Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dokáže Evropa navracet ilegální ekonomické migranty?

24. 03. 2017 9:12:46
Dozvuky loňské migrační krize jsou patrné dodnes, nicméně letmý pohled na tištěná média či zpravodajské servery budí dojem, že situace se pomalu vrací do normálu. Ano, v celkových číslech příliv migrantů oproti loňsku poklesl.

Zcela nepochybně za to můžeme vděčit dohodě EU s Tureckem z loňského 18. března. Přestože dohoda v řadě bodů skřípe, díky ní se počet migrantů na hlavní trase skutečně snížil na minimum.

Jednalo se navíc o opravdu významný pokles. Zatímco ještě letos v únoru přišlo do Řecka 57 066 běženců, od dubna nepřesáhl měsíční počet nově příchozích 4 000. Měsíční počet příchozích ilegálních migrantů se tak snížil o více než 90 %. Dohodu s Tureckem můžeme považovat za velký diplomatický úspěch EU a také významný argument proti těm, kteří tvrdí, že EU s migrační krizí nic nedělá.

Mnohé problémy však přetrvávají a bylo by fatální chybou podcenit jejich závažnost. Bude nesmírně důležité přimět Turecko, aby hranici střežilo i nadále. Nynější situace ve Středomoří má navíc k růžovosti stále velmi daleko. Proč? Zablokováním řecké cesty byla vyřešená byla pouze část problému.

Zapomíná se na to, že migrační krize postihla vedle Řecka i Itálii. S tím rozdílem, že v Itálii se dodnes nepodařilo migrační vlnu zastavit a vlastně to ani reálně nejde. Se zvýšeným počtem migrantů převážně z Afriky se tak potýká dodnes. Nepřehledná a nestabilní politická situace zvláště v Libyi je živnou půdou pro pašeráctví. Důsledkem toho přes moře i nadále pronikají ve velkých počtech ilegální migranti. Příliv migrantů do Itálie tedy zdaleka neustává, ba naopak. V říjnu byl dokonce zaznamenán největší počet příchozích za celou dobu migrační krize, tj. 27 313 lidí.

V tomto případě tkví další problém v tom, že se z největší části nejedná o lidi prchající před válkou a bezprávím, nýbrž o ekonomické migranty.

Dokáže Evropa navracet ilegální migranty?

Prvním krokem k nápravě je samozřejmě prevence nelegální migrace a jejich příčin. EU už zde podnikla některé kroky. Pro potírání pašeráctví byla zřízena evropská pobřežní stráž a na konci října začala EU pomáhat s výcvikem libyjské pobřežní stráže. V obou případech se jedná o iniciativy EU, které mohou pomoci vyřešit příčiny.

Hlavní otázka, kterou bychom si měli klást, by ale měla znít, proč tolik lidí láká riskovat nebezpečnou cestu do Evropy, když jim během plavby přes Středozemní moře hrozí i smrt utopením? Přirozeně se nabízí vysvětlení, že Evropa láká lidi z chudých afrických zemí kvůli své lepší životní úrovni. Lidé jdou prostě za lepším a jak jsem se mohl sám přesvědčit v uprchlických táborech na Sicílii, mnozí mají bohužel od života v Evropě velmi nerealistické představy. To vše je určitě pravda, ale takové vysvětlení rozhodně nelze považovat za úplné.

Máme zde totiž ještě další problém, kterému bych se rád věnoval ve zbytku tohoto článku. Evropským státům se vůbec nedaří vracet odmítnuté žadatele o azyl zpět. Platí to pro EU jako celek a rozhodně nejde jen o státy, které jsou na hranici EU. Pokud budou lidé v zemích mimo EU vědět, že jim bude jejich jednání procházet, budou ve velkých počtech přicházet i nadále. A naopak, pokud vejde mezi lidmi dostatečně ve známost, že pokusy o ilegální překročení hranice nebudou lidem bez nároku na azyl tolerovány, počet ilegálních imigrantů poklesne na minimum.

V posledních letech počet navrácených osciloval většinou někde kolem 40 %, což ale není celkový počet ilegálních migrantů, ale jen počet těch, u nichž bylo nařízeno navrácení. Skutečné procento navrácených lidí, kteří se na území států EU zdržují nelegálně a nemají nárok na azyl, tak bude mnohem nižší.

