Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nesmyslný mýtus o „mýtu ekonomických migrantů“

14. 07. 2017 17:00:02
Před několika dny mě opravdu vytočila zpráva o tom, že ekonomičtí migranti jsou podle studie britské univerzity v Middlesexu citované na serveru iDnes mýtem. Kolem 80 % dotázaných lidí prý utíká před válkou či pronásledováním.

Když se ale podíváte na metodologii, velmi snadno lze zjistit, že závěry výzkumu jsou naprosto vadné a nespolehlivé. Problém interpretace závěrů této studie spočívá v tom, že jsou založeny pouze na výpovědích lidí, kteří míří do Evropy, aniž by je někdo konfrontoval s tím, co řekli. Ve studii je zahrnuto 750 dotazníků a více než stovka výzkumných rozhovorů vedených v uprchlických centrech v Řecku, Itálii a Maltě. Takový způsob získávání dat má ale jednu velkou slabinu. Jakou?

Už více než tři roky jezdím po uprchlických táborech nejen pro Evropě a ze své zkušenosti vím, že většina lidí opakuje stejné věty. Až když se jich zeptáte na detaily, zjistíte, že si to vymysleli. Případně dostali od pašeráků informace o tom, co mají říkat. Nasbíraná data je proto třeba brát s hodně velkou rezervou, protože jejich vypovídací hodnota je pochybná. Skutečný počet ekonomických migrantů proto bude pravděpodobně významně vyšší navzdory snahám řeckého premiéra Tsiprase a jiných levicových politiků, udělat ze všech ekonomických migrantů „uprchlíky“ a požádat si tak Evropskou unii o další peníze.

Situace v Řecku se zlepšila

Migrační krizi se přímo na exponovaných místech věnuji i dnes. Tento víkend jsem se opět po čase vrátil do Řecka, kde jsem měl možnost díky dlouholetému přátelství se zdejšími politiky setkat se jak s migranty a uprchlíky, tak s lidmi, kteří jim pomáhají nebo také s místními policisty. Rád bych se proto podělil o několik svých postřehů k tomu, co jsem viděl.

Dobrou zprávou je, že identifikace se od mé první návštěvy postupně zlepšuje, protože ve všech zemích je dnes povinnost snímat údaje a otisky prstů. Přetrvává ale problém v tom, že většina těch lidí nemá nárok na udělení azylu a je potřeba tyto lidi vyhostit. Jenomže odmítnutí žadatelé se snaží pomocí různých většinou neziskových organizací tyto procedury prodlužovat, aby zde mohli co nejdéle zůstat. Lidé z agentur EASO a Frontex by mohli vypravovat.

Např. v Egyptě v současné době válka není a u lidí z této země neexistuje žádný zvláštní důvod, proč jim udělit azyl. Anebo lidé z Bangladéše. Nepochybuji o tom, že Bangladéš je velmi chudá země s mnoha problémy, ale určitě to není země, kde by zuřil nějaký válečný konflikt. Určitě i lidé z Bangladéše jsou velmi pracovití a pokud by požádali o pracovní povolení, možná ho mnozí i získají. Ale oni nepřichází na legální pracovní povolení, ale míří do EU s tím, že se vydávají za uprchlíky.

Tyto lidi je potřeba okamžitě po skončení identifikační procedury vrátit, pokud se ukáže, že dotyčný nemá na azyl nárok. Bohužel současná mezinárodní legislativa neumožňuje lidi hned odmítnout či vrátit zpět bez projití přijímací procedurou s odmítavým závěrem. I v jinak demokratických a bezpečných zemích totiž může dojít k nějakému excesu, který příchozího opravňuje k získání azylu.

