Mlácení a znásilňování dětí v ústavech přechází Barnevernet mlčením

13. 06. 2016 12:19:30
Když dítě uhodí rodič v Norsku dítě, je to pro Barnevernet problém, ale když dítě zmlátí pracovníci Barnevernetu nebo sociálních zařízení, nic se nestane. Případy jsou často odloženy a nikdo není potrestán. Nevěříte?

V Norsku padá další tabu. Řada rodičů a dětí, které byly a jsou bity a znásilňovány v tamních ústavech, se rozhodla o těchto poměrech promluvit. Situace v zařízeních, kam jsou umísťováni na přechodnou dobu děti a mladiství, kteří měli kázeňské a rodinné problémy, je dle jejich názoru neúnosná. Namísto pomoci se dětem dostane nepříjemných zážitků a traumat na celý život, protože zde nezřídka dochází k opakovanému bití a holky jsou dokonce sexuálně obtěžovány nebo znásilňovány.

Na povrch tak začínají vyplouvat další případy pochybení norské „ochrany dítěte“ v nejlepším „zájmu dítěte“ a příběh o hodném Barnevernetu a špatných rodičích tak dostává poměrně velké trhliny. Ještě donedávna totiž platilo, že co se děje za zdmi ústavů v Norsku, se nevyšetřuje. Přestože si rodiče opakovaně stěžovali, že je jejich odebraným dětem v norských ústavech ubližováno, většinou byli odbyti tím, že to není možné. Policie po výslechu pracovníků sociálních zařízení případy odkládala.

Proto v Norsku začali právníci, psychologové a aktivisté bojující s Barnevernetem systematicky shromažďovat případy dětí, které ukazují pochybnosti o tom, že norská ústavní péče je v „nejlepším zájmu dítěte“. Byla shromážděna řada případ a důkazů, které ukazují, jak bylo s dětmi v ústavech a u pěstounů brutálně zacházeno, což zmiňuje i článek v norském deníku Aftenposten z roku 2011. Rodiče požadují, aby byly tyto případy otevřeny a znovu prošetřeny. Viníci pak mají stanout před soudem

Případ Moniky a její opakovaně znásilněné dcery

Jedna z těch, kdo se nebojí otevřeně mluvit o tom, co se v Norsku děje, je aktivistka Monika. Její dcera byla v ústavu opakovaně obětí sexuálního obtěžování, surového mlácení a nakonec i opakovaně znásilněná. Veškeré znaky násilí na dceři byly odmítnuty s tím, že jde o „sebepoškozování“ v reakci na špatný vliv rodiny.

Reakce ústavu a Barnevernetu na stížnosti matky byla taková, že celý případ bagatelizovali a následně začali úřednice Barnevernetu matce vyhrožovat, že svou dceru už nikdy neuvidí. Případ nebyl nikdy vyšetřen a viníci prozatím nebyli potrestáni.

Další z matek tajně nafotila fotografie své náctileté dcery poté, co byla brutálním způsobem škrcena. Ta se do ústavu dostala poté, co se svěřila pracovnici Barnevernetu, že byla svým náhradním otcem sexuálně obtěžována. Barnevernet jí okamžitě odebral a umístil do ústavu, kde je opakovaně za jakékoliv provinění fyzicky trestána a nedávno jí sexuálně zneužil šestnáctiletý chovanec tohoto ústavu, kam byl umístěn pro svou nezvladatelnost.

Na fotkách, které matka tajně pořídila během návštěv, je vidět pohmoždění krku, které jí bylo za dosud neobjasněných okolností v ústavu způsobeno. Barnevernet tvrdí, že zčervenání kůže očividně způsobené fyzickým násilím, je pouhou alergickou reakcí a celou věcí se odmítá nadále zabývat s tím, že si dcera vše vymýšlí. Podobně jako opakované sexuální útoky chovanci ústavu.

Barnevernet mluví o ruské propagandě

Když se mi asi před dvěma lety dostaly do ruky případy mlácení a znásilnění dětí v norských ústavech a náhradních domovech, nechtělo se mi věřit, že jsou tyto příběhy pravdivé. Proto jsem se snažil veškerá tvrzení ověřit a strávili jsme s dobrovolníky řady hodin ověřováním všech informací včetně zkoumání pravosti fotek. Měl jsem možnost potkat se s obětmi i jejich rodiči a jsem přesvědčen, že řada těchto případů pravdivá je.

Když jsem se na tyto případy ptal norských politiků, většinou mlčeli a říkali, že nic takového není možné. Jiní zareagovali, že se jedná o tzv. ruskou propagandu proti Norsku. Kreml prý nenávidí Norsko kvůli tomu, že je díky němu Evropa nezávislá na ruských dodávkách ropy a plynu. Tato rétorika většinou skončí po prvním zhlédnutí fotek ukazujících fotky oběti s pohmožděninami a záznamy z případů. Pak nastane dlouhé mlčení, popřípadě komentář, že se jedná o ojedinělá pochybení.

Podobnou rétoriku dnes používají i Češky žijící v Norsku, které se snaží opakovaně tvrdit, že podobné problémy v Norsku neexistují a všichni, kdo na ně upozorňují, nenávidí Norsko. Opak je však pravdou. Osobně Norsko miluji a mezi Nory mám nejlepší přátelé. Ale mohu vidět řadu pochybení Barnevernetu, která jsou prostě přehlížena jako zneužívání a mlácení dětí v ústavech.

