Proč se neziskovky tak brání přítomnosti policistů na palubě
Pro celkovou ilustraci uvedu několik konkrétních čísel. Zatímco v červnu dorazilo po moři do Itálie 23 524 lidí, další měsíc to bylo méně než polovina tohoto počtu - 11 461. A pokles počtu migrantů pokračoval i během srpna. Podle posledních údajů byl jejich počet za osmý měsíc tohoto roku jen něco kolem 3700. A to i díky zlepšenému fungování libyjské pobřežní stáže, která zde přes rok funguje.
Většinu z těchto příchozích lidí tvoří ekonomičtí migranti, kteří se mnohdy dali zlákat sliby pašeráků o lepším životě v Evropě. Pro většinu z nich je ale problém nalézt v Evropě uplatnění. Už dříve se tak začalo ukazovat, že do pašování lidí do Evropy mohou být zapojeny bohužel i některé neziskové organizace, které měly svým jednáním (ať už vědomě či ne) napomáhat organizovanému zločinu.
Zbytečné výmluvy Lékařů bez hranic
Aby se zabránilo možné spolupráci neziskovek s pašeráky, připravilo Italské ministerstvo vnitra na začátku srpna kodex, který měly příslušné organizace zachraňující migranty podepsat. Cílem těchto podmínek měla být větší transparentnost fungování neziskových organizací, zlepšení spolupráce s policií a také téměř absolutní zákaz vstupu lodí neziskových organizací do libyjských vod.
Zatímco pro neziskové organizace jako jsou Save the Children a maltskou organizaci MOAS nebyl problém Itálií stanovené podmínky přijmout, Lékaři bez hranic na podmínky nepřistoupili a „nejedou“ v tom sami. Vedle nich nepodepsala kodex ani francouzská organizace SOS Méditerranée či němečtí Sea-Watch. Přitom italský ministr vnitra Marco Minniti jasně řekl, že organizace, které kodex nepodepíší, nebudou moci dále provádět záchranné akce na moři.
Jednu z velmi prestižních a uznávaných neziskových organizací Lékaře bez hranic vedly k odmítnutí podmínek velmi zvláštní důvody. Za velký problém považují zejména přítomnost policistů na svých lodích a zákaz přesunu migrantů z jedné lodě na druhou. Tato pravidla by prý mohla zpomalit záchranné operace a mají být údajně v rozporu s jejich vlastními normami, které uplatňují po celém světě. Jednou z nich je například zákaz držení zbraní na palubách humanitárních lodí.
K tomu můžu říct jediné, jedná se jen o pouhé výmluvy, protože důvody jsou pouze zástupné. Italské úřady třeba trvaly jen na přítomnosti policistů na palubě, aby mohli lépe hlídat pohyb lodi, ne na tom, aby tam byli „po zuby ozbrojení“. Většina neziskových organizací totiž v libyjských vodách vylovené migranty bohužel odmítala vrátit do bezpečných částí Libye, spolupracovat s tamní pohraniční policií a namísto toho je přinejmenším donedávna vozila do Itálie.
Pravidla platí i pro neziskovky
Problémem není jen samotné odmítnutí Italy navrženého kodexu. Vše nasvědčuje tomu, že mnohé neziskovky neříkají veřejnosti pravdu. Například Lékaři bez hranic tvrdí, že loď Aquarius působících ve Středozemním moři nejezdí do libyjských vod. Záznamy prezentované některými novináři ale ukazují pravý opak, jak je patrné i na přiložených obrázcích z 23. května 2017. Veřejnost a italští politici se tak začali ptát Lékařů bez hranic, kde je pravda.
Podle přiložených snímků z radaru umožňující sledování lodi totiž jejich loď Aquarius jezdila do blízkosti libyjských břehů, kde údajně zachraňovala lodě s migranty snažícími se dostat do Evropy.
Z podobných praktik je podezřelá i organizace Jugend Rettet, resp. její loď s názvem Iuventa. Zmíněné plavidlo patřící německé neziskovce sledovaly italské autority už od loňského října. Na palubu přijala mnoho lidí z lodí přímo od pašeráků, kteří pak mohli využít svá plavidla znovu. Přinejmenším k jednomu takovému setkání mělo dojít pouhých 1,3 mil od libyjských břehů.