Rok

2010

2011

2012

2013

2014

Počet nařízení o navrácení

540 080

491 310

483 650

430 230

470 080

Počet skutečně provedených navrácení (z toho do třetích zemí)

225 415 (198 910)

194 110

(167 150)

206 675
(178 500)

215 885 (170 415)

196 470 (194 055)

Podíl navrácených (bez ohledu na cílovou zem)

41,74 %

39,51 %

42,73 %

50,17 %

41,80 %

Navracení cizinců, kteří se buďto dostali na území EU nelegálně či byli odmítnuti v azylovém řízení, se v celé EU opravdu příliš nedaří. Tento problém se však těšil jen malé pozornosti, dokud se ilegální migrace držela v únosných mezích. Vše ale změnila nynější migrační krize. Tehdy začalo být jasné, že není možné dále strkat hlavu do písku a s problémem se musí něco dělat.

Účinná návratová politika je jednou z hlavních výzev dnešní EU. V dokumentu Towards an Effective Return Policy se správně píše, že navracení lidí, kteří nemají právo na azyl, je nejefektivnější způsob, jak zabránit a snížit nelegální imigraci. Navracení má odstrašující účinek, proto je naprosto nezbytné pro fungující migrační a azylový systém.

Španělská inspirace

Realizace navracení ale není tak jednoduchá. Navracení odmítnutých je nutné, byť zdaleka ne postačující řešení jakékoli větší migrační krize. V následujících odstavcích se přesvědčíme, že přístup založený výlučně na represích je za současných podmínek prakticky nerealizovatelný a k vyřešení problému s nelegální masovou migrací opravdu nestačí.

Kámen úrazu leží v přístupu jednotlivých třetích zemí vůči evropským státům. Třetí země nejsou příliš ochotné přijmout navracené lidi zpět. Proto logicky nezbývá nic jiného, než s africkými zeměmi intenzivně vyjednávat. Jednání s některými státy už začala. Nicméně jde o běh na dlouhou trať a výsledek nelze čekat hned, jak se někteří bláhově domnívají.

Jako velká inspirace může posloužit Španělsko, které čelilo mezi lety 2006 - 2008 masivnímu přílivu několika desítek tisíc lidí na Kanárské ostrovy. V podstatě tak zažilo „migrační krizi v malém.“ Pro úplné vyřešení problému udělalo Španělsko následující: Nelegální příchozí začalo okamžitě vracet. Zároveň si vyjednalo smlouvy s africkými zeměmi o navracení a začalo podporovat rozvoj zmíněných států. Pokud se podařila „migrační krize v malém“ vyřešit ve Španělsku, určitě je možné podobným způsobem řešit i „velkou“ migrační krizi v rámci celé EU.

Řešení na obzoru?

Potěšitelnou zprávou je, že v EU si tento realistický přístup k řešení problému získává širokou podporu. Celkovou změnu kurzu skvěle vystihuje titulek zprávy Reuters o summitu v Bruselu. Headline článku zní „No more Mr. Nice Guy': EU gets tough on African migrants,“ což by se dalo volně přeložit jako „Konec pana hodného, EU přitvrzuje proti africkým migrantům.“ Předseda Evropské rady Donald Tusk už se vyjádřil tak, že když se podařilo zažehnat migrační krizi v Řecku, je třeba soustředit se na centrální část (tj. především Itálii), kde dosud nedošlo k žádné změně k lepšímu, alespoň co se migrační krize týče.

Červnový návrh Evropské komise počítá se „španělskou“ cestou a metodou cukru a biče. Záležitost se samozřejmě řešila i na zmíněném říjnovém summitu EU v Bruselu. Je navrhována pomoc třetím zemím, která je ale podmíněná přijetím navracených migrantů. Jinak řečeno, třetí země, které přijímají zpět běžence a střeží svoji hranici, si zaslouží velkorysou finanční podporu. Naopak ty, které tak nečiní, o podporu přijdou. EU se konkrétně soustředí především na pět států, které se ocitly na předních místech žebříčku zemí s největším počtem příchozích. Jedná se o africké země Etiopie, Niger, Nigérii, Senegal a Mali.

Bezesporu se jedná o vykročení správným směrem a věřím, že se plánovaná opatření na omezení počtu příchozích podaří realizovat a získat pro ně podporu v EU i v afrických státech. Pokud Evropská unie tuto náročnou zkoušku trpělivosti a rychlého jednání nezvládne, budou se muset současné elity rozloučit se svými posty. V posledních měsících dávají volby v mnoha státech Evropské unie jasně najevo, že voliči chtějí po evropských lídrech přejít od řečí k činům.

Ale když říkáme a., řekněme i b. A to je základní otázka: Komu a jak chceme a budeme jako Evropská unie do budoucna účinně vlastně pomáhat? A to je otázka nejen na příští blog, ale i na všechny státníky v Evropské unii.

Přeji hezký den a veselou mysl!