K tomu bych ještě rád doplnil, že se často jedná o ekonomické migranty, kteří sem navíc nepřišli z důvodu chudoby. Například můj rozhovor s lidmi z Indie, Srí Lanky, Pákistánu, Kambodži, Egypta nebo Maroka, měl stejný průběh. Tito lidé žili někde, kde se jim už nelíbilo, a tak se vydali do Evropy. Většina z nich sem přichází s falešným „syrským pasem“, a tak je ve statistikách máme evidované jako Syřany. Narazil jsem i na početnou skupinu Palestinců, která se vydala do EU z Libanonu. Všichni původně tvrdili, že jsou ze Sýrie, což vyvrátil až syrský překladatel. Běžný úředník to rozhodně nemá možnost rychle zjistit.

Měl jsem také možnost mluvit s „uprchlíky“ z Indie a Bangladéše. Nejdříve tvrdili, že jsou z periferie Dillí. Na dotaz, jak jste se dostali do Řecka, jeden z nich prozradil, že sedm let pracoval ve Spojených arabských emirátech a nyní se chce přesunout dál na západ. Tihle lidé jsou fakt uprchlíci? Pořád se omílá dokola, kolik je v Řecku lidí ze Sýrie. Pokud jsou, tak tu pracují a žijí, a to nejčastěji ve službách. Jejich děti chodí často do řeckých škol. V uprchlických táborech jich nyní najdete minimum. Většina Syřanů navíc hovoří plynně řecky a bez problémů se integrovala. Po válce se chce většina z oslovených vrátit zpět do Sýrie.

Dohoda s Tureckem funguje

Navzdory všem přetrvávajícím obtížím se ale situace v Řecku v mnohém zlepšila ve srovnání s tím, co tu panovalo ještě před rokem. Počet lidí, kteří přes Řecko přechází se výrazně snížil. Ukazuje se, že tolik kritizovaná dohoda s Tureckem prostě funguje.

Podle aktuálních údajů UNHCR jen letos od začátku roku dorazilo do Evropy přes Středozemní moře víc než 100 tisíc migrantů, tok migrantů do Řecka se ale podařilo téměř zastavit. Naprosto odlišná situace panuje v Itálii. Tam totiž dorazilo více než 85 tisíc ze zmíněných 100 tisíc migrantů. Itálie tak nyní nese největší tíhu náporu lidí pocházejících především z Afriky, kteří se snaží po moři dostat do Evropy. Řím proto nedávno vyzval další členské země Evropské unie, aby mu s tímto náporem migrantů pomohly. Například vysláním stovek policistů a pracovníků, kteří pomohou s vyšetřováním a návratem migrantů zpět do vlasti. A také příspěvkem na vytvoření libyjské pohraniční stráže.

Myslím, že není od věci připomenout, že dosavadní počet všech lidí, kteří se dostali do Evropy, je pouhá desetina počtu těch, co přišli v roce 2015. Číslo se zdá vysoké, ale když jsem studoval v Římě, to byl rok 2002 - 2003, chodilo přes Středozemní moře průběžně kolem 180 až 250 tisíc lidí. Je proto mýtus si myslet, že za bývalého libyjského diktátora Kadáfího byla situace výrazně lepší. Nebyla. Jen se o tom prostě nikde moc nemluvilo a o skutečných počtech příchozích se v Itálii mlčelo, protože je nikdo neregistroval.

Celou aktuální situaci bych proto shrnul následovně. Dobrou zprávou je, že celkový počet příchozích do Evropy není ve srovnání s minulostí nijak závratně vysoký a příchozí lidi se daří velmi rychle identifikovat. Zbývá ale vyřešit jeden veliký problém, na který upozorňuju neustále. Ty, kterým azyl nenáleží, je bezpodmínečně nutné oddělit od těch ostatních a musí být bez jakýchkoli průtahů navráceni, což dnes bohužel zdaleka není samozřejmostí. Protože potom na to doplácí skuteční uprchlíci. A to v dnešní době především levicoví politici nechtějí vůbec slyšet.

Přeji hezký den a veselou mysl.