A proto jsem rád, že to jsou Norové, kteří mají dobře zdokumentované případy kradení dětí, jejích týrání a zneužívání samotnými pracovníky norské sociální služby. Nelze tak tvrdit, že jsou to smyšlená tvrzení někoho zvnějšku a už vůbec ne ruské propagandy.

Čím dříve bude Norsko schopné se v případě Barnevernetu podívat do zrcadla a přiznat svou chybu, tím dříve je pravděpodobné, že se s praktikami této organizace podaří něco udělat. K tomu, aby se tak stalo, je potřeba, aby se už norští politici probudili a rozhodli se převzít kontrolu nad tím, co se v jejich zemi za poslední roky s „ochranou dětí“ skutečně stalo.

Přeji hezký den a veselou mysl.


O fyzickém trestání v jednom z domovů vypráví i dokument norské televize.

https://tv.nrk.no/serie/brennpunkt/mdup11000214/04-03-2014#

Oznámení o uzavření jednoho z ústavů z důvodu používání fyzického násilí:

https://www.fylkesmannen.no/Oslo-og-Akershus/Barn-og-foreldre/Barnevern/Varsel-om-palegg-om-nedlegging-av-driften-ved-korttidsavdelingen-ved-MK/

Články o násilí a zneužívání dětí v ústavech a u pěstounů:

http://www.barnasrett.no/fosterforeldre_tiltalt.htm

Článek norského deníku Dagbladen s výstižným názvem „Pěstounská péče není tím nejlepším“:

http://www.dagbladet.no/2016/04/28/kultur/meninger/debatt/barnevern/fosterhjem/44023033/

Další článek v deníku Aftenposten informuje o studii popisující, že bylo různou měrou potrestáno 42 pracovníků barnevernu, jelikož dopustili, aby bylo těžce zneužito 52 dětí. Studie byla nutná, protože norské orgány nevedou statistiky o "zneužívání dětí pěstouny".

http://www.aftenposten.no/norge/52-barnevernsbarn-utsatt-for-grove-overgrep-172168b.html

Autor: Tomáš Zdechovský | pondělí 13.6.2016 12:19 | karma článku: 41.93 | přečteno: 7934x

Další články blogera

Tomáš Zdechovský

Reforma migrace musí vypadat úplně jinak

Nelegální a nekontrolovaná migrace představuje jeden z hlavních problémů, které nyní Evropa řeší. Už dlouhou dobu se budují ploty na vnější hranici, protože se 'zjistilo', že je děravá.

10.7.2023 v 7:15 | Karma článku: 17.25 | Přečteno: 516 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Německé levicové neziskovky pomáhají Rusku

Problematika šíření (nejen) ruské propagandy a dezinformací se už několik let řeší ze všech možných a myslitelných úhlů.

3.7.2023 v 7:30 | Karma článku: 23.70 | Přečteno: 774 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Učitelka šířila ruskou propagandu ve škole a skončila u soudu. Teď chce být ředitelkou!

Pro bezproblémové soužití mezi lidmi a vůbec fungování celé společnosti je nezbytná vzájemná důvěra. Záměrné šíření nepravdivých informací jde proti tomu a vyvolává v lidech pocit, že už nemůžou věřit nikomu.

26.6.2023 v 7:35 | Karma článku: 24.30 | Přečteno: 842 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Má Lukašenko jaderné zbraně, které svět neviděl?

Rusko rozmístilo na území Běloruska taktické jaderné zbraně a běloruskému prezidentovi Aleksandru Lukašenkovi vlivem toho očividně narostlo sebevědomí. Chlubí se a skoro až vyhrožuje celému světu, že má atomovky.

19.6.2023 v 9:59 | Karma článku: 13.70 | Přečteno: 254 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Rudolf Pekař

Velikonoce nebo svátky jara a tolerance?

Připomínka jara nám přináší příjemné počasí, kvetoucí zahrady a zároveň i změnu názvu Velikonoc na Jarní svátky či Svátky jara. Jaký to má důvod?

29.3.2024 v 10:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 1 | Diskuse

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 73 | Diskuse

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 14.94 | Přečteno: 153 | Diskuse

Filip Vracovský

Česko jako země plná ateistů a agnostiků přesto žije z křestanských tradic a k Rusku

nebo Ukrajině má poměrně blízko. Těžko však může chápat Blízký východ . Než se v další sérii blogů vrátím do kuchyně dovolte ještě jednu úvahu laika....

29.3.2024 v 7:49 | Karma článku: 6.39 | Přečteno: 127 |

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 38.38 | Přečteno: 941 | Diskuse
Počet článků 678 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4404

Tomáš Zdechovský (1979) - optimista i snílek, kterému nikdy nebylo lhostejno dění kolem sebe. Rád mění vize v realitu a realitu ve vizi. Miluje filmy Forrest Gump, Up in the air, Vrtěti psem a Thank you for smoking, Iluzionista, skupiny The Cranberries, Jelen a U2 a lidi, kteří umí říci své názory. Nezná slova "to nejde" a "to se nikdy nenaučím".

Od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu a člen předsednictva KDU-ČSL, členem prestižního Výboru pro zahraniční věci (AFET) a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL), předseda parlamentní delegace pro státy Střední Asie.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...