Autor: Tomáš Zdechovský | pátek 24.3.2017 9:12 | karma článku: 23.45 | přečteno: 1214x

Další články blogera

Tomáš Zdechovský

Ve Velké Británii začíná islám válcovat křesťanství

Společnosti zejména v západní Evropě prošly jednak důsledkem imigrace z mimoevropských, zvláště z muslimských zemí, ale také kvůli sekularizaci „původního“ obyvatelstva velmi výraznou proměnou.

21.8.2017 v 9:36 | Karma článku: 44.05 | Přečteno: 11973 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Výstava spoutaných nahých žen feministkám nevadí a reklama na pivo ano?!

V srpnu se Praze uskuteční výstava Voayer, kde se lidé budou moci dotýkat skutečných nahých žen spoutaných v sexuálně „ponižujících“ pozicích. Ředitelka České ženské lobby Jana Smiggles Kavková s tím nemá problém. S akty ale měla.

11.8.2017 v 8:39 | Karma článku: 46.81 | Přečteno: 13042 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Jaký je rozdíl mezi některými neziskovkami a pašeráky? Bohužel žádný

Když jsem před dvěma lety přinesl informace ze Sicílie o tom, že některé neziskovky jsou italskými úřady podezřívány ze spolupráce s pašeráky, nikdo tomu nechtěl věřit. Nyní italská policie zveřejnila důkazy.

7.8.2017 v 11:58 | Karma článku: 47.17 | Přečteno: 10856 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Norsko chce skrze gender a Barnevernet změnit Česko

Nedávno jsem narazil na norský článek s názvem De vet at i Norge stjeler vi barn. Název by se dal do češtiny přeložit jako „Vědí, že v Norsku krademe děti.“ Autorkou článku je jistá paní Audhild Skoglund, Norka pobývající v Praze.

31.7.2017 v 10:06 | Karma článku: 43.58 | Přečteno: 3946 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Vladimír Zeman

A ještě jedna o dotacích.

Jak jsou dotace z evropských strukturálních fondů pro malé a střední podnikatele, do 50 milionů základního jmění, ošidné, vidíme na kauze Čapí hnízdo. A přitom nebylo konáno nic proti ničemu.

23.8.2017 v 7:31 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 47 | Diskuse

Michael Pálka

Kdyby se hloupost mohla vznášet....

populární věta Dr.Strossmayera v podání Miloše Kopeckého.Jan Werich to vyjádřil jinak:"Kde blb, tam nebezpečno."

23.8.2017 v 3:33 | Karma článku: 12.42 | Přečteno: 403 | Diskuse

Libor Čermák

Stydím se za americké strhávače soch

Já jsem člověk, který jen kroutí hlavou nad tím, co v USA vyvádějí někteří tzv. "aktivisti". Strhávají tam sochy amerických velikánů. A to prý proto, že to údajně urážejí občany s jinou barvou kůží. Podle mého je to zvrácenost.

23.8.2017 v 0:01 | Karma článku: 25.00 | Přečteno: 432 |

Beata Krusic

Jednotlivosti- fascinující až do krajnosti

Každý jedinec je velkým neopakovatelným originálem. Baví mě sledovat detaily, drobnosti, jednotlivé nuance, které zdánlivě mohou vypadat docela bezvýznamné a přitom právě ony jsou tím, co utváří jistou atraktivitu a jedinečnost.

22.8.2017 v 21:42 | Karma článku: 4.63 | Přečteno: 154 | Diskuse

Jan Dvořák

ODS vsadila na totální vítězství ve volbách

Sociální demokracie, tolik vysmívaná, že při svých chabých preferencích už raději nestáhla kalhoty před volebním brodem a stále počítá s vítězstvím, má teď stejně zarputilého konkurenta jako je ona, s týmž cílem – ODS.

22.8.2017 v 21:42 | Karma článku: 13.77 | Přečteno: 530 | Diskuse
Počet článků 352 Celková karma 38.98 Průměrná čtenost 3606

Tomáš Zdechovský (1979) - optimista i snílek, kterému nikdy nebylo lhostejno dění kolem sebe. Rád mění vize v realitu a realitu ve vizi. Miluje filmy Forrest Gump, Up in the air, Vrtěti psem a Thank you for smoking, Iluzionista, skupiny The Cranberries, Kryštof, Jelen a U2 a lidi, kteří umí říci své názory. Nezná slova: "To nejde" a "to se nikdy nenaučím".

Od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu za KDU-ČSL (EPP), vice-koordinator Evropske lidove strany ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu, člen výboru pro Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Rozpočtovém výboru. 

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.