A to není z kauzy lodi Iuventa zdaleka vše. Italská média nedávno psala o policejním agentovi, který se nechal naverbovat jako bezpečnostní technik na loď Vos Hestia patřící organizaci Save the Children. Během celé mise trvající celkem 40 dní se mu při předávání migrantů na loď podařilo zdokumentovat mj. i kontakty mezi posádkou lodi Iuventa s pašeráky. Navíc u řady neziskovek podobné podezření nelze prokázat, protože si během svých „záchranných“ akcí radary úmyslně vypnuly.
Itálie a Frontex chtějí dostat záchranné akce pod kontrolu
Zmíněné případy zřejmě představují jen pomyslnou špičku ledovce a závěr nemůže být jiný než následující. Ukazuje se, že i renomovaná organizace, která byla oceněná Nobelovou cenou míru, bohužel neříká vše o své činnosti a zbytečně svým přístupem vrhá negativní světlo na svou pozitivní činnost. Totéž samozřejmě platí i o některých dalších neziskovkách.
Pravidla daná Itálií nejsou žádné restrikce a platí pro všechny bez rozdílu. A musí si to uvědomit i neziskové organizace, které si nemohou dělat na moři, co chtějí. Ani sebelepší úmysly opravdu nemohou být omluvou pro chování podporující obchodování s lidmi, ze kterého mají očividně prospěch pouze pašeráci. A těm o "lepší" život afrických migrantů nikdy skutečně nešlo, nejde a ani nikdy nepůjde.
Přeji hezký den a veselou mysl!
Tomáš Zdechovský
Reforma migrace musí vypadat úplně jinak
Nelegální a nekontrolovaná migrace představuje jeden z hlavních problémů, které nyní Evropa řeší. Už dlouhou dobu se budují ploty na vnější hranici, protože se 'zjistilo', že je děravá.
Tomáš Zdechovský
Německé levicové neziskovky pomáhají Rusku
Problematika šíření (nejen) ruské propagandy a dezinformací se už několik let řeší ze všech možných a myslitelných úhlů.
Tomáš Zdechovský
Učitelka šířila ruskou propagandu ve škole a skončila u soudu. Teď chce být ředitelkou!
Pro bezproblémové soužití mezi lidmi a vůbec fungování celé společnosti je nezbytná vzájemná důvěra. Záměrné šíření nepravdivých informací jde proti tomu a vyvolává v lidech pocit, že už nemůžou věřit nikomu.
Tomáš Zdechovský
Má Lukašenko jaderné zbraně, které svět neviděl?
Rusko rozmístilo na území Běloruska taktické jaderné zbraně a běloruskému prezidentovi Aleksandru Lukašenkovi vlivem toho očividně narostlo sebevědomí. Chlubí se a skoro až vyhrožuje celému světu, že má atomovky.
Tomáš Zdechovský
Opravdu jsou elektromobily tak skvělou alternativou?
Z neznámého důvodů stále převládá u mnohých přesvědčení, že vozidla se spalovacím motorem budou v dohledné době nevyhnutelně nahrazená elektromobily. Pochybnosti jsou ale rozhodně na místě.
Tomáš Zdechovský
Za požár v Českém Švýcarsku by měli jít do vězení úplně všichni
Nedávné dopadení pachatele požáru lesa v Českém Švýcarsku oživilo diskusi o dopadech klimatických změn. Fakt, že se debata stočila tímto směrem, by nás neměla překvapovat. Požár byl považovaný za jeden z projevů změn klimatu.
Tomáš Zdechovský
Schválení normy Euro 7 by pro Evropu znamenalo katastrofu
Norma známá jako Euro 7, kterou prosazuje Evropská komise, má od 1. července roku 2025 zpřísnit požadavky na emise u nově vyráběných osobních automobilů.
Tomáš Zdechovský
Obchody, kde platit budou muset jen bohatí? Vítejte v anarchistickém ráji
Kanada rozhodně nepatří k oblastem, jejíž dění by v našich končinách vyvolávalo nějakou větší pozornost, což je možná trochu škoda. Zasloužený ohlas nedávno vzbudila torontská antikapitalistická kavárna The Anarchist.
