu, který tvrdil, že David dědu nechce vidět, protože mu poslal obrázek, který měl děda vystavit na facebooku. Až na to, že od něj pan Pavelka nikdy žádný obrázek nedostal a facebook ani nikdy neměl.

Prostě opět norské lži, lži a lži, které se nezastavily ani před těžkou nemocí člověka, kterému zbývalo pár dní života. A proto osobně musím odmítnout slova některých českých ministrů o tom, že nenechají naše občany na holičkách. V případě států jako bohaté Norsko, nás o tom nepřesvědčili. Když jde totiž o peníze, stávající se pro některé politiky bohužel lidskost a odvaha sprostými slovy.

Přeji hezký den a veselou mysl!

Autor: Tomáš Zdechovský | středa 13.9.2017 11:35 | karma článku: 38.87 | přečteno: 2637x

Další články blogera

Tomáš Zdechovský

Paskvil ministryně Marksové je pro-rodinnou (anti)koncepcí

Vláda v čele s ČSSD nejtěsnějším možným způsobem (9 ku 8) prohlasovala novou koncepci (proti)rodinné politiky. Ministryně Marksová hlasování vyvolala na konci volebního období, aby se už nemuselo přes poslance...

22.9.2017 v 11:33 | Karma článku: 33.01 | Přečteno: 1182 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Proč se beztrestně sdílejí postupy sexuálního zneužití dětí?

Někteří rodiče se ve své snaze získat dítě nezastaví naprosto před ničím. Jen aby dostali při rozvodovém řízené či tahanicích o dítě potomky do své výhradní péče, jsou schopní bez jakýchkoli výčitek křivě obvinit partnera.

18.9.2017 v 13:49 | Karma článku: 39.69 | Přečteno: 3280 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Proč se neziskovky tak brání přítomnosti policistů na palubě

Do konce letošního července trápil Itálii prakticky neustávající příliv migrantů přes Středozemní moře. Teprve začátkem srpna se podařilo přimět ke spolupráci klíčovou Libyi. A to pomohlo snížit počet migrantů.

5.9.2017 v 7:59 | Karma článku: 45.21 | Přečteno: 7956 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Ziegler

Habsburské Rakousko bylo jazykově svobodnější než Československo

V jazykových ohledech tomu v Předlitavsku skutečně bylo. V praxi byla jeho jazyková ustavení liberálnější než následně za první republiky. Monarchie neměla stanovený úřední jazyk, kdežto Československo ano.

25.9.2017 v 19:17 | Karma článku: 17.93 | Přečteno: 735 | Diskuse

Jan Šik

Leningrad: Rusové

Ruské velení se ve druhé světové válce dopustilo při obraně Leningradu spousty katastrofálních a nesmyslných chyb. Dokázalo však být také flexibilní, vynalézavé, rozhodné a nakonec úspěšné.

25.9.2017 v 19:00 | Karma článku: 10.65 | Přečteno: 466 | Diskuse

Karel Trčálek

Německé volby, Hitler vstal z mrtvých

Silnější pokolení vyžene slabé, poněvadž vůle k životu ve své poslední formě roztrhá všechna směšná pouta takzvané humanity jednotlivců, aby na její místo nastoupila humanita přírody (islámu), která ničí slabost (Západu)

25.9.2017 v 17:22 | Karma článku: 15.80 | Přečteno: 728 | Diskuse

Dalibor Martišek

Poštovní panoptikum města šlapanického

Párkrát jsem už podlehl dojmu, že všechno, co se může stát, si dokážu představit. Proto mám rád šlapanickou poštu. Tam se totiž občas dějí věci nepředstavitelné.

25.9.2017 v 16:00 | Karma článku: 16.33 | Přečteno: 380 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Poslední role J. T.

Vstoupil jsem do dnešního (25/9) rána s těmi největšími obavami. A podvědomě očekával tu nejhorší zprávu. Protože to, co se přihodilo Janu Třískovi na mostě pro Čechy nejkultovnějším, velkou naději nedávalo.

25.9.2017 v 14:50 | Karma článku: 26.87 | Přečteno: 866 | Diskuse
Počet článků 357 Celková karma 42.19 Průměrná čtenost 3659

Tomáš Zdechovský (1979) - optimista i snílek, kterému nikdy nebylo lhostejno dění kolem sebe. Rád mění vize v realitu a realitu ve vizi. Miluje filmy Forrest Gump, Up in the air, Vrtěti psem a Thank you for smoking, Iluzionista, skupiny The Cranberries, Kryštof, Jelen a U2 a lidi, kteří umí říci své názory. Nezná slova: "To nejde" a "to se nikdy nenaučím".

Od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu za KDU-ČSL (EPP), vice-koordinator Evropske lidove strany ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu, člen výboru pro Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Rozpočtovém výboru. 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.