V evropských médiích se často hovoří o Kanadě jako o vzoru imigrační politiky. Přijala 45.000 syrských uprchlíků a evropská média proto mají jasno - Kanada není xenofobní a rasistická. Zapomínají však na jedno kanadské „ale“…
Do Kanady jsem se vydal jako člen výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) Evropského parlamentu. Cílem naší mise bylo se seznámit s imigračním přístupem v této zemi a vidět skutečnou realitu přijímání a integrace uprchlíků a migrantů do kanadské společnosti. K tomu si dovolím několik poznatků, které možná sundají růžové brýle dívající se na migrační politiku Kanady.
Kanada přijímá syrské rodiny, nikoli samostatné muže
Prvně je třeba říci, že Kanada přijímá syrské uprchlíky z Libanonu, Jordánska nebo Turecka. Přijala již přes 45.000 lidí, nicméně pečlivě vybírá a tajné služby všechny prověřují. Prověřování se týká tří oblastí – bezpečnosti, kriminální minulosti a zdraví. Pro ty, kteří jsou přivezeni do Kanady jako uprchlíci, samozřejmě platí, že po určité době musí náklady na cestu státu uhradit zpět. Není přijat ten, kdo nedoloží svou minulost a identitu.
Kanada až na výjimky nebere samostatné muže ve věku 18 – 35 let (pokud netvrdí, že jsou homosexuálové nebo pronásledované osobnosti), ale vždy výhradně rodiny, které jsou schopnější se integrovat do společnosti. Smyslem přesunu je vždy začít žít a pracovat, nikoliv být na sociálních dávkách. Každý, kdo chce žít v Kanadě, musí umět jazyk a chtít pracovat.
Na integraci dává Kanada ročně stovky milionů
Za posledních 15 let přijala Kanada na 3,7 milionu lidí. Pouze malá část příchozích se vrátila domů. Většina lidí zde zůstala a tvoří součást zdejší společnosti. Na integraci Kanada ročně vydává stovky milionů dolarů – především na výuku jazyků. Další miliony dolarů jdou ze soukromých zdrojů a různých nadací velkých firem. Většina příchozích jsou ekonomičtí migranti, na kterých stojí i současná důchodová politika a velká část HDP Kanady.
Kanada se snaží ve své uprchlické politice pomoci nejvíce ohroženým lidem. Nyní například přijme z Iráku komunitu 4.000 Jezídů, dříve poskytla azyl několika stovkám iráckých křesťanů. Všichni příchozí jsou však důkladně prověřeni s tím, aby opravdu šlo o lidi v nouzi. Na tom spolupracuje s prověřenými neziskovými organizacemi.
Kanaďané si vybírají lidi padnoucí do jejich ekonomiky
Možná to, co člověka tady hodně překvapí je fakt, že Kanada přijímá ekonomické migranty – především vědce, investory, podnikatele, bohaté lidi s rodinami, kteří se zde chtějí natrvalo usadit. Vedle nich jsou pak přijímáni lidé na manuální práci, kterou v Kanadě nechce nikdo dělat.
Tito lidé mají právo na získání trvalého pobytu a tvoří velkou část z ročně přijímaných 250.000 lidí. V rámci nich sem přichází i řada Čechů – například lékaři, zdravotní sestry, počítačoví experti, inženýři, manažeři a další profese. Prostě ty, kterých se v současné kanadské společnosti příliš nedostává.
V roce 2015 přijala Kanada 271.820 lidí. Z toho bylo 170.375 ekonomických migrantů, 61.731 bylo rodinných příslušníků migrantů a uprchlíků žijících v Kanadě. Samotných uprchlíků bylo 32.114. Přesně 7.600 lidí tvořilo skupinu nezařaditelných migrantů.
A možná toto by se mělo především levicovým politikům v Evropě důsledně opakovat. Každá migrační politika má mít jasně daná pravidla a vycházet z potřeb zemí. Kanaďané především po druhé světové válce, měli na toto téma velkou řadu společenských a politických diskusí. A to v době, kdy řada lidí se chytá tématu povinných kvót, tu prostě chybí.
Kanadská hranice je nedotknutelná
Při jednáních v kanadském parlamentu nám bylo několikrát zopakováno, že hranice Kanady a USA je nedotknutelná. Každý, kdo jí nelegálně překročí a je chycen, skončí ve vězení, kde jsou následně zjišťovány důvody jeho chování a jednání. Žádné výjimky nejsou tolerovány. Také je důležité říci, že lidé, kteří přichází z USA s žádostí o azyl do Kanady, jsou odmítáni a posláni zpět do USA. Spojené státy jsou bezpečná země a není žádný důvod, proč by tam lidé ohrožení na životě neměli požádat o azyl.
A to je možná věc, kterou by si měli připomenout především evropští politici. Pokud někdo přichází žádat o azyl z bezpečné země, může to být důvod pro jeho odmítnutí. Ano, pomáhejme lidem. Ale ne těm, kteří pomocí pašeráků překonávají naše hranice. Pomáhejme těm, kteří naší pomoc skutečně potřebují. Tak, jak to dělá Kanada.
Přeji hezký den a veselou mysl!
