Lidé v Evropě už nejsou zvědaví na gesta slabých politiků

Fráze, chyby, různé pochody a kytky… to byla reakce většiny evropských politiků na pařížské útoky a nyní je to reakce na útoky v Bruselu. Bohužel je to reakce slabá a nedostatečná, ukazující na to, jak malý je pud sebezáchovy EU.

Namísto toho, aby se konečně spojily všechny tajné a policejní služby a začala systematická operace v Bruselu, ale i Paříži, Londýně, Berlíně, Kodani, Stokholmu, Haagu a dalších evropských městech, kde sídlí radikální islamisté, světoví lídři mlčí a hovoří o tom, že se nesmíme bát terorismu.

Ale jak se lidé nemají bát? Sebevražedné útoky teroristů už nejsou sci-fi, které jsme znali odněkud z Iráku nebo Izraele, ale realita Evropy.  Možná by právě to měli prezidenti a premiéři vysvětlit a přiznat lidem žijícím v Bruselu. Proč si nezajdou bez ochranky do nočního Molenbeeku nebo Schaerbeeku?

Pomatenost belgické policie neschopné bojovat s islamisty

Měli by také vysvětlit tu zmatenost belgické policie, a způsob jejího boje proti terorismu, která s výslechem teroristy Salaha Abdeslama čeká, až se mu udělá lépe. A to je jen začátek. Jak vyšlo díky serveru Politico najevo, výslech Abdeslama trval pouhou hodinu a pak terorista přestal vypovídat. Proč se ho ptali na pařížské útoky a ne na množství zbraní a výbušnin, které se našlo přímo v Bruselu, to asi nikdo nepochopí. A přitom minulý pátek nám belgičtí politici tvrdili, jak spolupracuje.  

To, že nemá belgická policie pod kontrolou radikální islamisty, se ví už dlouho. Do země přichází ročně desítky lidí mizících v no-go zónách. Nedávno mi řekli kolegové ze Španělska, že stopy baskických teroristů vedly opakovaně do Molebeeku. To, jak policie pracuje, ukázala i další zpráva z Bruselu, když jen tak mimochodem vyšlo najevo, že jakýsi terorista s batohem výbušnin si ve Schaerbeeku vzal ženu s dítětem jako rukojmí.

Policie pak ohlásila další zatýkání ve Schaerbeeku a Molenbeeku, ač většinu zatčených ještě tentýž večer propustila. Následuje opět zmatené pobíhání belgické policie po městě. A nejkurióznější je fakt, že chce ze strachu zrušit Pochod proti strachu, který se nakonec uskutečnil ve strachu z extrémistů, proti kterým policie ze strachu zasáhla.

Politici by měli přestat s gesty a začít skutečně pracovat

Zatímco na sociální výdaje ročně vydáme desítky procent našich rozpočtů, výdaje na vnitřní bezpečnost nedosahují ani pět procent. Většina tajných služeb nemá rozpočet srovnatelný ani s neziskovkami, když platy lidí pracujících v tajných službách jsou žalostně nízké. Evropa se potýká nejen s nově příchozími přistěhovalci, ale i s problémy přistěhovalců třetí generace, kteří neuznávají její hodnoty. Jen za připomenutí stojí fakt, že do bojů v Sýrii se zapojilo odhadem třicet tisíc lidí z Evropy, kteří se nepozorovaně vrací do Evropy zpět. A ta nemá šanci je zkontrolovat a zadržet. Prostě současná kapacita bezpečnostních složek na to nestačí a nikdo je nechce posilovat.

Pokud budeme mít v čele Evropy slabé politiky, těžko se vyrovnáme s nárůstem extrémismu, který je přirozenou reakcí na terorismus. Lidé mají strach a tak věří nesmyslům o policistech a vojácích v ulicích a na hranicích, kteří stejně nic nevyřeší. Dnes je cílem teroristů odpálit se v metru a zabít co možná nejvíce lidí. Proto se ptám, jak dlouho budeme ještě koukat na to, že nemáme bezpečné vnější hranice a v Evropě se pohybuje přes milion lidí bez toho, abychom znali jejich skutečnou identitu?

Pocit strachu u lidí nezmění pochody proti strachu a kytice u míst, kde vybuchly bomby. Pocit strachu se dá změnit pouze skutečnou strategií proti radikálnímu islamismu a rozhodné jednání policie, která dostane skutečnou pravomoc proti teroristům bojovat. Ta ale potřebuje politickou podporu, které se jí nedostává od změkčilých belgických nebo evropských politiků, kteří řeší více své důchody než bezpečnost Evropy. Z besed s lidmi vím, že už nechtějí trapná gesta, ale požadují konečně účinnou akci.

Přeji hezký den a veselou mysl.