Autor: Tomáš Zdechovský | pátek 14.7.2017 17:00 | karma článku: 45.98 | přečteno: 14163x

Další články blogera

Tomáš Zdechovský

Podle Štrasburského soudu si nemůže dítě u pěstounů „zvyknout“

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku učinil přelomové rozhodnutí, které do budoucna velmi zahýbe s praxí svěřování dětí pěstounům. V případě Caldararu vs. Itálie potvrdil správnost navrácení dítěte po 7 letech u pěstounů.

21.7.2017 v 9:35 | Karma článku: 39.21 | Přečteno: 4927 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Oslovení „dámy a pánové“ je opravdu diskriminační!

Je až k pláči, kolik diskriminace se děje ve světě a ani si to vůbec neuvědomujeme. Stačí nebýt dámou ani pánem. V londýnském metru se kvůli tomu rozhodli, že lidé nebudou v hlášeních oslovováni „ladies and gentleman.“

17.7.2017 v 8:53 | Karma článku: 46.94 | Přečteno: 12334 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Kritizovat koalici lidovců se starosty je hodně mimo mísu

Kdybych byl manažerem společnosti, která se rozhodne sloučit s jinou společností a po prvním výzkumu, který nedopadne dobře, vzal zpátečku, asi by se na mě všichni dívali jako na blázna. Podobně by se teď mnozí dívali na KDU-ČSL..

6.7.2017 v 8:55 | Karma článku: 14.28 | Přečteno: 781 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jindřich Chmelař

Vidím Česko veliké, aneb k čemu je dobré míti vizi.

Na jaře 2016 jsem se účastnil dvou setkání, které pořádal Úřad vlády. Bylo tam asi 100 účastníků z různých oblastí a šlo o vytvoření strategického dokumentu, podle nějž by se měl řídit rozvoj naší země a společnosti do roku 2030.

26.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 30 | Diskuse

Tomáš Gayer

A pak že je politika nudná...!

Cílem tohoto miniblogu je ukázat, že není vůbec pravda, že politika je nudná a pro občana otravná záležitost. No posuďte sami....

25.7.2017 v 21:27 | Karma článku: 13.23 | Přečteno: 274 | Diskuse

Alena Kulhavá

Spaní v lese: Krásné nebo nebezpečné a proč? Co s tím?

Dříve jsem spávala v lese s přítelem, s dětmi na táboře, se studenty...mým snem bylo kráčet krajinou sama a uléhat do lůna přírody jako její "dcera" a tak jsem před pár dny na několik dní na vandr vyrazila. Co jsem ale zažila?

25.7.2017 v 19:02 | Karma článku: 26.34 | Přečteno: 1351 | Diskuse

Jan Ziegler

Drsná obžaloba mizerného ruského školství

Student Masarykovy univerzity v Brně Vojtěch Boháč popsal na webových stránkách své Alma Mater stáž na ruské univerzitě. Učitelé berou mizerné platy, nechodí učit a kvalita výuky byla strašná.

25.7.2017 v 18:48 | Karma článku: 21.40 | Přečteno: 944 | Diskuse

Jitka Zámečníková

Doručovací služby (Česká pošta, PPL atd.) – 50x a stále dokola

Každý s nimi máme zkušenost a troufám si říct, že s nimi máme stejnou zkušenost – jedna velká katastrofa. A dnes Česká pošta zase skutečně excelovala!

25.7.2017 v 18:31 | Karma článku: 25.74 | Přečteno: 1006 | Diskuse
Počet článků 347 Celková karma 31.37 Průměrná čtenost 3509

Tomáš Zdechovský (1979) - optimista i snílek, kterému nikdy nebylo lhostejno dění kolem sebe. Rád mění vize v realitu a realitu ve vizi. Miluje filmy Forrest Gump, Up in the air, Vrtěti psem a Thank you for smoking, Iluzionista, skupiny The Cranberries, Kryštof, Jelen a U2 a lidi, kteří umí říci své názory. Nezná slova: "To nejde" a "to se nikdy nenaučím".

Od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu za KDU-ČSL (EPP), vice-koordinator Evropske lidove strany ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu, člen výboru pro Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Rozpočtovém výboru. 

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.