Tomáš Zdechovský
Sankce proti Rusku se nesmí obcházet
Sankce proti Rusku fungují a dopad na ruskou ekonomiku je naprosto nezpochybnitelný. V roce 2022 klesl HDP Ruska o 2,1 %. Navíc a nepříznivé jsou i prognózy pro letošní rok, nejhorší scénář předpovídá pokles ruského HDP o 2,5 %.
Tomáš Zdechovský
Ví vůbec Německo, co vlastně chce?
Není náhoda, že Česko bývá často nazýváno 17. spolkovou zemí Německa. Ekonomické propojení s naším západním sousedem je skutečně silné, svědčí o tom ostatně i tvrdá data.
Tomáš Zdechovský
Proč už se nikdo nehlásí k zastropování potravin?
Pamatujete si ještě, jak jsme před rokem od některých lidí, především Andreje Babiše, slýchali, že by se vedle cen energií měly zastropovat i ceny základních potravin a ukazovali nám Maďarsko jako vzor hodný následování?
Tomáš Zdechovský
Proč se obranný průmysl v Evropě stále potýká s překážkami?
Evropa se neobejde bez účinné vlastní obrany a nikdo rozumný už nemůže pochybovat o tom, že k jejímu zajištění potřebujeme i dostatečně robustní obranný průmysl.
Tomáš Zdechovský
Přestane prezident Macron jít na ruku Číně?
Francouzský prezident Emmanuel Macron má obrovskou smůlu v tom, že prakticky veškeré jeho snahy stavět se do role lídra silné a sjednocené Evropy obvykle vyznívají silně křečovitě, rozpačitě a někdy až groteskně.
Tomáš Zdechovský
Západní sankce drtí ruskou ekonomiku
EU plánuje po Velikonocích schválit v pořadí už jedenáctý balíček sankcí. Málo se však připomíná, jak fungují ty dosavadní. Někoho možná překvapí, že Rusko už v některých oblastech sankce pociťuje poměrně citelně.
Tomáš Zdechovský
Ruská účast na OH by byla výsměchem všem ukrajinským obětem Putinovy barbarské invaze
Konec války na Ukrajině je zatím v nedohlednu a vinou útoků ruské armády denně stále umírají nevinní civilisté včetně dětí.
Tomáš Zdechovský
USA nás věčně zachraňovat nebudou. Evropa se musí naučit řešit své problémy sama
Probíhající konflikt na Ukrajině nám ukazuje, jak obrovskou roli může hrát i to, co se děje tisíce kilometrů od míst válečného dění. Ukrajina je schopná vzdorovat ruské přesile i díky pomoci jiných zemí.
Tomáš Zdechovský
Jak Rusko využívalo zelené organizace k prosazování svých zájmů
Stále ještě zůstává v čerstvé paměti kauza Katargate, která se nedávno řešila v Evropském parlamentu v souvislosti s úplatky politiků a zaměstnanců Evropského parlamentu ze strany Kataru.
Tomáš Zdechovský
Miloš Zeman: Muž, po kterém nic nezůstalo
Poslední dny se nesly ve znamení velkého předělu na naší politické scéně. Po dlouhých deseti letech končí éra prezidenta Miloše Zemana.
Tomáš Zdechovský
Opozice si přeje krach penzijního systému a ztracenou generaci lidí bez důchodu
V poslední době můžeme slyšet z různých stran spoustu kritiky a „hejtů“, jak prý současná vláda chce právě schválenou nižší valorizací ožebračovat a okrádat naše důchodce.
Tomáš Zdechovský
Proč se stále přehlíží čínská hrozba?
Minulý týden v pátek uplynul rok od chvíle, kdy se celá Evropa mohla přesvědčit, že ruská hrozba není nic vzdáleného a abstraktního, ale naopak má velmi konkrétní a hmatatelnou podobu a její důsledky pociťujeme i u nás v Česku.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 678
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4414x
Od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu a člen předsednictva KDU-ČSL, členem prestižního Výboru pro zahraniční věci (AFET) a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL), předseda parlamentní delegace pro státy Střední Asie.
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Agentura Commservis.com
- Poeta
- Mindball
- Intimní doteky
- Odpusť mým rtům...
- Školení a vzdělávání manažerů
- Trénink mozku